Co se skrývá pod nejvyšší horou Česka?

  • 8
Pokud se chcete podívat pod Sněžku, máte právě nyní šanci. Až do 31.srpna si totiž návštěvníci Krkonoš mohou v bývalém dole Kovárna v Obřím dole prohlédnout unikátní labyrint chodeb, kterými horníci v minulosti podzemí nejvyšší hory Česka provrtali.

 

Štoly začaly v Obřím dole vznikat už ve středověku, kdy se v nich těžilo železo a měď, později v 18. a 19. století arsenové rudy.

V 50.letech minulého století podlehl tehdejší režim nátlaku Sovětského svazu, aby republika byly surovinově soběstačná, a ve starých štolách se začaly těžit takzvané komplexní rudy - měď, olovo, ale především wolfram.

"Byla to strategická surovina a krkonošské doly se začaly podfárávat. Byla to naprostá blbina, protože být surovinově soběstační si jako obrovská země mohli dovolit Rusové, ale ne Češi, u nichž veškerá ruda už byla vytěžena," říká Radko Tásler, šéf skupiny speleologů z Albeřic, která doly zkoumá už od roku 1988.

Komunistický režim těžbu v Krkonoších tajil, po opuštění dolů horníky byly vchody zabetonovány. Ani místní lidé prý o těžbě téměř nevěděli. Z 50.let proto neexistuje jediná fotografie, jak to v dolech tehdy vypadalo.

Jak se horníci postupně zavrtávali do svahu Obřího dolu, vchodů do podzemního labyrintu přibývalo. "Ty nejvýše položené byly takzvané větráky. Vyrazili je před padesáti lety ze starých chodeb, dnes už je to vlastně historické dílo," vysvětluje Tásler.

Středověcí horníci se do kopce zakusovali shora. "To mohlo trvat i dvě stě let. Rudu vynášeli v malých neckách nebo v košících. Hlušiny mnoho neměli, protože těžili jen tam, kde byla ruda," popisuje Tásler. Jak havíři kutali hloub a hloub, přibývalo podzemní vody. Tu se snažili odvádět pomocí dalších příčných štol.

"Tady byli v hloubce sto metrů, ale v Kutné Hoře v 15. a v 16. století v pěti stech metrech! Tehdejší odstraňování vody je pro nás nepředstavitelné," říká Tásler.

S jeskyňáři do podzemí

S jeskyňáři z České speleologické společnosti Albeřice je možné se do podzemí vypravit po čtyři dny v týdnu.
 
"Po velkém zájmu v loňském roce, kdy jsme část bývalého dolu po šestnácti letech průzkumů a příprav poprvé zpřístupnili veřejnosti o prázdninových víkendech, jsme letos rozšíříli prohlídky o další den. V srpnu bude Kovárna přístupná od čtvrtka do neděle," informuje Radko Tásler.

MŮŽE SE HODIT

Návštěvní doba
*červenec - srpen, ve čtvrtek, v pátek, sobotu a v neděli.
* Vstup do podzemí vždy v 10, 11:30, 13, 14,30 a 16 hodin.
Zájemci o cestu do podzemí musí být z důvodu bezpečnosti starší 12 let.

Vstupné

Vstupenky, které stojí 180 Kč, je nutné si předem zakoupit v galerii Veselý výlet v Peci pod Sněžkou nebo si tam návštěvu alespoň předem objednat (tel.:499 736 130).
Do podzemí lze s sebou vzít i malé fotoaparáty. Videokamery jsou z bezpečnostních důvodů zakázány.

Turisté, kteří se do dolu Kovárna vypraví, si mohou prohlédnout přibližně 250 metrů chodeb (z celkového množství čtyř kilometrů chodeb v pěti patrech). Na trasu se vydávají v zapůjčených pláštích, s přilbami a čelovými svítilnami na hlavách. Na hodinové cestě podzemím je vede průvodce, který je pomocí ukázek dobového vybavení těžařů seznamuje se základy hornického řemesla.

"Chceme, aby lidé viděli, jak se dříve těžilo. Proto dostanou do ruky i želízko a mlátek a sami si mohou vyzkoušet středověké způsoby těžby," prozradil jeskyňář.

Letošní novinkou je i ukázka starého způsobu dobývání rud s pomocí ohně, speciální lešení pro dobývání rudy ze stropu i model středověkého rumpálu pro dopravu vytěženého materiálu.

Vstup do bývalého dolu je pod odpočinkovým místem, kde v minulosti v Obřím dole stávala bouda Kovárna, k němu musí turisté z Pece pod Sněžkou dojít pěšky. Výšlap trvá volnou chůzí zhruba půldruhé hodiny.

 

 

Štola v dole Kovárna

,