Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nemyslí na minulost a s ničím se nepáře. Co by Ostravák neudělal?

aktualizováno 
Pokud hledáte město, které se nejvíce odlišuje od českého i moravského průměru, volba je jednoznačná. Ostrava je jiná ve všech směrech. Mluví se tu krátce, občas trochu (hodně) sprostě, hrdosti mají na rozdávání a do znaku si dali vykřičník. Vlastně rovnou tři.

Ostrava, to je Jarek Nohavica. Které další město v republice má tak věrného a oddaného barda? | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Ať už Moravská, nebo Slezská, Ostrava byla hlavně černá. Město prorostlé těžkým průmyslem a ozdobené těžními věžemi však za posledních dvacet let prošlo radikální proměnou a dnes září mnoha barvami. Ostatně nejslavnější akce roku v podobě Colours přitahuje do severomoravské metropole stále více návštěvníků, kteří jsou unešení rozmanitostí industriálního města.

Ostravak je Ostravak!!!

Ostrava má ve svém logu tři vykřičníky. Co to znamená? „Je to symbolická charakteristika města a jeho obyvatel. Ostraváci jsou energičtí, sebevědomí a rázovití,“ vysvětluje průvodce a tlumočník Jiří Šimon.

Fotogalerie

Symbolika má ovšem i další rovinu. Ostraváci se musejí o své místo pod sluncem porvat, nic nemají automaticky jako třeba Pražáci, v jejichž městě je všeho dostatek (od památek a kultury až po studijní a pracovní příležitosti).

Kontroverzní heslo si oblíbili především mladí lidé a někteří je používají u názvů vlastních firem, třeba oblíbená kavárna v centru má jméno Ostravanka!!!

„Lidé se tu s ničím nepářou a všechno vám hned řeknou do očí. To není nevychovanost, ale ráznost a upřímnost,“ dokončuje svůj portrét Ostraváka ve spojitosti s novým logem Jiří Šimon. Jedinou vadou na kráse bylo údajně to, že logo vymysleli Pražáci a stálo město téměř dva miliony. Ale to zas tolik není.

Kraj patriotů

Ostrava není prvoplánově hezká. Jak zpívá Jarek Nohavica: „Pánbůh rozdal jiným městům všecku krásu, parníky na řekách a dámy všité do atlasu … ale Ostrava je černá, hvězda nad hlavou, rudé srdce, zpečetěné osudem.“

Byť spojení černá Ostrava mizí stejně rychle jako stopy po hornictví, které bylo zastaveno před dvaceti lety. Přesto místní doufají, že hornická čest a solidarita zůstane v morální výbavě obyvatel města i nadále. „Každý Ostravák je patriot,” dodává k tomu zpěvák Martin Chodúr.

A téměř každý také mluví sprostě, neboť drsná slova k ostravské řeči tak nějak patří stejně jako slavné skandování „Banik, p**o!“, který tolik milují ostravští Chachaři. A ještě jedna věc. Slovo chachar není primárně negativní či pejorativní, ostatně spousta dědečků prý říká svým vnukům „ty můj malý chachárku“ a ve městě funguje třeba Chacharova pizza.

Výhled z radniční věže. Ostrava vždycky byla, je a bude jiná. Prostě Ostrava!

Výhled z radniční věže. Ostrava vždycky byla, je a bude jiná. Prostě Ostrava!

Cyp jak lampa

Ostrava je stejně pestrá a rozmanitá jako místní jazyk, který zdobí nejen jistá hrubost či úsečnost, ale také spousta zvláštních slov. Proto celou republiku tak uchvátily Deniky Ostravaka, dalšího místního patriota, který literárně kouzelným způsobem komentoval události běžného dne. Přestože se Ostravak Ostravski, jak zní celý pseudonym slavného blogera, který začal psát své postřehy v roce 2004, v posledních měsících téměř odmlčel a jeho identita nebyla nikdy odhalena (byť se často spekulovalo, že by mohlo jít o Jarka Nohavicu, Radovana Lipuse či Pavla Dobeše), na jeho přínos jsou Ostraváci pyšní. Je to další unikát, který nemá v celorepublikovém srovnání konkurenci.

Ale pojďme zpátky k jazyku. Tak třeba „kde pracuješ“ se řekne „kaj robiš“ a „dřystat“ znamená kecat. Zřejmě nejslavnějším slovem je cyp, což znamená něco jako hlupák, ale současně jde také o výraz intenzity, třeba kosa jak cyp. Starší Ostraváci znají i výraz „Si cyp jak lampa“, který odkazuje k prvnímu poválečnému primátorovi Josefu Lampovi, který byl údajně „blbý jak poleno“.

