Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dánský ostrov Bornholm je rájem cyklistů na zapomenutém kousku Baltu

aktualizováno 
Průzračný dech severu, blankytné moře, úpravná krajinka a podivné starobylé stavby ve vnitrozemí. Dánský ostrov Bornholm, na dohled od švédského pobřeží, nepatří v českých luzích a hájích zrovna mezi turistické magnety prvního řádu. Projeli jsme ho na kolech a rádi se tam zase vrátíme.

Západní pobřeží Bornholmu je docela členité a cyklostezka kopcovitá. | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Divný ostrov leží mezi Německem, Polskem a Švédskem, ovšem patří Dánskému království. Má rozměry zhruba 30 x 20 kilometrů a plochu jen o trochu větší, než zabírá administrativní území české metropole Prahy. Najdeme tu malebné útesy (jaké to překvapení v placatém Dánsku), starobylé kostely a řadu nesnesitelně čistých městeček a vesnic.

Sbohem, křídové útesy

Plujeme už skoro hodinu a od křídových útesů Rujány na jižním obzoru se stále ostře odráží dopolední slunce. Když je konečně začne „pohlcovat“ moře, před přídí se začne objevovat jiný, méně dramatický kus suché země. Balt je zkrátka malé moře. Za tři a půl hodiny přistáváme na Bornholmu.

Fotogalerie

Před vyplutím jsme ostrov vyhodnotili jako zřejmě nejméně známou a nejhůře dostupnou oblast v akčním rádiu jednodenní cesty z Prahy. Vždyť Sassnitz dělí od české metropole jen 660 kilometrů hladké jízdy po dálnici.

Jenže lodě na Bornholm jezdí spíše sporadicky a plavba samozřejmě není zadarmo, stejně jako živobytí v nepříjemně drahém Dánsku.

Křížem krážem cyklistickým rájem

V přístavu Rønne nejprve zjišťujeme vše potřebné v obřím a výtečně vybaveném informačním centru, položeném hned vedle terminálu, a poté se přesunujeme do nejbližší půjčovny kol. Za chvíli můžeme vyrazit s pomocí nejběžnějšího a nejpřirozenějšího dopravního prostředku, který lze na ostrově použít.

Výhled z pevnosti Hammershus k severu. Úplně v pozadí dokonce prosvítá jižní pobřeží Švédska.

Výhled z pevnosti Hammershus k severu. Úplně v pozadí dokonce prosvítá jižní pobřeží Švédska.

Že má Bornholm výtečnou infrastrukturu pro cykloturistiku, to jsme věděli předem. Že je to cyklistický ráj dovedený v podstatě k dokonalosti, to si ovšem osaháváme až na místě. Úplně celý ostrov je protkaný geniálně vedenými a dobře značenými cyklostezkami a s pomocí mapy se samozřejmě lze pustit kamkoli po místních silničkách a cestách, které spojují zdejší vesnice a osady.

Nelze přitom mluvit o fádnosti. Povrch Borhnolmu je (alespoň na dánské poměry) solidně kopcovitý, západní a severní pobřeží lemují dramatické útesy a centrální část ostrova pokrývá souvislý les. K malebnosti prostředí přispívá i architektura, již typicky skandinávská, s výrazně barevnými cihlovými či dřevěnými domy, na nichž převládají oranžové, červené a žluté tóny.

Běžná ulice ve správním středisku Bornholmu, městečku Rønne. Mrakodrapy tu nečekejte, ulice lemují nízké domky povětšinou z cihel.

Běžná ulice ve správním středisku Bornholmu, městečku Rønne. Mrakodrapy tu nečekejte, ulice lemují nízké domky povětšinou z cihel.

Centrální část ostrova je osídlená velmi řídce, samotami nebo malými osadami (na trase Rønne-Pedersker).

Centrální část ostrova je osídlená velmi řídce, samotami nebo malými osadami (na trase Rønne-Pedersker).

