Cyklista na silnici rovná se sebevrah?

  • 76
Nedávno jsem byla na dovolené v Holandsku. Najezdili jsme desítky kilometrů a téměř jsme nepotkali automobil. V nejmenších vesničkách, kde bylo jen několik domků vedle kanálů a nebylo místo ani pro speciální pruh pro cyklisty, byla cesta společná.

Bez helem a cyklodresů, s obyčejnými bicykly, které občas pamatují snad "druhou světovou", ale sebevědomě a bez obav jezdí v Nizozemsku všichni. Kolo je pro ně součástí života.

Zatímco Praha plánuje další silniční okruhy, obchvaty a rychlostní komunikace, v Amsterdamu se radní rozhodli vybudovat "zelený okruh", aby cyklisté mohli bez rizika objet město, aniž se setkají s auty.

Veřejnost má o téma bezpečné dopravy zájem a díky ní se vedla už 60. letech diskuse, jak zamezit nehodám, které čím dál častěji odnesli cyklisté nebo pěší. A jak zařídit, aby mohly na kolech nadále jezdit děti do škol či za zábavou, na venkově i ve městě.

Výsledkem bylo položení kvalitních cyklostezek, které mohou využívat i invalidní občané v malých motorových "tříkolkách" či mládež na mopedech a skútrech.

Chtějme cyklostezky

Zdá se, že v naší republice se tomuto tématu věnují jen aktivisté z ekologických hnutí a pár desítek nadšenců na univerzitách a ve státní správě. Pro politiky jako by téma neexistovalo, mluví jen o dálnicích, nanejvýš o jezech na Labi. Média jakbysmet. Automobilisté mají vlastní pořad ve veřejnoprávním rozhlasu, dokonce i speciální komerční stanici. Mají něco takového cyklisté?

Řidiči "plechových miláčků" jsou prostě na prvním místě, a proto všechno a všechny válcují, ať už obrazně či doslova. Cyklista je na našich silnicích obtížný hmyz a je vykázán jen do rekreačních oblastí. V centru Prahy se pohybují jen cyklisté-profesionálové, poslíčci rychlých zásilek, kteří se vyznají ve spleti jednosměrek, přikázaných směrů jízdy i slepých ulic.

Ostatní mají smůlu, a pokud nemají sebevražedné sklony, raději sesednou z kola a vedou je přes půl města. Mohli by jet metrem, ale není to snadné ze stanice, kde není výtah. Bohužel výtahy v centru stále nejsou, ani ve stanicích, které už prošly rekonstrukcí. Výtahy by přitom využily i matky s kočárky, které se bojí strmých eskalátorů, a samozřejmě vozíčkáři.

Víkendové drkocání

Proč je u nás jízda na kole stále vnímána jen jako víkendové drkocání na horských kolech po lesních pěšinách? Jsou lidé, kteří by rádi použili bicykl k cestě do práce, do školy. Ale netroufají si, protože se bojí o své zdraví, neřkuli o život.

Vláda schválila Národní strategii cyklistické dopravy, která říká, co by měly úřady dělat, aby se cyklistika rozšířila po celé republice. Uvolní na ni také dostatek financí? Jízda na kole je kromě chůze ze všech nejekologičtější. Udělejme z ní životní styl a žádejme politiky, aby ji vzali vážně a zajistili nám bezpečnost na silnicích! Žádejme cyklostezky!

Krásnou zemí na kole i na bruslích