Oblíbená ostravská pochoutka. Katowicke rurky z bistra za katedrálou Božského Spasitele

Oblíbená ostravská pochoutka. Katowicke rurky z bistra za katedrálou Božského Spasitele

Historie „černé“ Ostravy skončila před dvaceti lety, kdy bylo vytěženo poslední uhlí z dolu Odra.

Historie „černé“ Ostravy skončila před dvaceti lety, kdy bylo vytěženo poslední uhlí z dolu Odra.

Kvit nebo bren

Ostraváci jsou považováni za zdatné a zkušené pařmeny. Říká se, že když Pražákovi už padá hlava, Ostravák odkojený Stodolní teprve ožívá. Pilo se tu vždycky a ve velkém, horník se bez piva či rumu neobešel, jak ostatně zpívá Jarek Nohavica: „Bo rum nemuže uškodit, když se pije s rozumem...!“

Už na počátku 20. století byl v Ostravě populární denaturovaný líh, který se osladil cukrem a naředil vodou. Nápoji se říkalo kvit nebo bren. Na osobu se zde oficiálně vypilo 20 litrů ročně, ale ve skutečnosti prý ještě mnohem více.

A samotná Stodolní? Podle místních je již její sláva za zenitem a mnohem více než místní dnes láká turisty. „Každý Ostravák ví, že ve Stodolní může přijít o peněženku, zuby, panenství i inteligenci,“ varují místní. A zpěvák Michal Hrůza by to jistě podepsal.

Ostravský Dům umění, elitní česká galerie s bohatým depozitářem a opravdovým tahem na branku.

Ostravský Dům umění, elitní česká galerie s bohatým depozitářem a opravdovým tahem na branku.

Stodolní už dávno není tím, čím bývala. Negativní publicitu si vysloužila letos v létě po těžkém zranění zpěváka Michala Hrůzy.

Stodolní už dávno není tím, čím bývala. Negativní publicitu si vysloužila letos v létě po těžkém zranění zpěváka Michala Hrůzy.

Nová sláva Vítkovic

Uhlí na Landeku

V hornickém muzeu u kopce Landek mohou zájemci navštívit důlní expozici v podzemí, kterou je provede „vysloužilý“ havíř. V areálu funguje také hornická hospoda Harenda. Landek je místo, kde poprvé v historii začal člověk používat uhlí na topení, a to už před 13 tisíci let. Navíc se zde našla landecká Madonna, která je na rozdíl od Věstonické Venuše štíhlá.

Jak již bylo řečeno, město se mění doslova ze dne na den a jedním ze symbolů proměny Ostravy jsou Vítkovice, které v posledních několika letech povstaly z popela a z opuštěné industriální památky se stává unikátní architektonický klenot. Pod jeho proměnou je podepsán architekt Josef Pleskot a samozřejmě podnikatel Jan Světlík, který architekta do Vítkovic přivedl.

V obřím plynojemu vznikla nádherná hudební síň, v další továrně sídlí interaktivní muzeum Malý svět techniky a na vysoké peci č. 1 se staví restaurace s rozhlednou. Už nyní je Dolní oblast čtvrtou nejnavštěvovanější „atrakcí“ v republice po Pražském hradu, zoo a Aquaparku.

Ostatně na podnikatele Světlíka v Ostravě nedá téměř nikdo dopustit, neboť je příkladem dalšího velkého patriota, který se bije za své město stejně jako Jarek Nohavica či Milan Baroš. I díky nim jsou Ostraváci hrdí na své město.

Co musíte v Ostravě vidět

Zářivý krystal

  • Nejvýznamnější kulturní akcí letošního roku je prestižní výstava pravděpodobně nejtalentovanějšího českého malíře 20. století Bohumila Kubišty, který předčasně zemřel v roce 1918. V Domě umění je vystaveno 95 procent jeho nejvýznamnějších děl včetně Polibku smrti, Vzkříšení Lazara či Koupání žen. Výstava s názvem Zářivý krystal trvá do 4. ledna 2015. Vstupné pro dospělého stojí 100 korun.

Vyhlídka

  • Věž Nové radnice je přístupná každý den, návštěvníky vyveze výtah až do výšky 73 metrů. Jde o nejvyšší radniční věž v republice. Vstupenka stojí 50 korun.

Vítkovice

  • Největším tahákem Ostravy je v současné době Dolní oblast, kde vzniklo a vzniká několik nových projektů. Zatímco vyhlídka a restaurace na Vysoké peci č. 1. se ještě staví, v areálu již funguje kulturní centrum Gong, Malý svět techniky U6 (vstupné 90 korun pro dospělého) či Velký svět techniky, v němž je hned několik expozic (vstupné 190 korun).
Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.