Nepotřebujete dalekohled ani mimořádné pozorovací schopnosti, abyste je viděli. U Neziderského jezera žije drop velký, bahňáci, čápi, volavky, labutě, koroptve, kachny, husy, čírky, čejky, motáci, lysky, vodouši, vrány, hrdličky, holubi, vrabci, skřivani, strakapoudi, poštolky, káňata, koroptve, vodouši, konipasové…
V pásu rákosí kolem vody, stejně jako na posekaných lukách a obecních pastvinách, kde citlivě spásají trávu zdejší speciální odrůdy bílých oslů a krav, hnízdí zjara desítky druhů ptactva. Jediné místo bez rákosů je u Podersdorfu, naopak nejširší osmikilometrový pás rákosů se táhne u obce Donnerskirchen.
Před deseti lety byla krajina kolem panonského jezera v Burgerlandu zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Jde o jediné stepní jezero v Evropě. Je dlouhé 35 kilometrů a v nejširším místě měří 15 kilometrů.
Může se hoditCesta k Neziderskému jezeru je snadná a rychlá. Nepojedete přes Alpy, ale po dálnici přes Bratislavu. Necelých padesát kilometrů za rakouskými hranicemi, kde je rovinatá krajina plná větrných elektráren, už jsou odbočky na Neziderské jezero. |
Neziderské jezero je zásobené jen dešťovou vodou. V dobách sucha hladina klesá, zatímco v období dešťů trpěly vesnice v okolí rozsáhlými záplavami. Proto byl před sto lety postaven na jihu jezera několik metrů široký "Einser kanal", který měl za úkol odvádět vodu do Dunaje. Dnes tvoří část maďarsko-rakouské hranice.
Můžete tu chodit pěšky či jezdit na kole nebo na bruslích po husté síti cyklostezek a budete vnímat jako balzám na duši zdejší větrnou krajinu, provoněnou vodou z jezera.
Východní břeh je rovina, na západní straně jezera už se zvedají kopečky směrem k Alpám. Nad vesnicemi směrem k lesům šplhají pravoúhlá políčka s vinnou révou.
Na mírných svazích Parndorfer Platte se totiž vyrábějí špičková bílá i červená vína. Převažuje Modrý Zweigelt. Z červených vín, pěstovaných na kamenné písčitojílovité půdě, jsou skvělá zdejší cuvée. V romantických vesničkách podél vody se krčí jeden sklípek vedle druhého. Říká se jim tu heurigery či Buschenschänken.
Dvoudenní cyklovýlet kolem jezera
Z rakouského Illmitzu se dá vyrazit na kole po vinařských stezkách přes vesničky Apetlon okolo Meksziko Puszty a pak přes hranici k maďarským Versailles – zámku rodiny Esterházyů ve vesničce Fertöd. Termální lázně jsou v Hegykö a maďarské vinné sklípky ve vinařské vesnici Fertörakos.
Cyklostezka kolem jezera pokračuje zpět do Rakouska přes Mörbisch a městečko Rust. Tady je dobré se po celodenním výletě ubytovat a ráno pokračovat v objíždění jezera dál přes městečko Oggau, Purbach s pověstnou sochou vousatého purbašského Turka s turbanem na hlavě. U Neusiedlu je čas na zastávku u zříceniny hradu Tabor. Podersdorf je jediné místo na trase, kde není v délce asi dvou kilometrů podél vody rákosový pás. K vidění je tu starý větrný mlýn a ve vesničce Frauenkirchen pak krásná bazilika.
Smutně proslulý most u Andau
Když se vydáte od Neziderského jezera směrem na východ, narazíte na rakouskou vesničku Andau. Nedaleko ní vede přes kanál proslulý most, po němž v roce 1956 utíkalo přes vodní hranici čtyři sta tisíc Maďarů.
Z Andau vede k hranici sedmikilometrová Cesta přátelství a míru, kterou zdobí sochy umělců z různých koutů Rakouska a Maďarska. Právě tady našli před 55 lety pomoc a svobodu maďarští uprchlíci, kterým se podařilo včas přeběhnout přes ostřelovaný most v Andau.
Ruští a maďarští vojáci tu pronásledovali utečence po krvavě potlačeném protikomunistickém povstání v Budapešti. Desítky lidí tu zaplatily za pokus o překročení hranice svým životem. Most byl nakonec vyhozen do povětří.
Po padesáti letech od události byl most v Andau obnoven a stal se památkou připomínající oběti potlačeného maďarského odporu. Pokud se sem vypravíte, uvidíte nejen desítky dřevěných a drátěných soch, ale i zbytky po hraničním pásmu a elektrickém plotu.
Dá se tu i koupat
Koupat se dá u Neziderského jezera jen na pár místech. Jedna pláž je u přívozu, kde jezdí trajekt z městečka Illmitz půl hodiny do Mördisch am See.
Právě v Illmitzu je centrum národního parku Neusiedler See - Seewinkel s velkým informačním střediskem. Odtud se pořádají organizované výlety do zdejší divoké přírody plné luk, mokřadů a pravidelně vysychajících solných jezírek s pozorovatelnami ptáků.
Rakušané úzce spolupracují s Maďary, jejichž národní park Fertö-Hanság Nemleti na jihu jezera, založený v roce 1991, je dokonce o dva roky starší než rakouský.
Bezvadné koupání je v architektonicky velmi zajímavých termálních lázních St. Martins, otevřených v roce 2009. Vyvěrá pod nimi horký minerální pramen, který napájí bazény v supermoderním lázeňském pavilonu. Pláž je propojena také s blízkým přírodním jezerem. Určitě stojí za to se do Burgenlandu na rakousko-
-maďarské hranice podívat. Objevíte tu Rakousko, jaké ještě neznáte.
