Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Švýcarsko na kole: cykloráj kolem jezer i alpské průsmyky pro drsňáky

aktualizováno 
Ačkoliv je Švýcarsko převážně hornatou zemí, najdou se tu cyklistické terény všeho druhu: od "líných" cyklotras v mírně vlnité krajině přes středně náročné štreky až po alpské výzvy pro skutečné machry. A na kole si můžete zpestřit i prohlídku některých měst.

Cyklistika u Bodamského jezera (Lindau) | foto: Fb78 CC-BY-NDCreative Commons

1.Kolem Bodamského jezera jednou z NEJ cyklostezek Evropy

Bodamské jezero je třetí největší vodní plocha střední Evropy (536 km²) a má mimořádnou polohu. Díky tomu, že hladina leží v nadmořské výšce pouhých 395 metrů, se v létě pěkně prohřívá, přitom však máte na jižním obzoru na dohled alpské třítisícovky. Bezprostřední okolí jezera pokrývá oku libá mírně zvlněná pahorkatina, a tak není divu, že oblast se stala i cyklistickým rájem.

Fotogalerie

Cyklostezka kolem Bodamského jezera (Bodensee Radweg) patří mezi nejlepší v Evropě a podle metodiky německého automotoklubu ADAC také k nejoblíbenějším. Je dlouhá 273 kilometrů a vede většinou nenáročným terénem, takže ji zvládnete zhruba za čtyři dny. Pokud se rozhodnete pro celý okruh, tak pojedete po území tří států. Břehy Bodamského jezera totiž patří vedle Švýcarska (jižní část) také Německu (největší, severní část) a Rakousku (nejkratší úsek na východě).

Při cyklistickém putování kolem Bodamského jezera ovšem nejde jen o polykání kilometrů, oblast totiž nabízí spoustu zajímavostí, které stojí za vidění. Doporučujeme např. pohraniční Kostnici (Konstanz, respektive Kreuzlingen), proslulou církevním koncilem konaným v letech 1414–1418. Pro české reálie je místo významné upálením Jana Husa v roce 1415.

Na švýcarském břehu dále zaujme výborně dochované středověké městečko Stein am Rhein v místech, kde Rýn vytéká z jezera. Zvlášť na jaře je také oblíbeným výletním cílem "květinový ostrov" Mainau, milovníky historie zase zaujme poloostrov Reichenau se vzácnými románskými kostely (oboje v Německu). Na rakouské straně pak stojí za zastávku město Bregenz, které je také vzhledem ke své poloze pro návštěvníky z Česka přirozeným východištěm na cyklostezku.

Dóm v Kostnici (Konstanz) u Bodamského jezera

Dóm v Kostnici (Konstanz) u Bodamského jezera

Pohled na švýcarské Alpy přes Bodamské jezero při fénu.

Pohled na švýcarské Alpy přes Bodamské jezero při fénu.

Kolem Bodamského jezera

  • Kanton: Thurgau, Sankt Gallen (severovýchodní část Švýcarska)
  • Vhodné pro: nenáročné vyjížďky s řadou kulturních zajímavostí
  • Informace: www.bodensee-radweg.com (takéž v češtině)

2.Krásnou alpskou krajinou podél horního Innu

Údolí Engadin v kantonu Graubünden patří bezesporu k nejkrásnějším alpským krajinám a přispívá k tomu bystrý tok horního Innu, který dal údolí také název (v rétorománštině se řeka nazývá En). Od počátku v průsmyku Malojapass (1815 m n. m.) provází Inn velmi dobře vybudovaná cyklostezka Inn-Radweg. Její nejatraktivnější část z celkové délky 550 kilometrů najdete právě v Engadinu.