Téměř všude tam, kde jedeme po běžné silnici, lze využít cyklopruhů, ale ono je to vlastně jedno. Provoz je nepatrný, a pokud se nějaké auto vyskytne, míjí nás velmi uctivým obloukem. Největší překážkou tak může být počasí. Nejde ani tak o déšť (srážky jsou na Bornholmu celoročně nízké a slunečních hodin během roku o dost více než např. v Praze), ale hlavně o vítr. Ten fouká téměř neustále a ̈i z rovinatých úseků dokáže udělat docela pracnou záležitost.

Na největší pevnost

Jako základnu bereme chatku v kempu na okraji Rønne a vyrážíme na průzkum západního pobřeží. Zprvu jedeme lesnatým, nepříliš členitým prostředím kousek od moře. Pak přichází v osadě Hasle první mimořádná scenérie. Malý přístav, historická udírna a vesnické domky rozházené kolem travnatých plácků vytvářejí krásný celek.

Cestou dál k severu se cyklostezka dostává pod útesy a profil přitvrzuje. Chvíli sice šlapeme přímo podle vody za hučení příboje, skřehotu racků a svistotu větru, ovšem za chvíli se cesta zvedá vzhůru tak prudce, že musíme dokonce tlačit. A pak je to nahoru a dolů a zase znovu. Kdo by to do placatého Dánska řekl.

Členitý úsek nás nakonec přivádí na silnici vedoucí k majestátní pevnosti Hammershus. Vidět je z dálky a není to pohled ledasjaký, je to totiž nejmohutnější pevností stavba v celé Skandinávii. Opevněné sídlo tu vybudovali nejpozději ve 13. století a pevnost byla zřejmě vícekrát svědkem sporů a bojů mezi dánskými panovníky a arcibiskupy ze švédského Lundu.

Pevnost Hammershus „sedí“ na vysokém útesu.

Pevnost Hammershus „sedí“ na vysokém útesu.

Pláž u Sandvigu

Pláž u Sandvigu

Hammershus stojí těsně nad desítky metrů vysokým kolmým srázem k moři a z vnitrozemí byl chráněn impozantní hradbou, v nejzranitelnějším místě i mohutným příkopem. Kola necháváme stát na parkovišti (dál se s nimi ani v tomto cyklistickém ráji nesmí) a na prohlídku vyrážíme pěšky. Areál pevnosti je volně přístupný a z řady míst se otevírají nádherné pohledy podél pobřeží. Ne náhodou jde o nejlepší vyhlídkové místo ostrova.

Z Hammershusu sjíždíme ještě na severní cíp ostrova do vesnice Sandvig. U nejsevernějšího bodu Bornholmu stojí zdaleka viditelný maják (opět jen pěšky, prosím) a ještě před ním pěkná pláž. Jsou tu dřevěná mola, písek a blankytné moře. Ovšem teplotu vody odhadujeme na nějakých 18 °C. Slaný je Balt tak málo, že po expresním vykoupání a neméně expresním osušení na sobě žádný slaný povlak necítíme.

Srdce ostrova s bachratými kostely

Následující den vyrážíme podél jižního pobřeží a poté na průzkum centrální části ostrova. Sluneční strana Bornholmu není tak členitá jako západ či sever, ale i tak jedeme pěkný kus na terase nad pobřežím. A pak řidítka zalamujeme do vnitrozemí. Geografický střed ostrova dnes pokrývá souvislý lesní komplex, do něhož musíme citelně vystoupat. Dlužno dodat, že „tonáž“ bicyklů z půjčovny je taková, že cítit je i malý kopeček.

Almindingenský les, jak se oblasti říká, je poměrně mladý. Až do začátku 19. století oblast pokrývaly obecní pastviny, ale pak je obehnali plotem a již 200 let tu probíhá lesní hospodářství. V této části Bornholmu není vůbec žádné osídlení, křižují ji pouze dvě silnice a samozřejmě několik cyklostezek.

