Město, které je rozhodně víc členité, než je v Čechách zvykem, leží v kotlině Žitavské pánve mezi Ještědským hřbetem a Jizerskými horami. Pata radnice je ve výšce 374 m n. m., nejvyšším bodem katastru města je vrchol Ještědu 1012 m n. m. Historický střed města nabízí řadu památek, například novorenesanční radnici (lze navštívit i s průvodcem a odbornou přednáškou), Valdštejnské domy pocházející ze 17. století, nebo nejstarší botanickou zahradu v ČR (letos přibyl nový pavilon leknínů).
Z nových atrakcí zaujme třeba oddychové centrum Babylon, iQlandie – vědecké centrum sloužící k poznávání fyzikálních, chemických a přírodních jevů formou her a pokusů, či nová galerie v bývalých lázních. Celkově působí centrum města příjemným dojmem a lze se domnívat, že míšení české a německé kultury může, při dobré konstelaci, město spíž obohatit než naopak.
TrasaDélka trasy: 22 km |
My jsme ovšem vyrazili do Liberce především na cyklovýlet po jeho okolí, což je aktivita, na kterou jsou místní výborně připraveni. Tak například při použití tramvaje není třeba platit jízdné za bicykl a v infocentru získáte zdarma cyklistickou mapku centra Liberce i jeho okolí ve velice přehledném měřítku 1:35 000 s desítkami tipů ve městě i vůkol.
A jedna z lanovek vedoucích na Ještěd bere kola zdarma. Ta pohodlnější je kabinková a vede až přímo na vrchol, nevýhodou je, že v případě velkého počtu zájemců o svezení musí cyklisté počkat a za kolo si připlatit 50 Kč. To se vám nestane na sedačkové lanovce Skalka, která ovšem nemíří až úplně na vrchol. U lanovky je i rozlehlé parkoviště a z ceny parkovného vám bude odečteno 80 Kč při zakoupení jízdenky na lanovku Skalka.
Hřebenovkou po hřebeni
Naším cílem je zdolání Ještědského hřebene, který mimochodem v minulosti odděloval geograficky německy a česky mluvící obyvatelstvo. Pojedeme z Ještědu směrem na jihovýchod. Celou cestu lze projet na kole, anebo si ji trošku ulehčit - nahoru vyjet lanovkou a pak už víceméně pohodlně sjíždět po hřebenovce a kochat se krajinou.
Ještěd – chlouba i symbol Libereckého kraje
Při využití sedačkové lanovky vystoupíte na horní stanici Skalka, odkud je to na vrchol Ještědu cca 150 výškových metrů a dva kilometry, takže žádná tragédie. A pro toho, kdo na Ještědu nikdy nebyl, je návštěva našeho nejkrásnějšího vysílače víceméně povinností.
Mimochodem přímo pod sedačkovou lanovkou se rozprostírá krásný, i když na můj vkus celkem náročný bikepark. Kdo by po cestě nahoru dostal chuť na jeho zdolání, ale netroufl si na svém kole, může si kousek od lanovky půjčit speciální sjezdové nebo horské kolo a k tomu i další potřebnou výbavu (helmu, páteřák).
Chlouba a symbol kraje
Že na vrcholu Ještědu stojí od roku 1973 téměř stometrový televizní vysílač ve tvaru rotačního hyperboloidu, ví samozřejmě každý. Ale co je jeho součástí? V suterénu jsou umístěny strojovny pro všechna energetická zařízení a skladiště.
Tip na zájezdVydejte se poznávat krásy české přírody. Vybírejte z nabídky poznávacích zájezdů v Libereckém kraji na dovolena.iDNES.cz. |
V části prvního podlaží jsou kanceláře a televizní přenosový sál, ve druhém podlaží je umístěna vyhlídková terasa, bufet a vstupní hala s recepcí hotelu. Ve třetím podlaží je restaurace a bar. Ve čtvrtém a pátém patře jsou pokoje tříhvězdičkového hotelu.
Mimochodem cenová dostupnost ubytování návštěvníka mile překvapí. A čím se může ještě vysílač pochlubit? V roce 2000 byla stavba oceněna titulem "Nejvýznamnější česká stavba 20. století" a v roce 2005 ji vybrali čtenáři portálu iDNES.cz za jeden ze sedmi divů České republiky, když se v anketě "Sedm divů Česka" umístila na druhém místě, vítězem byla přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně.
Po stopách Horské služby
Z Ještědu se pustíme po cestě, po které jsme přijeli, mineme výstupní stanici lanovky Skalka a zastávku si uděláme až v chatě Pláně. Cestou do cíle potkáme hned tři zajímavé restaurace, takže s občerstvením není třeba spěchat.
Důvodem k zastávce je malá, ale zajímavá expozice o práci Horské služby včetně desítek zajímavých fotografií, dobových listin i podivuhodných předmětů sloužících záchranářům. Pokračujeme po cyklistické hřebenovce technicky náročnějším terénem a naší další zastávkou je památník postavený u příležitosti Tábora českých a německých dělníků. Ti se tu sešli v roce 1870, aby společně vyjádřili svou nevoli se svými tehdejšími podmínkami.
Ráj U Šámalů
Je to sice jen pár desítek minut, co jsme sedli na kolo, ale charakter krajiny i její nálada se změnila doslova k nepoznání. I když jsme jen pár kilometrů od stotisícového Liberce, po civilizaci tu není ani památka. Na svazích se pasou ovce a krávy, mezi nimi jsou hala bala rozházené horské chaloupky. Výhledy do krajiny, ať už na Lužické Hory nebo kopce v okolí Ralska, jsou nepopsatelné a mezi tím vším, jako třešnička na dortu, stojí hospoda U Šámalů. Domácí kuchyně, dobré pivko a posezení venku jsou už jen bonusem k místnímu nadstandardu. A pro zvídavé ještě jedna zajímavost, právě tady se nachází rozvodí Labe – Odra.
Jako Dionýsos
Pokračujeme přes Rašovku, za nenápadnou rozhlednou zahneme doprava a pokračujeme po modré turistické značce na Javorník. Nejdříve míjíme Javornickou kapli, odkud jsou opět nádherné výhledy, tentokrát na město, Krkonoše a Jizerské hory, pokračujeme dál do lesa k restauraci Obří sud.
CyklotoulkyČlánek vznikl ve spolupráci s autory pořadu Cyklotoulky, který můžete sledovat v sobotní dopolední premiéře na ČT SPORT a na www.i-cyklotoulky.cz. |
Ta tu stála původně už od roku 1899, sud měl tehdy v průměru 12 metrů a vešlo se do něj až tři sta lidí. Bohužel v sedmdesátých letech vyhořel a dlouho to vypadalo, že zmizel ze světa navždy. Naštěstí na Javorníku v roce 2010 vybudovali lyžařský areál a bobovou dráhu a při té příležitosti obnovili i Obří sud. Z Javorníku už je to z kopce, dole narazíte na místní cyklotrasu č.14, která vás dovede bezpečně a pohodlně zpátky. Šťastnou cestu.
