Davy pěšáků i cykloturistů válcují Český ráj

Je po prázdninách a dovolených. Parkoviště v Českém ráji již nejsou beznadějně plná a auta zmizela z míst, kde to nejrůznější předpisy zakazují. Problém opět nastane, jakmile začnou růst houby. Motoristé pak parkují všude i proto, že zatím neexistují záchytná parkoviště, i když projekty jsou již zpracované. Teď ještě zbývá sehnat peníze na jejich realizaci. Již v předstihu byly obcemi sdruženými v mikroregionu od letošního června zavedeny dvě turistické autobusové linky, tak, jak je známe třeba ze Šumavy.

REKREAČNÍ BUSY JEDOU JEN V LÉTĚ

Jezdily z Turnova přes Sedmihorky do Libuně a odtud dále přes Trosky, Hrubou Skálu a Vyskeř zpět do Turnova. Druhá linka vyjížděla ze Sobotky ke hradu Kosti a dále přes Libošovice, Žďár, Všeň a Olešnici na Vyskeř, kde se potkává s autobusem první linky. Dále pokračuje do Mladějova a zpět do Sobotky. Pomocí těchto spojů bylo možné dosáhnout většiny cílů v Českém ráji. Od září však autobusy nejezdí. Lidem ubyla jedna z možností, jak se z výletu dostat do města. V příštím roce se možná podaří prodloužit jejich fungování i na září. Jsou sice ztrátové, ale když zhodnotíme veškeré dopady autoturistiky na chráněné území, výsledek by byl jiný. Rekreační linky mají za úkol zpřístupnit turistům i domácím místa v CHKO jinak než individuální dopravou. Pěších turistů totiž v poslední době ubylo. Těm, co zbyli, znepříjemňují chůzi mnohdy neukáznění cyklisté. Ti se buď vyskytují v místech, kde by vůbec neměli jezdit, často poškodí cestu tak, že je jen stěží schůdná, nebo ohrožují svou bezohlednou jízdou. Pěšáci jim to oplácí tím, že jdou roztaženi přes celou cestu, na které by se vyhnuly dva nákladní vozy, a hovoří mezi sebou tak hlasitě, že i kdyby měl cyklista na kole zvonek, tak by mu nebyl nic platný. Všechno je jen ve vzájemné ohleduplnosti. Český ráj, to jsou především pískovcové skály. Přijíždí sem řada horolezců z celé republiky i ze zahraničí. Zdejší pískovec má však jednu nevýhodu. Tmel, který spojuje křemenná zrna je měkký, a jestliže navlhne, jeho pevnost klesá. Proto je lezení na mokrém pískovci zakázáno jak vyhláškami rezervací, tak pravidly pro horolezectví. Přesto se každoročně najde mnoho návštěvníků, kteří tato pravidla nectí. Je to buď proto, že s takto měkkým kamenem nemají zkušenosti, nebo proto, že když už sem vážili cestu, od lezení je neodradí ani déšť.

CYKLISTIKA V CHKO

Cyklistika, to je kapitola sama pro sebe. Stala se módou. Módou, která může pominout jedině v případě, že se lidé přestanou hýbat úplně. Jak ukázala deštivá období letních měsíců, je turistů stále dost. Cesty, zvlášť ty méně zpevněné, se postupně rozblátí a nutno přiznat, že jeden cyklista zde napáchá stejnou škodu jako deset pěšáků. Do bláta se nikomu nechce a tak šlape mimo cestu a tím ji rozšiřuje na úkor okolního porostu. A tak jediné rostliny, které takový nápor přežijí, jsou vzrostlé stromy, i když i ony sešlapáváním kořenů trpí. Na druhé straně se jen těžko vysvětluje lidem, že musí šetřit přírodu, když právě míjejí rozblácené koryto rozryté lesní těžbou.

CYKLOTRASY JSOU ZATÍM NOVINKOU

Vyznačení cyklotras přineslo své ovoce. Našli se lidé, kteří přijali nabízené. Bohužel cykloturistické značení je u nás novinkou. Dva roky stačí k tomu, aby se s ním sžili místní. Desetitisíce návštěvníků na kolech se zde s ním setkává poprvé, anebo poprvé v této formě. Klub českých turistů připouští dva systémy. První, který je obdobou silničních dopravních značek a druhý, který vychází ze značení pro pěší. Značky pro pěšáky jsou čtvercové o velikosti strany 10 centimetrů s bílým rámováním. Málokdo z těch, kdo je využívají si na turistických mapách přečetl, že jsou určeny pouze pro pěší a v době bez sněhové pokrývky. Značení pro cyklisty používá obdobné pásové značení s tím rozdílem, že značky jsou 14 x 14 centimetrů a rámování je žluté. Když v Českém ráji vznikala síť cykloturistických značek, byla vyznačena převážná většina lesních cest s výjimkou slepých a několika málo cest, kde je vhodné buď z hlediska ochrany přírody nebo myslivosti zachovat klid. Silnice jsou značeny pouze v rámci okruhů. Medvědí službu nám prokazují mnozí vydavatelé map. Aniž by se zabývali situací v terénu, opisují, či spíše obkreslují, jeden od druhého a tak například najdete cyklotrasu od Rokytnického rybníka kolem rybníka Hrudky k Vidláku a přitom i jako pěšák zjistíte, že je tam bláta nad kotníky. Obdobně od Vidláku dále ke Věžáku.

ZÁBRANY PROTI CYKLISTŮM

Trasy jsou vyznačeny, máme co nabídnout, ale potíže přetrvávají. V současné době se dokončují zábrany na cesty, kde cyklisté opravdu nemají co dělat. Není výjimkou, že kolem nového kamenného schodiště za sto padesát tisíc, v místě erozní rýhy, vytvoří cyklisté během dvou měsíců erozní rýhu novou. I s takovými případy se ochranáři setkávají. Budování zábran je druhý krok po značení. Pokud ani to nebude stačit, bude následovat krok třetí - pokuty pro neukázněné cyklisty i chodce.

Hrad Trosky v Českém ráji