Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z romantického parku až do bunkru. Ráj pro cyklisty v okolí Žamberka

aktualizováno 
Dnešní Cyklotoulky budou militantně poznávací. Podíváme se totiž do krásných hor, projedeme pár vymazlených vesniček, navštívíme i jednu zajímavou přírodní památku a výlet budeme korunovat návštěvou naší nejznámější předválečné vojenské pevnosti.

Tyršova rozhledna působí nenápadně, ale je docela vysoká. | foto: Jan Sklenář / cyklotoulky.czpro iDNES.cz

Brána Orlických hor

Žamberk, jenž je považován za vstupní bránu do Orlických hor, leží na březích řeky Divoké Orlice už od 13. století. K nejnápadnějším památkám v centru patří kostel sv. Václava, Mariánské sousoší, kašna se sochou Nymfy a Kentaura a místní radnice.

Fotogalerie

Ovšem tím pro mě nejkrásnějším místem v Žamberku je zdejší zámecký park. Na ploše několika desítek hektarů tu rostou stovky stoletých a možná i starších listnáčů, okolo kterých se rozprostírají nekonečné a hezky upravovované trávníky, protkané sítí pěšinek.

Všude panuje klid a pohoda, prostě ideální místo pro ranní procházku či podvečerní běhání. A ke klidu a pohodě nás všech přispěl i slavný žamberský rodák, jehož objev původně nevzbuzoval mnoho důvěry a byl spíše odmítán. A přitom je dnes součástí každého domu, každičké stavby.

V Žamberku se narodil a poprvé zde představil svůj zemněný bleskosvod Václav Prokop Diviš. Maketu původního bleskosvodu můžete spatřit na okraji Žamberka, hned vedle domku, kde se měl vynálezce narodit a prožít část života.

Zámecký park v Žamberku je majetkem rodu Parish.

Zámecký park v Žamberku je majetkem rodu Parish.

A ještě jeden tip předtím, než nasednete na kola a vyrazíte. Navštivte Tyršovu rozhlednu nad Žamberkem, je odsud krásný výhled na Orlické hory, takže vám bude ještě před začátkem výletu jasné, do čeho jdete (jedete) a, pokud Orlické hory neznáte, tak vězte, že si dnešní Cyklotoulky užijete. Je jen málo míst pro cyklistiku takhle ideálně stvořených, jako je oblast okolo Žamberka.

Z Pastvin na Zemskou bránu

Ze Žamberka se vydejte po cyklostezce do Letohradu a odtud pokračujte po silnici na Nekoř až k vodní nádrži Pastviny. Hezkou, přes sto hektarů rozlehlou přehradu napájí Divoká Orlice a stavěla se v letech 1933–1938. Dnes slouží k výrobě elektrické energie, chrání před povodněmi, ale hlavně slouží k rekreaci.

Nádrž je obklopená lesy, nedaleko od vody je možná na desítku různých hospod a kiosků, je tu půjčovna loděk, šlapadel, na březích jsem viděl poposedávat i rybáře. Za dobrého počasí bych tu asi uměl strávit celý víkend.

Z Pastvin pokračujte směrem na České Petrovice. Původně jsem považoval Petrovice za nejhezčí vesničku na trase, ale pravda je taková, že na dnešní trase nepotkáte ošklivou vesnici či usedlost. Vedle zdejší mírně kopcovité a decentně kultivované krajiny (většinou formou pastvin) jsou vesnice pod Orlickými horami tím nejhezčím, co místní kraj nabízí.

České Petrovice

České Petrovice

Zemská brána

Zemská brána

V Českých Petrovicích je hned několik hospod a všechny vypadají hezky. Já nakonec poobědval v restauraci Na rozcestí a byl jsem spokojen. A dobře jsem udělal, protože mě čekal největší výšlap dnešního dne a bylo potřeba nabrat sílu.

Ještě než se pustíte do kopce k pevnosti Haničce, projedete Zemskou branou, což je chráněný přírodní výtvor a - soudě podle počtu turistů - i oblíbené výletní místo. Ve skutečnosti se jedná o skalnatý úsek Divoké Orlice, kde řeka vyhloubila romantické údolí v rozpukaných skalách. Úzké a spíše balvanovité řečiště tady lemují v úseku několika set metrů výrazné rulové skály, které opravdu působí dojmem vstupní brány. Dříve tudy vedla i pašerácká stezka, takže o „romantiku“ tu asi nebyla nikdy nouze.

Hurá do bojové linie

Od Zemské brány si budete muset k další zastávce vystoupat skoro 300 výškových metrů. Čeká na vás totiž slavná vojenská pevnost Hanička, která leží u osady stejného jména blízko hranice s Polskem.

