Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na kole po stopách pohraničníků. Ašská vrchovina je jako český western

aktualizováno 
Nejzápadnější výběžek naší republiky z mnoha důvodů nepatřil mezi turisticky nejvyhledávanější místa. V tomto směru ale postupně dochází ke změně a nutno říct, že po právu. Cyklistické toulání v okolí Aše vám představí velice zajímavou krajinu, kterou modelovala nedávná historie a navíc poopraví nejeden léty zavedený mýtus.

Přesně po této cestě jezdili a chodili strážci naší hranice za minulého režimu. | foto: Jan Sklenář / cyklotoulky.czpro iDNES.cz

Samotná Aš není sice nejfotogeničtějším místem u nás, za což může především její pohnutá historie, ale kdo tu dlouho nebyl, bude mile překvapen. Město totiž i díky dotacím z EU vzkvétá a vše se postupně lepší.

Historií zkoušené město

Až do konce 19. století patřila Aš k nejvýznamnějším centrům textilního průmyslu v celé monarchii, což se podepsalo na její architektuře i na složení obyvatelstva, kdy v té době v desátém největším městě Čech žilo na šest tisíc tkalců.

Fotogalerie

V padesátých a šedesátých letech minulého století byl do Ašského výběžku povolen vstup pouze na povolení, což v podstatě znemožnilo jakékoliv investice do infrastruktury. Ale přes tento historický handicap se dají v Aši nalézt hezká místa, jako například hned tři zrekonstruovaná náměstí: Poštovní, Masarykovo a Goethovo. Na tom posledně jmenovaném můžete spatřit jedinečnou sochu J. W. Goetha, který v ruce netřímá obvyklou knihu, ale minerál, což má připomínat jeho geologickou vášeň.

V blízkosti se pak nalézá textilní muzeum, informační centrum a knihovna. Na Poštovním náměstí je v památkově chráněné budově (původně knihovna, poté hasičská zbrojnice) národopisné muzeum, které nás před usednutím do sedel vybaví mnoha užitečnými informacemi.

Čas jako soudce

Z Aše vyrážíme na severozápad a první vesnicí po trase je vesnička Krásná, typická praktická ukázka rčení nomen omen. V celostátní soutěži „Vesnice roku“ dokonce v loňském roce zvítězila a průjezd je skutečně esteticky velice příjemný.

Pokračujeme několik kilometrů po opuštěné cestičce až k památníku padlým I. a II. světový války. Cesta paradoxů nekončí, nejdříve míjíme opuštěnou vojenskou rotu, v dobách její největší slávy tu mohlo sloužit možná i 500 vojáků, ale dnes o ni nikdo nejeví zájem a pomalu se z ní stává ideální místo pro natáčení hororů.

Budova bývalých kasáren stojí jen kousek od města.

Budova bývalých kasáren stojí jen kousek od města.

O kousek dál narazíme na další vybydlené místo, tentokrát bývalou vesničku Újezd, ze které zbyl jen velice vkusně upravený hřbitov, osazený dřevěným křížem. Na rozdíl od bývalých kasáren působí decentním a pietním dojmem. Nic naplat, čas je ten nejspravedlivější soudce. Na výše uvedeném příkladu je jasně vidět, kdo do krajiny historicky patřil a kdo byl jen dočasným návštěvníkem.

Trojmezí

Pokračujeme k Památníku padlých, odkud je to jen 1,5 kilometru k nejzápadnějšímu bodu naší republiky. My jej ale o pár set metrů mineme, protože cesta se vine mírně jižněji a přejedeme přes Most Evropy do sousedního Německa (nejdříve Bavorska a po pár stech metrech do Saska).

Nemějte hrůzu z názvu Most Evropy, ve skutečnosti je to lávka, která se klene přes asi metr široký hraniční potůček a své jméno nemá kvůli velkoleposti stavby, ale z čistě geografických důvodů.

Most Evropy

Most Evropy

Trojmezí. Tady se stýká Bavorsko, Sasko a Česko.

Trojmezí. Tady se stýká Bavorsko, Sasko a Česko.

Naším dalším cílem je místo zvané Trojmezí (to už jsme opět v Čechách), které tu stojí věky, ale popularitu získalo relativně nedávno, konkrétně v roce 1949, kdy vznikla Německá spolková republika, po ní vzápětí Německá demokratická republika a dříve nevýznamné místo se rázem stalo bodem, kde se potkávají tři země a dva nesmiřitelné politické systémy. Tři země (Bavorsko, Sasko, Čechy) se tu sice potkávají i dnes, ale v poněkud odlišné konstelaci. Zmizela politická nevraživost a Trojmezí se stalo vyhledávaným cílem výletníků.

Malé lázeňské překvapení

Z faktické hranice míříme do městečka Hranice. Cestou z geografického Trojmezí míjíme stejnojmennou osadu a další opuštěnou rotu. Ta není na rozdíl od té předchozí opuštěná úplně, dnes slouží jako středisko autodopravy.

