Vyrážíme z Písku, který se rozkládá na obou březích řeky Otavy už od poloviny 13. století a díky řadě privilegií se relativně rychle rozvíjel, takže se stal v 16. století jedním z nejbohatších měst tehdejšího království. Důležitým faktorem utvářející charakter města je jeho unikátní propojení s řekou Otavou, díky čemuž se zde zachovaly jedinečné historické památky. Především je to Kamenný most, nejstarší stavba svého druhu v Čechách, která statečně odolává zubu času již od 13. století.
CYKLOTOULKYČlánek vznikl ve spolupráci s autory pořadu Cyklotoulky, který můžete sledovat: v sobotní dopolední premiéře na ČT SPORT a na www.i-cyklotoulky.cz |
Za zmínku stojí též nejstarší vodní elektrárna, jež je doposud funkční a zároveň slouží jako technické muzeum. Určitě ale nevynechejte procházku nádherně zrekonstruovaným centrem, kde je ke spatření velké množství historických staveb a je doslova prosyceno dobovou atmosférou.
Zlatonosná řeka bez pramene
Otava je skutečně zlatonosnou řekou, jejíž bohatství pravděpodobně inspirovalo i zakladatele Písku. Nemá vlastní pramen, vzniká soutokem Vydry a Křemelné u Čeňkovy pily na Šumavě a než vteče do Vltavy, urazí úctyhodných 111 kilometrů.
Patří mezi naše nejčistší a nejkrásnější řeky, v minulosti se tu vyskytovaly dokonce i perlorodky. Navíc má poměrně svižný tok, což z ní činí jednu z nejvyhledávanějších řek mezi opravdovými vodáky.
Magický les
Z Písku vyrazíme na kole na sever po značené cyklotrase 1158 a po pěti kilometrech dojedeme do obce Borečnice. Tady začíná cyklisticky nejkrásnější část výletu. Asfaltka se změní v dobře upravovanou lesní cestu vedoucí po horním ochozu údolí vyhloubeném Otavou.
Vesnice vystřídá krásný smíšený les, terén se rozvlní a v dálce občas zahlédneme stříbřitý odraz řeky. Zdejší les je zcela mimořádný, je tvořen směsí modřínů, smrků, borovic, habrů a lip, podobné složení lesa jinde než u Otavy nenajdete.
Čarovná Houžvička
Po pěti kilometrech jízdy narazíme na studánku, a ne ledajakou! Jmenuje se Houžvička a má údajně čarovnou moc: její voda nejen léčí a ochraňuje, ale navíc má schopnost přijímat a přeposílat informace. Takže jestli chcete něco vzkázat do Prahy, je to možné. V každém případě však zastavte, v klidu se napijte a něco si přejte, určitě se vám to splní...
Shrnutí trasy
|
Pokračujeme dál severním směrem až k obci Varvažov, tady uhneme doleva a přejedeme Otavu, která už je v těchto místech pořádně široká a je vlastně již nedílnou součástí Orlické přehrady. Ve Varvažově sesedněte z kol a vesničku si pořádně prohlédněte, protože patří k obcím s nejlépe dochovanou lidovou architekturou, dnes dokonce vyhlášenou za památkovou zónu. Před zámkem je náves s rybníkem, dochovaly se usedlosti v klasicistním stylu i roubená stavení.
A koho neláká architektura, tak ten může posedět v místní hospůdce U hastrmana, která sice neposkytuje přímo historické hodnoty, ale i tak je tu stále plno. Budete-li se cítit ve Varvažově jako doma, pak není divu. Obec je vyhledávanou filmařskou destinací a v minulosti se zde natočili populární díla české kinematografie jako například Je třeba zabít Sekala či Plavecký mariáš s Jaroslavem Marvanem a Květou Fialovou v hlavních rolích.
Tipy na další výletyVíce tipů na výlety získáte v e-knize Outdoorový průvodce na Knihy.idnes.cz |
Z Varvažova je to na Zvíkov pět kilometrů víceméně po rovince, takže jsme tu cobydup. Samotný hrad se rozkládá na skále nad soutokem Otavy s Vltavou, tady už Orlické přehrady, a kromě historických zajímavostí je tu i jedna přírodní. I když se vybudováním vodní nádrže výrazně zvedla hladina vody, zůstala zde spousta skalních štěrbin a úkrytů, ve kterých sídlí populace největší evropské sovy – výra velkého a zároveň i té nejmenší, kterou je kulíšek nejmenší. Území v okolí hradu proto bylo vyhlášeno podle směrnic EU Ptačí oblastí.
Na hradě Zvíkově a Zvíkovské podhradí
Historie hradu Zvíkov je spjata s rodem Přemyslovců, jeho zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar I. Areál hradu, patřící k nejvýznamnějším památkám středověké architektury u nás, je překvapivě útulný. Na první pohled hrad zaujme množstvím impozantních věží, kde každý, jak praví zdejší pověst, kdo zde přespí, do roka zemře.
My jsme se rozhodli osud raději nepokoušet, dáváme kola do úschovny na parkovišti, a vydáváme se na projížďku lodí z místního přístavu; pohledy z lodi jsou mimořádně působivé. Pokud jste opravdovými milovníky mýtů a legend, doporučujeme navštívit I divadelní představení Ladislava Stroupežnického Zvíkovský rarášek, jež je zde pravidelně v létě uváděno. Pro ateističtější nátury pak v úvahu přichází stejnojmenný pšeničný ležák, který je na čepu v nedalekém minipivovaru ve Zvíkovském Podhradí.
Zpátky už žádnou významnou památku nepotkáme, ale zase si užijeme klidnou cestu vedoucí krásnou přírodou, kdy vám ve vlasech vlaje stříbrný vítr, svítí měsíc nad řekou a pod vámi burácí splav. Tak toto můžete zažít jenom ve Šrámkově Písku.