Tip na zájezd

Vyberte si z nabídky sportovních zájezdů do Švýcarska na dovolena.iDNES.cz

Švýcarský úsek Innské cyklostezky měří něco přes 100 kilometrů a navzdory tomu, že budete jednu z hlavních evropských řek sledovat ve směru po toku, místy nepůjde o úplně nenáročnou vyjížďku. V několika místech vás totiž značení povede vysoko nad údolí, aby se vyhnulo poměrně frekventované hlavní silnici. Odměnou vám budou perfektní výhledy na okolní hory a místy i téměř letecké pohledy na řeku. Počítejte také s tím, že se poměrně často pojede po šotolině.

Na švýcarském úseku Innské cyklostezky máte slavný Svatý Mořic, ale více asi zaujmou rázovité rétorománské vesnice s obrovskými statky a malovanými fasádami. Mezi ty zvlášť atraktivní, přitom však velmi autentické, patří obce Zuoz, Ardez či Guarda. Posledně jmenovaná se řadí mezi ty, jejichž návštěvu si musíte zasloužit, na kole se tam dostanete jedině úporným stoupáním.

Za městečkem Scuol se údolí zase trochu rozevře a když se přiblížíte k tisícimetrové vrstevnici, budete mít už na dohled rakouskou hranici. Innská cyklostezka samozřejmě pokračuje dál, řeka mohutní a vzpomínky na Engadin zůstávají.

Dravý tok Innu nad Scuolem

Dravý tok Innu nad Scuolem

Malebnou rétorománskou vesnici Guarda prochází Innská cyklostezka.

Malebnou rétorománskou vesnici Guarda prochází Innská cyklostezka.

Podél horního Innu

3.Curych: pohoda podél jezera i nad něj

Mezi dlouhou řadu evropských měst, kde si můžete nekomplikovaně a za malý peníz, či dokonce zdarma vypůjčit městské kolo, se řadí i největší švýcarské sídlo Curych (Zürich). Nabídka může přijít vhod, třeba když vám zbude pár chvilek po obchodním jednání nebo máte-li půl dne času před odletem domů.

Městská kola v Curychu fungují pod reklamním sloganem Züri rollt (Curych jede) a služba je v rozmezí od osmi ráno do půl desáté večer k dispozici zdarma, pouze musíte složit vratnou kauci 20 švýcarských franků (450 Kč). Elektrokola přijdou na 20 franků za den, dvě z půjčoven stojí přímo u hlavního nádraží.

Ve městě je vám k dispozici asi 170 kilometrů značených cyklotras, ale můžete se bez obav pustit i po běžných ulicích. Řidiči aut jsou ohleduplní a na cyklisty zvyklí, vždyť na jednu curyšskou domácnost připadá v průměru 1,5 bicyklu. Pěkné trasy vedou podél Curyšského jezera, při východním břehu dojedete za pár minut ke slavnému Corbusierovu domu a pokračovat samozřejmě můžete i dál. Cesta podél celého jezera až do malebného městečka Rapperswil měří necelých 40 kilometrů, zpátky se můžete vrátit příměstským vlakem.

Trochu náročnějším cílem na periferii Curychu je vyhlídkový vrch Uetliberg (869 m). Orientace je snadná, stačí šlapat z centra k západu a posléze sledovat železnici, která strmě stoupá až pod vrchol. Na nejvyšším bodě Uetlibergu pak, pravděpodobně s poněkud vyplazeným jazykem, spatříte restauraci a rozhlednu, z níž je vynikající výhled na město, jezero a nepočítaně alpských vrcholů v dálce. Převýšení od jezera na Uetliberg činí 450 metrů.

S těmito značkami se můžete setkat na asfaltu v Curychu často.

S těmito značkami se můžete setkat na asfaltu v Curychu často.

Rozhledna na vrchu Uetliberg nad Curychem

Rozhledna na vrchu Uetliberg nad Curychem

Pohoda v Curychu

4.Královská trojka

Varování na úvod: toto opravdu není kolečko pro každého, ale něco jako alpská univerzita pro cyklisty-silničáře. Na stokilometrovém okruhu přes tři slavné průsmyky překonáte kumulované převýšení 3 200 metrů, v nejvyšších partiích navíc nejspíš pocítíte deficit kyslíku kvůli vysoké nadmořské výšce.