Okrouhlý kostel v Østerlarsu

Okrouhlý kostel v Østerlarsu

Po jedné z nich projíždíme nedaleko nejvyššího bodu ostrova (kóta Rytterknægten se 162 metry patří k nejvyšším v celém Dánsku!) a míříme do osady Østerlars, proslulé starobylým chrámem. Jde o jeden ze čtyř tzv. kruhových či okrouhlých kostelů (dánsky rundkirke), které se na Bornholmu dochovaly.

Ten v Østerlarsu je z nich největší a zřejmě také nejstarší, vybudován byl již kolem roku 1160. Okrouhlé kostely mají charakteristický tvar, kdy k centrální svatyni na kruhovém půdorysu přiléhají předsíně a také opevnění. Kostely totiž ve středověku sloužily také k obraně. Omítnuté jsou bíle, naopak střechy pokrývá tmavý šindel, což vytváří zajímavé kontrasty. V interiérech všech kostelů se dochovaly fragmenty středověkých fresek.

Poslední den nám loď zpět do Německa odplouvá brzy ráno, jedeme tedy na kolech do přístavu a za ostrého ranního slunce podle předchozí dohody necháváme bicykly před uzavřenou půjčovnou. A v klidu odcházíme na trajekt: představa, že by na Bornholmu někdo něco ukradl je totiž asi podobně pošetilá, jako kdyby tam měl zítra spadnout meteorit. O důvod víc se vrátit.

Může se hodit

Doprava na Bornholm - Ze střední Evropy vede jediná rozumná cesta na Bornholm lodním trajektem, který několikrát denně vyplouvá z přístavu Sassnitz na německém ostrově Rügen (Rujána). Pozor, lodě startují z nového přístavu (Fährhafen Sassnitz), vzdáleného sedm kilometrů z centra města. Plavba trvá tři a půl hodiny. Rezervace jsou možné předem např. na www.aferry.com, ale jízdenku lze koupit většinou i na poslední chvíli přímo v přístavu. Na Bornholmu je přístaviště přímo v Rønne, v pěším dosahu z centra. Na ostrově je sice také letiště, ale přistávají tam letadla jediné pravidelné linky, a to z Kodaně.

Informace
Webové stránky http://bornholm.info (též anglicky a německy) obsahují rozsáhlé a přehledně strukturované informace o turistických možnostech na ostrově. Cykloturistice je věnována speciální sekce.

Ceny
Zpáteční lístek na trajekt Sassnitz–Rønne stojí v závislosti na sezoně kolem 35 eur na osobu, děti mají výrazné slevy. Za denní půjčovné bicyklu účtují obvykle 60 dánských korun, na týden kolem 240 dánských korun. Jinak jsou ceny jsou na ostrově nepříjemně vysoké, chatka v kempu přijde na 600–700 dánských korun za noc. V restauracích a obchodech si všimnete, že nominální ceny se liší jen málo od těch v Česku – bohužel však při směnném kurzu 1 DKK = 3,70 CZK.

Autor: pro iDNES.cz






Nejčtenější

Východ slunce nad brazilským Rio de Janeirem
V Riu byl zastřelen italský turista, omylem vjel do favely

Omyl při cestě od sochy Ježíše Krista do centra Ria de Janeiro stál život italského turistu. Vjel na motocyklu do favely Morro dos Prazeres, kde jej neznámí...  celý článek

Fotografie k filmu Cesta vzhůru
VIDEO: Podívejte se na dokument Cesta vzhůru o horolezci Jarošovi

Snímek o tom, kterak Radek Jaroš bez kyslíku a nosičů zdolal himálajskou velehoru K2, patří k nejúspěšnějším dokumentům, jež se v našich kinech promítaly....  celý článek

(ilustrační snímek)
Nový zákon má podle poslanců KDU-ČSL pomoci chránit turistické značení

Každý, kdo si rád vyjde do přírody v neznámém terénu, to už někdy zažil. Bez kvalitního turistického značení či dobré mapy člověk občas sejde z cesty. Šéf...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.