Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Daleké putování tichého badatele

  16:48aktualizováno  16:48
V předvánoční den roku 1934 bylo nevlídno, zamračeno. Kdekdo se těšil na domácí pohodu u stromku. Prokřehlý hlouček před budovou pražského Autoklubu však přišel vyprovodit dvojici, jež se rozhodla strávit Vánoce a celý následující rok na cestě. Pojízdným domovem jim měl být originální výtvor na šesti kolech, s obytným prostorem a fotolaboratoří. Manželé Baumovi se vydávali zkoumat daleké kraje. "Jsme dobře připraveni," konstatoval dr. Baum. "Je to vůz české výroby a jistě neselže." Opravdu neselhal. Když přesně po roce zastavili opět před Autoklubem, měli za sebou velkou badatelskou cestu.
Jejím nejnáročnějším úsekem byla jízda napříč Austrálií. "Na severovýchod od Mount Magnet prostírá se pustina beze stromů a bez vody," líčí Jiří Baum jednu z epizod ve své nejčtenější knize Kolem zeměkoule autem a lodí. "Není ochrany před slunečními paprsky a každá práce vede v krátké době k úplnému vyčerpání. Naše pokusy nasbírat nějaké ukázky zdejší zvířeny jsou vždy bezvýsledné, jako by sluneční žár vše živé zabil." Místo rajské oázy, kterou jim sliboval jeden australský přírodopisec, našli jenom dno vyschlého Austinova jezera. Zato jinde si přišli na své a jejich vědecká kořist se utěšeně rozrůstala. Jiří Baum, narozený na prahu 20. století, v roce 1900, byl zoolog. Podle přání svého otce, pražského velkoobchodníka, vystudoval nejprve obchodní akademii, ale bytostně ho to táhlo od byznysu jinam - do přírody, do světa. Zapsal se tedy na Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity, kde později získal i doktorát. A po první, ještě studentské stipendijní cestě do USA následovaly poměrně krátce za sebou další výpravy. Brazílie, západní Afrika (s botanikem dr. Pilátem), celoroční expedice do indomalajské oblasti, pak (se sochařem Foitem) znovu Afrika, tentokrát z Káhiry až do Kapského Města. Všechny následující výpravy s ním sdílela jeho manželka Růžena, která už předtím sama vydala pod dívčím jménem Fikejzová několik cestopisů. Společně zkoumali přírodu Pobaltí, Skandinávie, Španělska, Maroka. Načež si to namířili s obytnou tatrovkou kolem světa. Dr. Baum náruživě fotografoval a sbíral materiál pro velké zoologické dílo, jakéhosi nového, "českého Brehma", kde chtěl vylíčit život zvířat, jaký skutečně je. Českým vědeckým institucím přivezl cenné sbírky ornitologické i etnografické a tisíce exemplářů cizokrajného hmyzu. Entomologové mezi nimi určili i několik nových, neznámých druhů a některé nazvali po jejich objeviteli, jako Carabus baumi nebo Alleculodes baumi. Kromě cestopisů napsal několik beletristických knížek pro děti o životě jejich vrstevníků v dalekých končinách. Ovládal jedenáct cizích jazyků: kromě hlavních evropských také arabštinu, malajštinu i africký jazyk kisuaheli. "Příliš mnoho cestoval a byl příliš vzdělán, než aby nadsazoval a cokoliv přikrašloval," charakterizuje jeho tvorbu prof. Kunský ve svém díle Čeští cestovatelé. Ti, kdo Jiřího Bauma znali osobně, ho shodně představují jako člověka neobyčejně pracovitého, tichého až plaše zdrženlivého, zároveň však přívětivého, pozorného a ohleduplného k ostatním. Jeho věda mu byla vzrušujícím dobrodružstvím poznávání a měl ještě velké plány do budoucna. Zhatilo je něco horšího, než byla malárie, kterou si přinesl z tropů. Pár dní před osudným 15. březnem 1939, kdy wehrmacht obsadil bezbranný zbytek českých zemí, vrátil se Baum se svou ženou z další velké cesty po Africe do Prahy. K údivu přátel a kolegů, kteří nechápali, proč raději nezůstal venku. Jenže on chtěl být v nadcházejících těžkých časech doma, mezi svými. První a zároveň poslední Baumova knížka, která pod jeho jménem vyšla za německé okupace hned zjara 1939, měla titul: Na daleké cesty - příručka pro vystěhovalce a cestovatele. Dál mohl publikovat už jen pod cizími jmény. S neokázalou samozřejmostí se zapojil do národního odboje. Pořizoval snímky na falešné doklady stíhaných lidí a mikrofotografie různých zpráv a dokumentů, propůjčoval byt ke schůzkám odbojářů a ukrýval pronásledované. Na jakési udání byl v červnu 1943 zatčen. Poslední cesta dobrého a statečného člověka Jiřího Bauma - jako tisíců jiných - vedla přes pražské gestapo a Terezín do Osvětimi. Někdy začátkem roku 1944 podlehl nelidským poměrům nacistického koncentráku.

Autor je spolupracovníkem redakce

Seriál Velké cesty století tímto příspěvkem končí
Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.