Idylka jak má být. Nad obcí Altreichenau

Idylka jak má být. Nad obcí Altreichenau | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Kde v Německu skutečně pramení Vltava. Cyklovýlet do Bavorského lesa

  • 9
Německá část Šumavy zvaná Bavorský les má utajené klenoty. Na Haidelu dřevěnou věž s úchvatnou vyhlídkou až k Dunaji, novotou zářící kostel ve vsi, kde už léta nikdo nežije a také skutečné prameny naší nejdelší řeky Vltavy. Vydejte se s námi na podzimní výlet pro trochu zdatnější cyklisty.

Jako východiště podzimního cyklistického okruhu volíme obec Haidmühle, položenou jen dva kilometry od česko-německé hranice. Místo je to krásně položené, v široké kotlině pod mohutným masivem Třístoličníku (Dreisesselberg, 1 333 m). Pro nás také znamená nejnižší bod celé trasy. Nejprve budeme tedy spíše stoupat a až samotný závěr povede z kopce.

Pustými lesy do zaniklé osady

Bystrá říčka, kterou v Haidmühle záhy po startu přejíždíme, nese název Kalte Moldau, tedy Studená Vltava. Ano, jedna ze dvou hlavních zdrojnic české národní řeky pramení v Německu. Ostatně ještě se s ní setkáme.

Jeden z potůčků, z nichž vzniká Studená Vltava (Kalte Moldau).

Před příjezdem do Bischofsreutu se otevře pohled směrem k české hranici.

Nejprve ale míříme postranní silničkou po loukách v bezprostřední blízkosti státní hranice k severu. Za idylickou osadou Aursbergsreut se vyšvihneme vzhůru a otevírají se první krásné výhledy. Pohled do hraniční oblasti pod námi jasně prozrazuje, kudy „čára“ vede. Opečovávané louky a pastviny na německé straně kontrastují s divočinou na české straně, charakteristickou rozptýlenými stromy a křovinami. Jen o kousek dál tušíme ruiny domů bývalé osady Krásná Hora (Schönberg), zničené v 50. letech 20. století.

Pokud má pohled do bývalého hraničního pásma znamenat první porci nostalgie, tak brzy přijde další, ovšem poněkud jiného typu. Ve vsi Bischofsreut odbočujeme z hlavní silnice k jihu a zanořujeme se do hlubokých lesů. Asfaltová lesní cesta mírně, leč vytrvale stoupá a po několika kilometrech nás přivádí na nevelkou paseku, kde stojí osada Leopoldsreut. Tedy alespoň to, co z ní zbylo.

Vzorně opravený kostel a budova bývalé školy působí tady, v nadmořské výšce 1110 metrů a uprostřed nedozírných lesů, jako zjevení. V Leopoldsreutu už více než půlstoletí nikdo nežije, jenže tohle je jiný příběh, než jaký prožily zničené vsi a osady v českém pohraničí.

Historická pohlednice z roku 1906 ukazuje osadu Leopoldsreut v létě.

Vzorně opravený kostel v zaniklé osadě Leopoldsreut

Leopoldsreut, sídlo založené počátkem 17. století, totiž zanikl přirozeným způsobem. Velmi špatná dostupnost a absence moderní infrastruktury vedla k postupnému odlivu obyvatel až v roce 1963 odešel poslední z nich. Škola, na jejíž opravenou budovu, dnes využívanou lesní správou, se díváme, přestala fungovat o osm let dříve.

Rozhledna uprostřed lesů

Po krátké pauze, během níž vychutnáváme nádherné prostředí kolem Leopoldsreutu, opět zajíždíme do nekonečných lesů. Na vrchol Haidelu to není daleko ani příliš vysoko, ale jedeme už po šotolině. Víme sice o rozhledně, ta však do poslední chvíle není vidět. Haidel je vůbec zvláštní kopec – velmi plochý, kompletně porostlý vysokým lesem. Z dálky působí absolutně nenápadně navzdory poměrně značné nadmořské výšce (1166 m).

Skryté pochyby o kvalitě výhledu z takového kopce berou za své jakmile se vyšplháme nahoru na rozhlednu. A ne na ledajakou. Vyhlídková věž na Haidelu, historicky v pořadí už třetí (otevřená v roce 1999) je dřevěná, velmi fortelná a s výškou přes 30 metrů bezpečně převyšuje okolní smrky.

