To, co město v zákrutu líně plynoucí řeky Guadalquivir nabízí navíc, je především dotek historie. A skutečně slavné.
Kdo by si pomyslel, že právě Córdoba se kdysi, když Londýn, Paříž či Madrid byly ještě v plenkách, pyšnila tím, že byla největším a nejvýznamnějším městem Evropy a hlavním městem velkého chalífátu Al-Andalus, který dal jméno dnešní autonomní oblasti Španělska?
"Melting pot"
V desátém století, jak tvrdí historici, prý Córdoba měla na sto tisíc budov, paláců a mešit, knihoven, devět set veřejných lázní, ulice měly dlažbu a za noci byly osvětlené... Na chalífově dvoře se scházeli arabští, židovští i křesťanští učenci. Podle všeho měla tehdy Córdoba podstatně více obyvatel, než má dnes.
Odtud také vyšel židovský kupec Abrahám, syn Jakubův, jemuž vděčíme za první popis Prahy. Byl členem poselstva vyslaného chalífem Al-Hakimem II. do střední Evropy - i to je příklad snášenlivosti, která tehdy v zemi Al-Andalus panovala.
|
Córdobští fanoušci koridy vám hrdě připomenou slavné rodáky, legendární toreadory El Cordobése či Manoleta, a méně pyšně dodají, že už to teď tady s koridou není, co bývalo. |
Křesťanský kříž v mešitě
A největším svědectvím oné dávné historie je monumentální mešita, zabírající notný kus města u břehů Guadalquiviru. Mnohokrát v průběhu staletí rozšířená stavba byla založena v roce 785 na místě někdejšího vizigótského křesťanského kostela a ještě staršího chrámu z dob Římanů. Typický osud staveb ve sledu dobyvatelů...
Nakonec islámskou mešitu pokořili vítězní křesťanští panovníci, když nechali v jejím středu vystavět katedrálu. Od té doby je zmatek i s jejím jménem, někdo ji nazývá mešitou, jiný katedrálou, další zase mešitou-katedrálou.
|
MŮŽE SE HODIT | ||||||
|
Procházka Córdobou KŘÍŽ V MEŠITĚ
KLES KAMENNÝCH SLOUPŮ
KVĚTINOVÁ ULICE
ŘÍMSKÝ MOST
OŠOUPANÉ STŘEVÍCE
VĚŽ V POMERANČOVÉM PATIU
Jak se tam dostat |
 KŘÍŽ V MEŠITĚ. Je to zvláštní uvidět uprostřed islámské mešity, plné filigránské výzdoby a kamenného krajkoví, křesťanský kříž. Kaple obklopují i mohutnou loď katedrály, která nese znaky jak pozdní gotiky, tak především baroka a typického místního mudéjarského slohu vycházejícího z islámských stavebních tradic. |
 LES KAMENNÝCH SLOUPŮ. Strop córdobské mešity kdysi neslo přesně 1013 kamenných sloupů z mramoru, jaspisu či porfyru, mnohdy jen přenesených z dřívějších staveb, jak dokazují jejich různorodé hlavice. Nyní jich zbylo jen 850, zbytek padl za oběť výstavbě křesťanské katedrály. |
 KVĚTINOVÁ ULICE. Tahle miniulička ve čtvrti Judería se jmenuje Květinová. Je proslavená stejně jako dvorky, patia, córdobských domů. Každoročně v květnu se zde pořádá soutěž o nejkrásnější patio s květinami. Vybrat to nejlepší musí být těžký úkol, protože půvabná jsou patia skoro všechna. |
 ŘÍMSKÝ MOST. Jen kousek pod mešitoukatedrálou spojuje oba břehy Guadalquiviru v podstatě původní most z dob římské kolonizace Hispánie. A stále slouží svému účelu, jen místo koní a pěších teď na něm převažují auta. Teď na jaře je v řece relativně dost žlutohnědé vody, v horkém létě jí však podstatně ubude. |
 OŠOUPANÉ STŘEVÍCE. To, že má bronzová socha židovského učence a filozofa Maimonida, córdobského rodáka, pěkně vyleštěné střevíce, je kvůli legendě. Kdo si totiž na ně sáhne, tomu prý přejde mudrcova moudrost do hlavy. A sáhne si na ně určitě každý, kdo zavítá do někdejší židovské čtvrti Judería hned za mešitou. |
 VĚŽ V POMERANČOVÉM PATIU. Vysoká zvonice, která se tyčí nad pravidelně rozsazenými pomerančovníky, zdálky jen stěží připomíná, že byla kdysi minaretem, odkud muezzin svolával věřící do mešity. Až do patnáctého století zde rostly datlové palmy, které měly Arabům připomínat jejich pouštní domov. |
 I z leteckého snímku Córdoby na první pohled vystupuje mohutná stavba mešity a křesťanské katedrály v jednom |