Hranice jsou v současnosti údajně největším zaměstnavatelem v oblasti a je to na nich vidět. Zdejší zrekonstruované náměstíčko patří k těm nejzajímavějším, jaké jsem v poslední době viděl. Dominuje mu opravený kostel, pod ním stojí socha koně a pod ní zase vkusně zakonzervované ruiny bývalých domů. Zní to trochu zmateně, ale opravdu to tak je. A je to hezké.

Lázně Bad Elster

Lázně Bad Elster

Z Hranic se vydáváme opět do Saska, do městečka Bad Elster, česky také zvaného Lázně Halštrov. Jak název napovídá, jedná se o lázně, konkrétně lázně slatinné a minerální a navíc překvapivě krásné a docela velké. Střed města by se dal poměřovat třeba s Františkovými Lázněmi. Zdejší terapie využívají starých přírodních prostředků, léčivá rašelina a zotavující minerální voda jsou tak hlavními ingrediencemi, které se kombinují při rašelinových koupelích a pitných kúrách. Za návštěvu stojí i 140 let starý lázeňský park s nespočtem romantických promenád, které lemují krásné historické budovy a nachází se tu i nejstarší saské přírodní jeviště, které se jmenuje NaturTheater.

A nakonec rozhledna

Z Bad Elster se vrátíme zpět do Čech, přes osadu Doubrava. Tady doporučuji oběd v restauraci Magdalena. Porce jsou mimořádně velké, jídlo je chutné a ceny přiměřené. Při objednávání ale buďte opatrní, cestou do Aše na vás čekají ještě dva celkem vydatné kopce.

Další zastávkou je kouzelná přehrada rozprostírající se na potoce Bílý Halštrov. Její kouzlo tkví v tom, že je celá utopená v lesích, což patrně svědčí i vodě, která je čistá a doslova láká ke koupání. Od přehrady nás čeká finální výstup na nejvyšší kopec v okolí – Háj (758 m). Na jeho vrcholku stojí od roku 1904 stylová kamenná rozhledna postavená na počest Otto von Bismarcka. Je 34 metrů vysoká a až nahoru vás dovede 122 schodů.

Ašská přehrada

Ašská přehrada

Bismarckova rozhledna

Bismarckova rozhledna

Když budete mít štěstí na počasí, s návštěvou rozhodně neváhejte, výhled na město, Krušné hory a Slavkovský les za to stojí. Kousek od rozhledny stojí zcela nové ašské sportoviště, místní sjezdovky a stejně starý (nový) autocamp.

A ještě jeden tip na závěr. První srpnový víkend se v tomto sportovním areálu koná závod zvaný „Bike Jam Aš 2016“. V ašském pojetí se bude jednat o terénní triatlon, noční sjezd, four cross, dual slalom a pro prcky pump track. Takže kdo by chtěl spojit návštěvu zajímavého kraje s hodnotným sportovním výkonem, má jedinečnou příležitost.

Zajímavosti z výletu

1. Opuštěné roty - po cestě potkáte hned několikrát vysídlené a dnes spíše opuštěné vojenské posádky. V případě, že hledáte vhodné kulisy pro natáčení válečných filmů či hororů, měli byste si tuto oblast určitě pečlivě projet.

2. Stezka Železné opony - cestou budete míjet takzvanou Stezku Železné opony. Je to cesta, která v podstatě kopíruje hranice někdejších politických systémů Východ – Západ, a protože ty rozdělovaly Evropu od Baltského moře k Černému, dá se po Stezce Železné opony projet Evropa od severu na jih. Cyklisticky je to celkem náročné, ale hezké.

3. Trojmezí - malá vesnice, kde se potkávají tři země: Bavorsko, Sasko a Česko. Ještě ve druhé polovině 19. století zde žilo více než 1 000 stálých obyvatel, jejichž počet dnes již významně poklesl. Kolik myslíte, že zde dnes naleznete usedlíků?

4. Bad Elster - slatinné a minerální lázně jsou opravdu krásné krásné. Zdejší terapie využívají starých přírodních prostředků, léčivá rašelina a zotavující minerální voda jsou tak hlavními ingrediencemi, které se kombinují při rašelinových koupelích a pitných kúrách. Pro obzvláště zvídavé je zde pak v provozu Lázeňské muzeum.

5. Rozhledna Háj - Na vrcholku kopce Háj stojí od roku 1904 stylová kamenná rozhledna postavená na počest Otto von Bismarcka, je 34 metrů vysoká a až nahoru vás dovede 122 schodů. Jejich zdolání ale přinese zaslouženou odměnu v podobě pohledů na okolí Aše a blízké hory.

Správnou odpověď na otázku z bodu 3 naleznete na www.cyklotoulky.cz, největším cyklistickém videoportálu v Čechách a na Moravě.

Autoři:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.