Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Parádní výhledy na Vysočině. Cyklovýlet kolem Vírské přehrady

aktualizováno 
Pokud máte rádi romantiku a plánujete mírně náročný výlet na kole, vyzkoušejte 40 km dlouhé cyklistické putování po březích Vírské přehrady. Cestou zavítáte k zajímavým zříceninám, kostelům a rozhlednám s dalekými výhledy nedaleko Bystřice nad Pernštejnem.

Kostelu sv. Michaela se také dříve říkalo kostel „U sedmi borů“. Název vznikl podle stromů, které rostly v jeho blízkosti. | foto: David Hainall, pro iDNES.cz

Dalečín a první zřícenina

Auto necháváme na prostranství před bývalým zámkem v Dalečíně, který dnes slouží jako obecní úřad. Budova zámku je pro nás důkazem měnícího se vkusu majitelů. Podle historických pramenů byl vybudován kolem roku 1590 v blízkosti v té době již pustého hradu.

Fotogalerie

Původně se jednalo o renesanční stavbu, která byla v 19. století přestavěna na dům podobný tyrolským chatám. Druhá světová válka představovala začátek smutných let, kdy zde nejdřív bylo zřízeno výcvikové středisko Hitlerjugend, později sídlo jednotek SS. Počátkem 50. let minulého století připadl zámek státu. Bezprostředně za budovou zámku je zřícenina hradu ze 14. století.

Z původního hradu se toho už moc nedochovalo. Účel světí prostředky a tak kameny z již opuštěného hradu byly použity na stavbu zmíněného zámku. Do současnosti se dochovala jedna stěna hradního paláce do výše tří pater s okny a otisky trámových stropů. K vidění jsou také zbytky brány a plášťové zdi.

Zřícenina středověkého hradu v Dalečíně

Zřícenina středověkého hradu v Dalečíně

V Dalečíně sedáme na kolo a noříme se do údolí Svratky. Čeká nás jízda po pohodlné hrubé asfaltce podél řeky a později kolem přehradní nádrže Vír I. Po cestě k hrázi je několik prudších a dlouhých stoupání, při kterých se dostaneme vysoko nad vodní hladinu, můžeme si ale odpočinout u několika vyhlídek a zastavení Svratecké vodohospodářské naučné stezky.

Občas je potřeba nechat kola stát u cesty a vyškrábat se na některou ze skalních vyhlídek po cestě. Odměnou nám jsou výhledy na hluboce zaříznuté údolí a ladnou křivku vodní hladiny. Škrábeme se na jednu ze skalních vyhlídek a obdivujeme hluboce zaříznuté údolí vodu a všudy přítomné barevné stromy.

Stavba přehrady Vír trvala deset let a byla uskutečněna v letech 1947 - 1957. Zajímavá je mohutná gravitační hráz vysoká 66,2 m. Tato úctyhodná výška z ní dělá třetí nejvyšší přehradní hráz v České republice. Prvním stavbyvedoucím byl Zdeněk Pluhař, který později napsal o její stavbě román Modré údolí.

Hráz nádrže Vír I je vysoká 66,2 m a je třetí nejvyšší hrází v ČR.
Předhradní nádrž Vír I na řece Svratce

Přes bonusový Pyšolec do Bystřice nad Pernštejnem

Z osady Vír se dá po červené turistické značce vyjet pod zříceninu hradu Pyšolec. Téměř až k turistickému rozcestníku pod Pyšolcem stoupáme po široké šotolinové cestě. Jde to až překvapivě snadno až si chvíli říkám, jestli nejedeme špatně.

Problémy a náročnější terén pro kola začíná až u rozcestníku. Nebýt několika popadaných stromů, dojeli bychom až pod zbytky hradeb. Posledních 50 až 60 metrů ale musíme pěšky a bez kola. Přímo pod námi se mezi stromy schovává vodní nádrž Vír II, která je ale mnohem menší než nádrž Vír I a slouží hlavně k vyrovnávání hladiny a pro místní hydroelektrárnu.

