Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Co dělat, když přijde bouřka

aktualizováno 
Z čistého nebe blesk nikdy neudeří, a proto se lez při zachování určitých pravidel vyvarovat újmy na zdraví či smrti, které může výboj způsobit. Na druhé straně však některá tradovaná "pravidla" bezprostřední ochrany proti bleskům, pokud nezavánějí přímo šarlatánstvím, tak jsou aspoň značně nesmyslná.

"Moudrých" zásad pro turisty zastižené na cestách bouřkou je kolportováno nadbytek. Zvláště v horách doporučují některé materiály "vyhledat nejbližší chatu nebo si v nějaké prohlubni sednout do dřepu a obepnout rukama nohy". Dále je třeba se vyhýbat vyvýšeným místům, horským hřebenům, holým svahům, zábradlím stezek a stromům. Životu nebezpečné jsou prý také jeskyně, protože jsou vesměs vlhké, a tudíž vodivé pro elektrické výboje. Podobné rady jsou zcela na nic právě tak jako doporučení, aby člověk stržený lavinou se "kraulovacími pohyby" snažil "vyplavat" na povrch vrstvy řítícího se sněhu. Realita je totiž trochu někde jinde: je třeba se vyhýbat především situacím, které život ohrožují, a nikoli této zásady nedbat a v nebezpečí se pak chytat "zaručených receptů". Blesky a laviny jsou právě tak životu nebezpečné jako dráty vysokého napětí; nikdo přitom není nucen vydávat se do nečasu nebo na lavinová pole, právě tak jako nikdo rozumný se nebude dotýkat drátů vysokého napětí, ani těch "na zem spadlých". Faktem je, že úder blesku představuje bezprostřední ohrožení života, protože dokáže vyvinout teplo až 30 000 stupňů Celsia a proud o intenzitě 200 000 ampérů, což jsou hodnoty vysoko převyšující kapacitu popravčího elektrického křesla. Přesto v současnosti už poměrně velmi přesné předpovědi bouřek nedělají na značnou část pěších turistů a alpinistů prakticky žádný dojem. Horské služby a meteorologové si opakovaně stěžují, že nebezpečí bouřkových blesků si veřejnost připouští jen velmi málo. Rakouské meteorologické služby v jednotlivých oblastech vydávají každé ráno podrobné předpovědi počasí, obsahující vždy také případné nebezpečí bouřek. Konkrétní informace mohou být poskytovány i telefonicky. Přesto je nebezpečí zcela přehlíženo, jak ukazuje případ z Grof3glockneru z roku 1994. Ačkoli meteorologické služby z Innsbrucku, Salcburku i Klagenfurtu předpověděly pro odpoledne 18.července 1994 prudké bouřky pro oblast Vysokých Tauern, vyrazil jistý horský průvodce s veslařským mistrem světa Markusem Prockem z chaty Orlí zátiší (3354 metrů) na Grof3glockner (3798 metrů). Na západnějších hřebenech Alp přitom již bouře zuřila a blížila se. Při sestupu z vrcholu byla dvojice ve výšce asi 3700 metrů "překvapená" bleskem, který alpinisty sice nezasáhl a prolétl "několik metrů" vedle; vzdušný ráz o rychlosti až 100 kilometrů za hodinu vyvolaný bleskem však strhl veslaře ze skalní stěny a život sportovci zachránilo jen to, že byl uvázán na laně. Sám vodácký mistr světa potom mluvil o "šíleném štěstí", i když přiměřenější by bylo mluvit o "šílené lehkomyslnosti" horského vůdce. Ten navíc později tvrdil, že předpověď počasí ono ráno poslouchali. Přitom by stačilo přizpůsobit plán výletu meteorologickým předpovědím. Pokud je na odpoledne hlášena bouřka - lhostejno zda v nížinách, či na horách = měl by být výlet naplánován tak, aby turisté od 12:00 už zase seděli aspoň v autě, jehož kostra svým Faradayovým efektem proti účinkům blesku chrání. Dobu výletu je třeba od této hodiny vypočítat zpětně, a pokud má trvat pět hodin, je prostě třeba v 6:00 vstát a v 7:00 již vyrazit; zdraví to poslouží rozhodně lépe než protažení výletu do času předpovězených bouřek.


Autor:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Na parkovištích v Dolním Adršpachu stálo asi tisíc aut (14.8.2017).
Turisté v autech zahltili Adršpach, policie odkláněla Poláky z přechodu

Stovky turistů v autech zablokovaly kolem poledne příjezdové cesty do Adršpachu a Teplic nad Metují na Náchodsku. Policie odkláněla dopravu na některá...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.