Okruh přes průsmyky sv. Gottharda, Furku a Nufenenpass začněte na jižním úpatí Gotthardu, v městečku Airolo (1 140 m) v kantonu Ticino. První stoupání, vystavené spalujícím paprskům jižního slunce, tak pojedete po ránu za relativního chládku. A zvolte "starou" gotthardskou silnici, které tady nikdo neřekne jinak než Tremolastrasse. Jde o legendu nejen mezi švýcarskými cyklisty, dlážděná cesta stoupá vzhůru 24 serpentinami a její profil se vám určitě vryje do paměti. U hospice na průsmyku sv. Gottharda (2 106 m) budete mít první kilometr převýšení za sebou a můžete se spustit, teď už po hlavní silnici, do Hospentalu (1 452 m).

Pohled na silnici klesající z průsmyku Furka do údolí Rhôny (v pozadí)

Pohled na silnici klesající z průsmyku Furka do údolí Rhôny (v pozadí)

Stoupání na druhé sedlo, na Furku (2 429 m), začíná líně a asfalt se pořádně zvedne teprve v sérii serpentin za Realpem. Sklon cesty však není extrémní, zato jde o hodně dlouhý kopec, opět s kilometrovým převýšením. Navíc tu v létě jezdí dost aut. Odměnou bude dlouhý a výhledově bohatý sjezd do údolí Rhôny až do vesnice Ulrichen (1 350 m).

Tam si dejte pauzu. Poslední, třetí kopec je totiž nejprudší a má i největší převýšení. Musíte překonat Nufenenpass (2 478 m), nejvyšší sedlo s asfaltovou silnicí, jehož oba svahy leží na švýcarském území. Sklon tady často přesahuje 10 %, navíc v prostřední pasáži musíte přejet vražedně dlouhé přímé úseky. Teprve série dlouhých serpentin signalizuje, že konec utrpení se blíží, až se před vámi konečně otevře pohled do Ticina.

Sjezd z Nufenenpassu zpět do Airola je 25 kilometrů dlouhý, po projetí několika serpentin prakticky přímý a ne tak strmý jako silnice ze západní strany, kolo tedy můžete většinou "nechat jet". První polovina klesání však vede bezlesou krajinou a často tu fouká prudký vítr. Buďte proto při sledování rekordních hodnot na rychloměru pozorní.

Alpská univerzita pro drsňáky

  • Kanton: Wallis, Uri, Ticino (jižní část Švýcarska)
  • Vhodné pro: trénované cyklisty-silničáře
  • Informace: www.ticino.ch, www.valais.ch
Autor: pro iDNES.cz






Nejčtenější

V sobotu byl otevřen druhý úsek nové lanové dráhy z Růžové hory na Sněžku. (22....
Horská služba vyhlásila v Krkonoších první stupeň lavinového nebezpečí

Horská služba v Krkonoších vyhlásila po sněžení v minulých dnech nejnižší první stupeň lavinového nebezpečí. Na hřebenech napadlo asi 30 cm sněhu. Při prvním...  celý článek

Měla to být zábava, u zákazníků prosklených toalet ale převládají pocity...
Místo krásného výhledu trapas. Prosklené toalety v Číně se nepovedly

Poměrně malou dávku soukromí, ale zajímavý rozhled po okolní krajině, nabízejí veřejné toalety ve městě Čchang-ša v čínské provincii Chu-nan. Nápad vyrobit...  celý článek

Se západem slunce je na čase hledat ubytování. Místa na stan je naštěstí všude...
Svět je jiné místo, než jak ho popisují média, popisují mladí dobrodruzi

Prohnali se celou Asií, jejich motorky na trase Brno - Vladivostok „spolykaly“ 31 tisíc kilometrů, nakoukli do sedmnácti zemí. To vše jim zabralo sedm měsíců....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.