Výlet na Horšovskotýnsko bude možná pro mnohé cestou do neznáma. Při trase z českého vnitrozemí už máte průmyslové Plzeňsko dávno za sebou, ale Šumava či Český les to ještě není, jde o krajinu tak trochu beze jména. Typicky českou, jen mírně zvlněnou, v žádném případě ale není nudná.
Od zámku k rozhledně
Východiskem cyklookruhu, dlouhého necelých 60 kilometrů, je náměstí v Horšovském Týně. Malebné, vzorně upravené svažité náměstí s volně stojícím kostelem uprostřed a přilehlým komplexem hradu/zámku vytváří jeden z nejpěknějších historických souborů v Česku. Za zámkem se táhne rozsáhlý park s několika mírně zchátralými romantickými stavbami jako je gloriet nebo loreta, ale tuto část si lépe, než na kole užijete pěšky.
Novou, nedávno zpřístupněnou atrakcí Týna je rozhledna na Šibeničním vrchu ležící dva kilometry jihovýchodně od města. Směr je značený a po opuštění zástavby vás cesta vede prudce vzhůru na holé temeno kopce. Jde o nejtvrdší stoupání celé trasy.
Rozhledna na Šibeničním vrchu
Dvacet jedna metrů vysoká rozhledna, otevřená v roce 2010, je pozoruhodná ze dvou důvodů. Kvalitní dřevěnou architekturou se vymyká z desítek jiných bezduchých telekomunikačních nosičů, které slouží také jako vyhlídkové věže, a navíc byla vystavěna nákladem jen o málo převyšujícím milion korun, což je v době, kdy se běžně šermuje miliardami, věc nevídaná.
Výtečný rozhled se z věže, volně přístupné od 1. dubna, otvírá do všech stran, dokonce až do Německa, a nejen to. Nová rozhledna je také pokusem znovu oživit bývalé poutní místo, které tu dříve existovalo. Poutní kaple Panny Marie Lurdské totiž podlehla démonům poválečné doby. V 60. letech minulého století objekt odstřelila armáda, existenci kaple připomíná alespoň obnovený půdorys v těsné blízkosti rozhledny.
Tvrz povstalá z popela
U rozhledny se znovu napojíte na asfalt a pokračujete po něm k jihovýchodu přes Blížejov až do Lštění. Ojedinělá renesanční tvrz na jižním okraji obce je pěkným příkladem revitalizace památek těžce zkoušeného kraje: objekt, který se nacházel na pokraji zkázy, koupil před více než deseti lety regionální historik a nakladatel Zdeněk Procházka a výrazně ho zvelebil. O tom, co znamená rekonstrukce takového historického objektu, se dnes můžete přesvědčit i zevnitř – jen je třeba si návštěvu dohodnout předem (telefon 606 489 226).
Po prohlídce obraťte řidítka k severovýchodu a jeďte po vedlejších silničkách převážně mírně z kopce směr Staňkov. V sympatické obci Osvračín si jistě všimnete pěkně opraveného zámku obklopeného parkem přímo ve středu sídla; jde o další příklad dobře udržované památky, tentokrát z obecní iniciativy.
Ve Staňkově, ležícím na hlavní silnici z Plzně do Domažlic, zažijete po delší době trochu ruchu. A taky můžete využít některou z možností na občerstvení, pokračování trasy už totiž moc hospod nenabízí.
Není kostel jako kostel
Táhlé stoupání vás ze Staňkova vede k severozápadu do Čečovic, na pohled nenápadné obce, která ale skrývá jeden český unikát: gotický kostel sv. Mikuláše ze 14. století je ojedinělý použitím režných cihel prostoupených kamenickými detaily. Všimněte si třeba roztomilých lezoucích zvířátek nad jižním portálem nebo pěkné kamenné rozety.
Čečovický kostel, slynoucí statutem národní kulturní památky, je vzorně opravený. To se bohužel nedá říci o torzu osamoceně stojícího chrámu sv. Barbory nad obcí Všekary, kam z Čečovic dojedete asi za deset minut.
Může se hoditDoprava Ubytování Informace |
V době jeho výstavby, počátkem 18. století, se v okolí rozkládala hornická osada a těžilo se tu olovo a cín. Po osadě dnes ale není ani stopa a podobný osud málem postihl po 2. světové válce i samotný kostel, který byl po odsunu německých starousedlíků vícekrát vykraden a znesvěcen. V 90. letech došlo alespoň na opravu střechy, ovšem stavba, jejíž vnitřní vybavení zcela zmizelo, má stále nejistou budoucnost. Dovnitř můžete nahlédnout, pocity to však nebudou příznivé.
Od všekarského kostela můžete sledovat zelenou pěší značku, která vás lehkým terénem protáhne okrajem lesa do osady Bukovec. Odtud, už zase po asfaltu, míří poslední táhlé stoupání k západu do Pocinovic, kde se napojíte na hlavnější silnici směřující k jihu. Poslední kilometry ubíhají po vršcích, kolem dokola se otvírají pěkné výhledy a nakonec sjedete dlouhou serpentinou přímo do centra Horšovského Týna.
