Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Do Arktidy za půl milionu. Serenity se vrátí na Severozápadní cestu

aktualizováno 
Bývala to neprostupná cesta arktickou ledovou divočinou. Ale díky tání ledovců se k pobřeží Severní Ameriky na takzvanou Severozápadní cestu vydává stále více lodí. Výletní kolos Serenity letos zvládl proplout z Anchorage do New Yorku za necelý měsíc. A přes obavy ekologů i lodních přepravců se na stejnou trasu vydá i příští rok.

Třináctipatrová loď Crystal Serenity dlouhá 250 metrů nabídla na cestě Severním ledovým oceánem tisícovce pasažérů maximální luxus v podobě kasina, kina, fitness centra, 11 barů, šesti restaurací, kaple nebo golfového odpaliště.

O cestu, která odstartovala 16. srpna, byl takový zájem, že se lístky vyprodaly za jediný měsíc. Ty nejlevnější přitom stály 22 tisíc dolarů (přes půl milionu korun), maximální cena se pak pohybovala okolo hranice 120 tisíc dolarů, což jsou skoro tři miliony korun.

Pro značný úspěch se firma rozhodla tuto cestu zopakovat. Podle cestovního plánu by měla loď vyplout z Aljašky v úterý 15. srpna a do New Yorku by měla dorazit 16. září. Ceny lístků startují na částce 21 855 dolarů.

Plán cesty výletní lodi Serenity Severozápadní cestou pro rok 2017

Plán cesty výletní lodi Serenity Severozápadní cestou pro rok 2017

Letošní cesta by mohla znamenat průlom v lodní turistice. Poptávka značně převyšuje současnou nabídku, jenže podobné cesty obřích lodí napěchovaných turisty vzbuzují značné obavy nejen u ekologických organizací, ale také u kanadských úřadů a některých lodních dopravců.

Kanaďané totiž do dnešního dne prozkoumali zhruba desetinu této oblasti, na trase je málo přístavů, kde s dá v případě nouze přistát a značně omezený je i přístup záchranářů, kterým by zahájení záchranných prací v případě havárie lodi trvalo několik dnů.

Špatné satelitní pokrytí v této oblasti navíc způsobuje značné problémy s navigací během samotné cesty. „Ledová pole se můžou pohybovat rychlostí až 4-5 uzlů, jenže lodě obdrží satelitní snímky se zpožděním až 20 hodin,“ říká Tero Vauraste, výkonný ředitel finské firmy Arctia, která se specializuje na výrobu ledoborců. „Severozápadní průjezd je dlouhý tisíce a tisíce námořních mil, kde není absolutně nic. Je důležité začít debaty o regulaci dopravy v této oblasti,“ doplňuje Vauraste.

Na hranici únosnosti

Že by případná havárie lodi se zhruba 1700 pasažéry na palubě mohla v této oblasti způsobit velkou ekologickou katastrofu, si uvědomují snad úplně všichni. I proto společnost Crystal Cruises začala první cestu připravovat tři roky dopředu.

Crystal Serenity na návštěvě v Sydney
Crystal Serenity v Bordeaux v roce 2004

Zástupci firmy navštěvovali místní komunity, řešili s úřady bezpečnostní opatření. Během plavby měla Serenity po svém boku britský ledoborec RRS Ernest Shackleton a na palubě převážela také dvě helikoptéry, které kromě letů s turisty podrobně mapovaly okolní terén.

I tak se po celém světě objevují kritické hlasy, které tyto komerční cesty v ekologicky citlivých oblastech silně kritizují. „Tato cesta symbolizuje nebezpečí plavby ohromných výletních lodí v Arktidě. Unikátní divočina již nyní trpí kvůli klimatickým změnám a rychlému odtávání ledovce. Příjezd mega-výletních lodí tento stav posune ještě dál k hranici únosnosti,“ uvedl pro britský Guardian manažer Světového fondu na ochrany přírody pro Spojené království Rod Downie.

Křišťálová Lupa 2016

Proplutí Severozápadní cestou

Průjezd Severozápadní cestou podél severního pobřeží Severní Ameriky patří mezi nejnáročnější námořní plavby. V minulosti se pokusilo objevit tuto trasu několik expedic, ale buď neuspěly a vrátily se zpět, nebo se už nikdy neobjevily.

První, kdo dokázal celým kanadským arktickým souostrovím proplout, byl Roald Amundsen. Cesta na lodi Gjöa ve směru z Atlantického oceánu k Beringově průlivu mu trvala tři roky a skončila v roce 1906.

Od té doby tuto cestu projelo zhruba 200 lodí většinou vědeckých expedicí. Díky tání arktického ledu se přitom počet těchto lodí prudce zvyšuje. Zatímco v 90. letech minulého století zvládaly podle serveru E15 pouze čtyři lodě za rok, loni už jich bylo dvacet.

Autor:




Nejčtenější

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Takto Igor Brezovar brázdil národní parky v USA společně s manželkou.
Na dvou kolech projel celý svět. S motorkou ukecal i bandity

V 17 letech měl Igor Brezovar sen: projet svět na motorce. Dnes její počítadlo ukazuje 372 tisíc kilometrů a svoji misi si už dávno splnil. „Milionář svět...  celý článek

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Další z rubriky

Takto Igor Brezovar brázdil národní parky v USA společně s manželkou.
Na dvou kolech projel celý svět. S motorkou ukecal i bandity

V 17 letech měl Igor Brezovar sen: projet svět na motorce. Dnes její počítadlo ukazuje 372 tisíc kilometrů a svoji misi si už dávno splnil. „Milionář svět...  celý článek

Lisabon se v posledních letech stává turistickým hitem.
Lisabon za hubičku. Nejlevnější metropole západu láká mladé

Portugalsko vždy patřilo k chudším zemím západní Evropy a i dnes překvapí velmi příjemnými cenami. Za návštěvu stojí především Lisabon, město nabité desítkami...  celý článek

Vůně kytek, skřehotání žab a na palubě dostatek vína. Život je krásný.
Tajemné kouzlo plavby Burgundským kanálem, kde plyne voda, ne čas

Plujeme říší, kde jinak plyne čas, kde čas není důležitý. Stávají se z nás jiní lidé. Modlíme se, abychom se již nevrátili, cituje magazín Víkend MF Dnes z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.