Z horní platformy, kam vede 159 schodů, přehlédneme úplně celou jižní část Bavorského lesa i českou Šumavu. Včetně Třístoličníku, našeho dalšího cíle.

Kde pramení Vltava

Ale ještě před výšvihem na Třístoličník chceme prokřižovat polesí na východním úbočí Haidelu. Tady totiž sbírá své vody Kalte Moldau, tedy Studená Vltava.

Následující kilometry pojímáme ve smyslu „po stopách české národní řeky v Německu“. Polesí Haidel je sice protkáno hustou sítí značených cest pěších i cyklistických, přesto najít místo, kde Studená Vltava vzniká, alespoň teoreticky, se místy podobá detektivní práci.

Po několika špatných odbočeních nakonec přijíždíme k soutoku tří potoků, od něhož se tok již nazývá Kalte Moldau. Kdyby to někdo nevěděl, tak situaci ozřejmuje pamětní kámen.

U místa vzniku Studené Vltavy jsme sice docela blízko Haidmühle, ale ještě máme před sebou „práci“. Tedy výjezd na hraniční vrchol Třístoličník. Než se do toho pustíme, chceme vykličkovat z lesa do vesnice Altreichenau, kde správně tušíme možnost občerstvení. Dosud jsme na nic takového nenarazili.

Tady „vzniká“ Kalte Moldau, tedy Studená Vltava.

Po lesních cestách kličkujeme k jihu a jakmile vyjdeme z lesa, otevírají se před námi pohledy směrem k Dunaji. Jde o docela jiné panorama než nahoře na plochých zalesněných vrcholech: krajina je náhle docela zalidněná a také značně členitá.

Vzhůru na hranici

Členitý je ovšem také masiv Třístoličníku, kam po Mittagspause míříme. Nejprve přes další malebnou osadu, Frauenberg, bez velkého převýšení, finále se ovšem bez nějaké té kapky potu neobejde. V místě, kde odbočuje silnice na Třístoličník, ukazuje altimetr rovných 900 nadmořských metrů. Nahoru nás tedy čeká převýšení přes 400 metrů.

Silnice na Třístoličník je ale výborně vystavěná a má také kvalitní asfalt, jede se proto docela hezky. Zpočátku stoupáme velmi mírně, sklon trochu přitvrdí teprve za serpentinou a opravdu ostrý je až samotný závěr, nad parkovištěm pro auta. Jde však jen o pár set metrů a když se před námi objeví horská chata (Berggasthof Dreisessel), máme vyhráno.

Třístoličník je bezesporu zajímavým vrcholem. Prochází jím státní hranice, vzdálenost hraniční linie od budovy chaty se počítá na decimetry.

Navzdory tomu, že jde opět o zalesněný masiv, otevírají se z různých míst docela pěkné vyhlídky. Jednak kvůli tomu, že kůrovcová kalamita před lety les značně „pročistila“, a také se dá vyšplhat na žulové skalky v okolí. Jedna se nachází hned vedle chaty, ale na tu nejvyšší musíme pár set metrů popojít pěšky. Na skalisko Hochstein vedou umělé stupy, vrchol je obdařen velkým křížem. Pěkný pohled je z nich hlavně k severu, vidíme, jaksi na „revanš“, známý Haidel, v dálce pak charakteristické vrcholy Lusen (Luzný) a Rachel (Roklan).

Horská chata na Třístoličníku (Dreisesselberg)

Na závěr nás čeká sladká odměna, dvanáctikilometrový sjezd do Haidmühle. Prvních osm už známe, jen ten asfalt pod plášti ubíhá asi šestkrát rychleji než cestou nahoru. A ve finále mírně sklouzneme po hlavní silnici do cíle. V duchu rekapitulujeme: zaniklá osada, rozhledna, Vltava, kopec. Byl to prima výlet.

Křišťálová Lupa 2016

Může se hodit

Okruh Bavorským lesem
Délka: 62 kilometrů
Převýšení: 1 400 metrů
Možnosti občerstvení: Atreichenau, Berggasthof Dreisessel
Vzdálenost a převýšení jsou počítány z Haidmühle. Pokud byste chtěli vyrazit z Čech, tak nejbližším místem dostupným autem je Stožec, což trasu prodlouží o dvakrát šest kilometrů.

Informace
http://www.bayernbike.de: Informace o cyklostezkách v Bavorsku.
www.bayerischer-wald.de: Oficiální turistické stránky Bavorského lesa
www.germany.travel: Informace o turistických možnostech v Německu

, pro iDNES.cz