Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nikdo tomu nevěřil, Češi to zmákli. S trabanty přejeli Andy do 4 725 m

aktualizováno 
Projeli jsme trabantem, maluchem a jawou Amazonii, před námi leží druhé velké A. Velmi velké A... Andy. Dokáže maličký motor trabanta pracovat čtyři kilometry nad mořem? A jestli to dokáže, uveze vůbec celý ten bakelitový zázrak? Míříme do hor!

Tak tohle je rekord! Abra Pirhuayani – 4 725 metrů nad mořem. Tak vysoko žádný trabant nikdy nebyl a nejspíš ani maluch a Jawa 250. | foto: Jakub Nahodil & Zdeněk Krátký, pro iDNES.cz

Dokázali jsme to! Projeli jsme trabanty, maluchem a Jawou 250 dálnici duchů, slavnou BR319, nejhorší cestu v Jižní Americe vedoucí napříč amazonským pralesem z Manausu k jihu.

Poslední, co jsme slyšeli, když jsme vyjížděli z přívozu přes Amazonku, bylo "No passa", první slova, když se naše potlučené a špinavé stroje vylouply z pralesa, bylo "Mio Padre". Místní vědí nejlépe, jaký masakr BR319 je.

Konečně civilizace

Fotogalerie

Konečně lidi! První vesnička, na kterou jsme narazili, nemá jméno. Není na mapách, je to jen řada dřevěných domů kolem hlavní třídy. Divoký západ v divoké Jižní Americe. Divoký a nádherný.

Z našeho laického pozorování jde jih Amazonie prohlásit za kraj s největší koncentrací krásných žen a dívek. I naprostí nefanoušci fotbalu jsou ochotní dívat se na místní utkání smíšených družstev. Nic by nám tu nechybělo, kdybychom nemuseli jet dál. Ještě sehnat od překupníka benzin (třikrát dráž, ale lepší než žádný) a můžeme vyrazit na poslední stovku kilometrů.

Nekonečný pit stop

A je to tady! Porto Velho... oficiální konec BR319, která se ale před městem mění v dokonalou asfaltku. Vyjíždíme z přívozu vedle rozestavěného obřího mostu. Máme toho dost, auta skřípají a vržou, z prasklého bloku motoru malucha kape olej. Pár dní ve městě se mění v nekonečný pit stop a olejem pokrytá dílna mechaniků, kteří se nás ujali, v náš domov. I když neumíme portugalsky, rozumíme si skvěle. Společenství rukou od šmíru je na celém světě stejné a ten správný klíč vám podají v Uzbekistánu, Etiopii i Brazílii.

Z našeho laického pozorování je jih Amazonie krajem s největší koncentrací...

Z našeho pozorování je jih Amazonie krajem s největší koncentrací krásných žen a dívek.

Asi každý cestovatel musel uvažovat o tom, že by tady na chvíli zůstal. Ale...

Asi každý cestovatel musel uvažovat o tom, že by tady na chvíli zůstal. Ale musíme dál.

Směr Peru

Vyrážíme směr Peru, polykáme kilometry nejrychleji, jak to jde. Máme jich před sebou přes tisícovku. Výškoměr si s klidem ukazuje nadmořskou výšku kolem sta metrů, vrstevnice na mapě ale tmavnou. Peruánská hranice a nádherná krajina na pomezí pralesa a hor. Konečně chápeme, proč je tolik lidí z Peru nadšeno: barevné, pestré, divoké.

Spíme v 500 metrech nad mořem vedle kostelíčka uprostřed serpentin. Místní sem jezdí zapalovat svíčky. Pro jistotu jich taky pár zapálíme: osm, za každého jednu... před námi leží velká výzva, Andy.

Těžko říct, za koho se vlastně máme modlit. Za naše auta, která by ve vysoké...

Za koho se máme modlit? Za auta, nebo za nás?

Městská hromadná doprava

Městská hromadná doprava

Trabant versus Andy

Nikdo neví, jak se tam budou auta chovat, ptali jsme se odborníků z ČVUT, ptali jsme se ve specializované zkušebně motorů TÜV, ptali jsme lidí z Jižní Ameriky. Těžko říct, zněla odpověď, nejspíš to nepůjde.