Ranně gotický hrad Pyšolec byl postaven ve 13. století a patřil pánům z Perštejna. Jeho historie však neměla příliš dlouhého trvání až o dvě století později za Česko - uherských válek byl rozbořen. Procházíme se mezi zbytky hradeb a opevnění a litujeme, že tu nejsme večer a nemáme věci na přespání pod širákem.

Zřícenina gotického hradu Pyšolec je ukrytá v lese nad nádrží Vír II.

Zřícenina gotického hradu Pyšolec je ukrytá v lese nad nádrží Vír II.

V okolí jsou ještě dvě zříceniny středověkých tvrzí hradů Aueršperk a Zubštejn, jejichž návštěvu ale z časových důvodů vynecháváme. Sjezd z Pyšolce do Víru je parádní. Z počátku je cesta úzká s občasným volným kamením schovaným pod listím a tak je opatrnost na místě.

Téměř na konci obce Vír ve směru na Bystřici nad Pernštejnem stojí tzv. Vírský mlýnek. Jedná se o kopii tzv. Navrátilova mlýnku. Toto technické dílo bylo původně umístěno na Rovečínském potoce a obsahovalo na sedmdesát pohybujících se figurek. Původní mlýnek je i s figurkami ve sbírkách Horáckého muzea v Novém městě na Moravě.

Vírský mlýnek je replikou původního Navrátilova mlýnu, který stával na Rovečínském potoce.

Replika, která dnes stojí v obci Vír v údolí říčky Bystřice, vznikla v roce 2007 a je v provozu každou půlhodinu od 10:00 do 19:30. Když zastavujeme u rybníčku a mlýnku, je velké kolo v provozu a celý mechanizmus plný pohyblivých se figurek vesele klape.

Cesta do Bystřice nad Pernštejnem ubíhá docela rychle, čeká nás jedno táhlejší stoupání. Jen nás překvapuje hustší provoz. Asi nejznámější zajímavostí v Bystřici nad Pernštejnem je Muzeum Malých motocyklů a pak také Depozit - Muzeum veterán Tatra klub Bystřice nad Pernštejnem. Na hlavním bystřickém náměstí okamžitě po příjezdu upoutá naši pozornost dominantní kostel sv. Vavřince. Náměstí opouštíme jízdou kolem kašny se sochami Cyrila a Metoděje a Mariánského sloupu.

Karasínská rozhledna a gotický kostel sv. Michaela

Náš okruh se pomalu chýlí ke konci, ale to neznamená, že už jsme vše zajímavé viděli. Vlastně máme ještě před sebou dvě skoro nejzajímavější zastávky. Z Bystřice stoupáme přes Ždánice do obce Karasín, nad níž stojí rozhledna s ochozem ve výšce 25 metrů. Vlastní stoupání k rozhledně nám ve větru a chladu bere hodně sil, přesto hned po zajištění kol stoupáme po 128 schodech na ochoz, abychom si vychutnali nádherný kruhový pohled, který rozhledna poskytuje. Hned u rozhledny je i horní stanice místního lyžařského vleku. Vlastní sjezdovka je pak bezmála půl kilometru dlouhá a děti se ptají, jestli sem pojedeme lyžovat.

Pohled z vyhlídkového ochozu rozhledny Karasín na stejnojmennou obec a Bystřici nad Pernštejnem.

Pohled z vyhlídkového ochozu rozhledny Karasín na stejnojmennou obec a Bystřici nad Pernštejnem.

Ranně gotický kostel sv. Michaela ve Vitochově

Ranně gotický kostel sv. Michaela ve Vitochově

Cestou od rozhledny si užíváme zasloužený sjezd pod obec Vitochov, kde nás čeká jedno z posledních stoupání ke kamennému kostelu sv. Michaela. Jeho silueta na kopci nad vesnicí nelze přehlédnout. Podle legendy byl kostel vystavěn z popudu svatého Metoděje na místě, kde se ujala borovice zasazená kořeny vzhůru. Dnešní převážně raně gotický kostel pochází z první poloviny 13. století a býval označován také jako kostelík „U sedmi borů“ s tím, že název mu daly právě stromy, které tu rostly. Nejcennějšími památkami uvnitř kostela jsou kamenná křtitelnice z poloviny 13. století a menza z původního kamenného oltáře, která je dnes zazděna za křtitelnicí. Fresky pocházejí z poloviny 14. století. Nás může jen mrzet, že je kostel zavřený a otevírá se jen v době bohoslužeb. Od kostela jsou nádherné výhledy do kraje.