Ona to vlastně není jedna tvrz, ale celá soustava pevností a bunkrů, obrovský komplex. Než jsem absolvoval dnešní výlet, vždy jsem přemýšlel, proč se ta možná největší pevnost stavěla na hranicích s Polskem. Až dnes mi bylo vše ozřejmeno.

V roce 1938 tudy nevedla polská, ale německá hranice, k posunu hranic došlo při poválečném vyrovnání. Mimochodem tipnete si, jak dlouhá byla hranice mezi ČR a Německem v roce 1938?

Pevnost Haničku tvoří šest bunkrů.

Pevnost Haničku tvoří šest bunkrů.

Nejzajímavější způsob, jak se k Haničce dostat, je po tzn. Jiráskově cestě, která vede víceméně po hřebenu Orlických hor a vlastně kopíruje vojenskou obrannou linii, hustě posetou dnes již většinou zarostlými a zpustlými prvorepublikovými vojenskými bunkry. I když ....narazíte i na několik udržovaných a zrenovovaných pěchotních srubů. Ale vyčkejte k Haničce, to teprve něco uvidíte.

Na povrchu spatříte šest bojových objektů, které jsou snad kromě jednoho podobné těm, co už jste viděli. Překvapení se ale skrývá v podzemí, které propojují stovky metrů sálů a chodeb určených pro potřeby necelé pětistovky vojáků.

Pevnost Hanička umožňuje prohlídku hned několika expozic najednou. Plně vybaveného úkrytu, tvrze, muzea s expozicí bojové výstroje, techniky a výstroje. K vidění jsou zbraně z 2. světové války, sbírka munice, uniformy, fotografie pevnosti z období před válkou, modely jednotlivých bunkrů v měřítku 1:35 atd. Podzemní část se nachází v hloubce 18 až 36 metrů a dolů vede 98 schodů. Od roku 2006 je pevnost Hanička Technickou kulturní památkou.

Zpět do Žamberka to vezměte přes Kunvald a zkuste používat spíše vedlejší cesty, narazíte díky tomu na další zajímavá stavení a krásné osady. Šťastnou cestu.

Mapa Cyklotoulky Žamberk

Zajímavosti dnešního výletu

1. Orlické hory - (polsky Góry Orlickie, německy Adlergebirge) jsou pohoří a geomorfologický celek v severovýchodních Čechách, při hranici s polským Kladskem. Nejvyšším vrcholem je Velká Deštná z nadmořskou výškou 1115 m n. m. Název pohoří je odvozen od řeky Orlice, která tudy po česko-polské hranici protéká.

2. Pevnost Hanička - patřila do systému předválečného opevnění budovaného ve 30. letech minulého století proti tehdejšímu rozpínajícímu se Německu. Úzký a protáhlý tvar republiky byl v případě útoku ze severu pro naši obranu nevýhodný, a proto při této části hranice s Německem vzniká mohutný systém železobetonových opevnění po vzoru francouzské Maginotovy linie. Toto opevnění mělo udržet první nápor nepřítele, až do příchodu spojenců, především Francie a Anglie.

3. Pašerácká lávka - leží kousek od Zemské brány. Původně byla postavena vrchností pro potřeby dřevorubců a formanů, svážejících dřevo z panských lesů. Ovšem časem začala být využívána především k pašování nejrůznějšího zboží. Stával tu i starý dřevěný mlýn, který sloužil jako prodejna pašovaného zboží i úkryt pro pašeráky. Dnešní podoba lávky pochází z roku 2002, kdy byla obnovena po ničivé povodni.

4. Pivovar Žamberk - byl založen v roce 1995, jeho značka - Žamberecký Kanec, odkazuje na znak města. Své výrobky prodává žamberský sládek přímo v pivovarské pivnici, kde vám i vysvětlí, proč je zdravé pít pivo, a to žamberské zvlášť. Máte také možnost domluvit si přímo se sládkem prohlídku celého pivovaru s ochutnávkou místního piva.

5. Muzeum starých strojů a technologií - sídlí v bývalé Vonwillrově továrně. V úžasném industriálním prostředí prvorepublikové továrny vzniká unikátní sbírka parních strojů všeho druhu, zemědělských strojů, stabilních motorů i historických automobilů. Najdete tu opravdové perly, jako je třeba plně funkční Škoda Sentinel nebo část úzkorozchodné železnice. Muzeum je otevřeno v termínech pořádaných akcí nebo kdykoli po telefonické domluvě.

Odpověď na otázku, jak dlouhá byla hranice mezi ČR a Německem v roce 1938, najdete na www.cyklotoulky.cz, největším cyklistickém videoportálu v Čechách a na Moravě.

Autoři:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.