Je to tady! Na vrchol Sněžky se dostáváme během chvíle a stoupáme dál. Čtyřku jsme jako nepoužitelný rychlostní stupeň zavrhli už dávno. Pomalu dochází i na trojku. Motorky zabírají z plných sil. Zatímco v terénu vítězily trabanty, v horách má navrch maluch.

Na smíšené fotbalové týmy je radost se dívat.

Na smíšené fotbalové týmy je radost se dívat.

Mořskou pannu vlastně ani nepotřebujeme, máme trabanta. Zdější chlapi pozorně...

Zdější chlapi si nadšeně prohlížejí trabanty.

Kritická hranice 4 000 metrů

Peru má na hlavních tazích perfektní silnice. Dobře že tak, ještě se drápat po šotolině. Od tří tisíc mají auta dost. Kritické jsou prý čtyři tisíce. Nevíme o žádném trabantu ani jiném dvoutaktním autě, které kdy vyjelo tak vysoko.

Začíná se nám trochu točit hlava. Nabíráme stovky výškových metrů a nevíme, kam vlastně vyjedeme. V mapě je jen vrchol ledovce Ausangate, 6 384 metrů, cesta se vine těsně pod ním.

Tři a půl tisíce a stále stoupáme. Trojku už nepoužíváme vůbec. Jedna, dva, jedna dva... s každou tisícovkou metrů jde výkon o 10 procent dolů. Jsme na 60 procentech výkonu, který je mizerný i v Polabské nížině. Ale pořád jedeme! Cestáři opravující silnice na nás mávají jako na peloton Tour de France.

Vzhůru do mraků

Jak vysoký je vlastně tenhle kopec? Žvýkáme lístečky koky, prý to pomáhá proti výškové nemoci, a noříme se do mraků, na které jsme před pár hodinami koukali zdola. Vypadaly, že za nimi končí svět... Nekončí. Kolem se pasou stáda lam, na úpatí hor se krčí maličké hliněné domky a kolem pobíhají "offroadové tety", jak je nazval Marek. Čiperné paní neurčitého věku vypadající, že budou nahoře dříve než my.

Tak trochu jsme čekali, že hlavní silnice budou ze šotoliny. Naštěstí je to...

Tak trochu jsme čekali, že hlavní silnice budou ze šotoliny. Naštěstí je to pořádný asfalt.

Rekordní triumf

Čtyři tisíce a stále stoupáme. Od téhle výšky měly podle teoretiků začít velké problémy. Auta i motorka ale pořád jedou. Stejně pomalu, jako o tisíc metrů níže, ale jedou. Občas dokonce předjedeme náklaďák. Připadáme si jako kamiony na D1.

Patnáctikilometrovou rychlostí dojedeme truck plazící se dvanáctkou, vyčkáme na příhodný okamžik... a začneme předjíždět. Kolem nás pomalu ubíhají zadní kola náklaďáku, motor ječí jak rozzuřený vysavač, jsme v polovině, vedle nádrže... a už se blíží kabina a v ní zubící se řidič se vztyčeným palcem. Dokázali jsme to, po minutě jízdy jsme před ním! Ještě, že tu nikdo nejezdí v protisměru.

Jupííí! Je to skvělý pocit...

Jupííí! Je to skvělý pocit...

Jde to, ale dře to. Trojku a čtyřku nepoužíváme vůbec, do kopce se sunem' jako...

Často jedeme na jedničku...

Výškoměr ukazuje 4 500, stále stoupáme... Konečně, cesta se láme přes hřeben a tam stojí cedule "Abra Pirhuayani – 4 725 metrů nad mořem"! Tak vysoko žádný trabant nikdy nebyl a nejspíš ani maluch a Jawa 250. Musíme to ověřit. Každopádně trabantí rekord máme! Uvidíme, jak to půjde dolů...





Nejčtenější

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Další z rubriky

Z filmu Dunkerk
Natáčení Dunkerku se Francii vyplatilo, chystá se nápor turistů

Natáčení filmu Dunkerk vyneslo severofrancouzskému regionu Hauts-de-France za pět týdnů 19 milionů eur (495 milionů Kč), napsal deník Le Figaro s odvoláním na...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.