Kamkoliv jedu na kole, tak si říkám, že cestu z kopce už počítat nebudu, protože „jedu zadarmo“. Přesto se na ni vždycky těším. Sjezd do Dalečína je příjemný a dlouhý. Popsaný výlet není samozřejmě jediný, který se dá v oblasti absolvovat. Z Dalečína je to kousek do Nového Města na Moravě, Jimramova, na Fryšavu nebo třeba do Sněžného. Výletů pěších nebo cyklistických se tu dá vymyslet spousta. Stačí jen otevřít mapu a trasy se nabízejí samy, hezky je tu v každé roční době.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Přílet Airbusu A380 do Prahy
Další ranvej pro Ruzyň? Gatwicku stačí jedna, lidí zvládne trojnásobek

Letiště Praha chystá zásadní investici do nové paralelní vzletové a přistávací dráhy, aby mohlo odbavit nejméně 21 milionů cestujících ročně. Ve světě však...  celý článek

Degustace čaje pchu-er se podle expertů co do složitosti vyrovná ochutnávání...
Ochutnávka čaje pchu-er v Číně. Zraje jako víno, prodává se za statisíce

Tenhle čaj znají milovníci po celém světě a za nejkvalitnější lístky neváhají zaplatit statisíce korun za kilogram. Čaj pchu-er pocházející z jihočínské...  celý článek

Zajímavý pohled na Velký Blaník z hrany Křížovského lomu
Zlato, granáty i mramor. Výlet za opuštěnými lomy blanických rytířů

Blaničtí rytíři napadnou samozřejmě každého, kdo míří na vrchol Velkého Blaníku. Ale jeho širé okolí v sobě ukrývá skutečné poklady. Těžilo se tu zlato,...  celý článek

Wadi Al-Salam v Iráku je největší hřbitov na světě.
OBRAZEM: Největší hřbitov světa. V Údolí míru odpočívají miliony lidí

U města Nadžaf v Iráku se na ploše šest kilometrů čtverečních nachází hřbitov Wadi Al-Salam, který je všeobecně považován za největší světa. Přesný počet...  celý článek

Vrcholový snímek z nejvyššího balkánského vrcholu Musala.
Pěšky chodí tisíce kilometrů, výbavu počítá na gramy. Jak cestovat nalehko

Před dvěma roky se poprvé vydala na svou první velkou cestu. Viktorka Hlaváčková nespěchá, chodí pěšky a snaží se udržet denní náklady pod jedním eurem. Věci v...  celý článek

Další z rubriky

Svítící cyklostezka v Polsku
Cyklostezka v Polsku večer svítí modře. A elektřinu nepotřebuje

Polsko se může chlubit jednou z nejkrásnějších cyklostezek v Evropě. Nejen proto, že vede v krajině Mazurských jezer, ale jeden její kousek navíc večer svítí...  celý článek

Opravárenská sada s knoty Sahmurai Sword pro bezdušové pláště
Saganovo kolo, super zvonek, grafen... Zajímavosti veletrhu For Bikes

Na osmém ročníku největšího cyklistického veletrhu ve střední Evropě se letos sešla spousta novinek a zajímavostí. Vybrali jsme pro vás z pražské akce několik...  celý článek

Výlet do srdečného Slovácka na kole
VIDEO: Stovky vinařských sklepů za pár hodin. Okolím Kyjova na kole

Cykloturistika spojená s vínem je srdeční záležitostí mnoha Čechů. Lidé si jih Moravy oblíbili hlavně díky vynikajícímu vínu, ale okouzlila je i rozmanitost...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.