Ctít islám a sledovat módní trendy? Žádný problém

Dvě dívky hledí na Bospor oddělující asijský a evropský kontinent. Do závojů zahalené hlavy svědčí o tom, že jsou věřící muslimky. Halenky s krátkými rukávy a sukně s rozparky odhalujícími nohy jsou však dokladem úspěšně svedeného boje islámu se svody západní módy. Ženy v elegantních kalhotách, slunečních brýlích a lehkých blůzách lze spatřit i v Káhiře. Dokonce ani Íránky se už nehalí do černých pytlovitých kabátů, ale do plášťů splývajících podél křivek jejich těl.

Málokterá z těchto žen se však odváží pominout znamení víry, šátek zakrývající hlavu. Střet mezi příkazy mešit a módních domů je nejdramatičtější v Turecku s většinou muslimského obyvatelstva, ale se sekulárním vedením, které se už vidí jednou nohou v Evropské unii.

Turkyně se sice halí do šátků, ale také se vášnivě zajímají o pařížské módní přehlídky vysílané televizí a stejně náruživě listují módními časopisy. "Chtějí být elegantní jako Francouzky, a přitom si nezadat s hodnotami islámu," říká zakladatel věhlasného tureckého módního domu Tekbir Mustafa Karaduman. Jediná žena profesorského sboru Káhirské univerzity Al-Azhar Suáda Ibráhíma Salíhová interpretuje korán, který podle ní nepředpisuje přesnou podobu ženského oděvu, ale říká, že "šaty mají zahalovat celé tělo ženy vyjma tváře a dlaní".

Oddanost liteře svaté knihy muslimů je různá. Tak například Írán po revoluci v roce 1979 žádal, aby ženy nosily šátky a dlouhé kabáty, a to i v době letního vedra. I tuto přísnost však pomalu a jistě rozleptává "velitelka Móda", jíž od roku 1997 dodává kuráž prezident Mohammad Chátamí, otevřený společenským reformám. Ženy si kupují pláště pořád, ale nyní už vypasované a prozrazující eleganci jejich postav.

Třiadvacetiletá Šahla z Teheránu je hrdá na svůj model typu kimono, který právě "letí". Karaduman má štěstí, protože turecké ženy jsou ve srovnání s Íránkami "odvázanější" a neřeší pouze problém linie pláště. Mezi nejhladovější zákaznice patří ženy z tureckého venkova, které se v posledních letech stěhují s rodinami do velkých měst. V tradičních venkovských islámských šatech tam vypadají jako "buranky" a touží se "zařadit".

Praxi ulic tureckých měst podporuje teorií profesorka sociologie z Ankarské univerzity Ayse Saktamberová. S islámskou módou "dodržujete morálku, ale zároveň si budujete moderní obraz sebe samých", povzbuzuje ženy. Islámský moderní styl není v rozporu s respektem, který si má žena zachovat ve vlastní muslimské rodině, ale zároveň jí poskytuje pohodlný oděv v sekulárním profesionálním prostředí. Tekbir otevíral první obchody v roce 1984, kdy turecká vláda začala povzbuzovat ženy k zapojení do profesionálního života. V tom pokračoval i islámský kabinet Neçmettina Erbakana z let 1996 až 1997, který ovšem zmírnil zákon zakazující ženám ve státních úřadech nosit šátek do práce. Tekbir za Erbakanovy vlády prodával ještě o 35 procent víc než dřív. Premiér sám byl fanda do vázanek značky Versace. Z úřadu ho armáda donutila odejít v roce 1997, a státní úřednice zase nesmějí chodit do práce se zahalený mi hlavami.
 

V iránských školách budou možná moci dívky i učitelky načas odložit šátky z hlav.