Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Není Evropanem a z hospody neodejde střízlivý. Co by Angličan neudělal

aktualizováno 
Angličané byli vždycky hrdí na své tradice a dodnes je Anglie zemí, kde je všechno tak trochu jinak. I když Londýn už dávno není Anglie, neboť má výrazný kosmopolitní charakter a mluví se v něm téměř 250 jazyky.

Za národní pokrm je možné považovat Fish & Chips, tedy smaženou tresku (případně halibuta) s hranolky. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Angličané zažili v posledních sto letech obrovský pád. Zatímco na počátku 20. století nad Velkou Británií, jak se říká, slunce nezapadalo a země byla největším světovým impériem, o sto let později se víceméně smrskla opět do své původní ostrovní podoby. Nicméně anglické počasí, smysl pro humor a pivní tradice zůstávají stále stejné. A to je dobře, protože jinakost Anglie byla ve srovnání se starým kontinentem vždycky zábavná a inspirující.

Stopy a libry

Tip na zájezd

Vyberte si z pestré nabídky poznávacích zájezdů do Anglie na dovolena.iDNES.cz.

Už jen ty jejich míry a váhy. Přestože v roce 1965 zahájila Británie třicetiletý přechod na kontinentální měrný systém, který měl skončit v polovině devadesátých let, většina Angličanů se svých palců, stop, mil a dalších jednotek nevzdává. V Anglii se stále používají tradiční míry, pivo se pije po pintách a maso váží v librách (byť jsou často připojeny evropské ekvivalenty).

A velikost bytů se stále uvádí na čtvereční stopy. Když už jsme u bytů, základní charakteristikou není počet místností a kuchyně, tedy například 3+1, ale počet ložnic, takže inzeráty nabízejí například dvouložnicový byt. Prostě na ostrovech je všechno trochu jinak, včetně toho, že se stále jezdí a bude jezdit vlevo.

Angličané jsou od přírody otužilí, ale deštník je zde stále nezbytností.

Angličané jsou od přírody otužilí, ale deštník je zde stále nezbytností.

Hrdí ostrované

Angličané se nepovažují za Evropany. Samozřejmě uznávají, že technicky vzato je Británie součástí Evropy, ale Evropa je pro ně vždycky kontinent, zatímco oni jsou Ostrované. Angličané, případně Britové, ale ne Evropané. Z Evropy k nim podle jejich mínění nikdy nic dobrého nepřišlo a stále více Angličanů by raději vycouvalo z Evropské unie, pokud jim bude toto partnerství přinášet více útrap, než pozitiv. Prostě staré dobré pravidlo "splendid isolation".

Jenže v současné době mají trochu jiné problémy a "většinoví" Angličané se musí soustředit hlavně na to, aby ve svém soustátí udrželi Skoty, kteří se chtějí osamostatnit. Ostatně premiér David Cameron nedávno vyzval všechny Angličany k telefonátům příbuzným do Skotska. Prý na ně mají v rámci rodinných vztahů apelovat, aby Spojené království zatím neopouštěli.

Nemastné, neslané

Z pohledu gastronomie vládne na ostrově zajímavý paradox. Zatímco v Londýně a v dalších velkých městech kvete špičková gastronomie a hlavní město Británie je dnes považováno za nejlepší gurmánskou destinaci na světě, Angličanky moc vařit neumějí, jak jsme ostatně mohli vidět v realistické komedii Deník Bridget Jonesové. Většinou upečou maso, k tomu uvaří nějakou zeleninu a všechno je takové nemastné, neslané, bez šmrncu a nápadu.

Fotogalerie

Snad i kvůli tomu je za anglické národní jídlo považováno indické kuřecí curry Tikka Masala či smažená treska s hranolky. A škarohlídi tvrdí, že anglická snídaně je jediné jídlo, které zde lze pozřít. A to vám ještě nesmí vadit černý puding, tedy něco jako jelito, které k vajíčkům a slanině patří.

Až do němoty

Angličané rádi a často holdují alkoholu, čemuž jistě rozumíme, nicméně způsob jejich pití je poněkud odlišný. Podstatu ostrovní konzumace nedávno perfektně vystihl deník Guardian s provokujícím titulkem: "Zůstat střízlivý? Ne, díky, já jsem Brit."

Zdejšímu způsobu pití se říká "binge" a znamená to opít se co nejvíc. Nikoliv tedy popíjet s přáteli u večeře víno jako ve Francii či Itálii, ale pořádně si "propláchnout mozek", což typický Angličan opakuje s železnou pravidelností týden co týden. Statistky uvádějí, že do němoty se každý víkend v Británii opije 6 milionů lidí, přičemž nejvíce opilců se rekrutuje v okruhu mladých lidí z věkové kategorie od 18 do 25 let.

Popíjení piva má v Anglii dlouhou tradici – jedna z nejstarších a možná úplně

Popíjení piva má v Anglii dlouhou tradici – jedna z nejstarších a možná úplně nejstarší hospoda v Anglii pochází z roku 1189.

Domek se jménem Domek

Angličané nemusí vyhazovat peníze za návštěvu muzeí a galerií. To je velká výhoda kulturního života, neboť většina hlavních muzeí a galerií je na rozdíl od zbytku Evropy zpřístupněná zdarma, což je bohulibá tradice, kterou odstartovalo již otevření Britského muzea v roce 1753. A platí to dodnes, takže se nemusí platit ani při návštěvě těch nejproslulejších sbírek, jako jsou Národní galerie, Tate Modern, Victoria & Albert a mnoho dalších.

Celkem zábavný je starý zvyk Angličanů pojmenovávat své domy. Hlavně na venkově má spousta domů vedle popisného čísla také své jméno. I když samotná jména jsou spíše triviální: nejpopulárnější jména jsou Domek či Růžový domek.

Angličané milují moře a pláže, ale koupání v jejich studeném moři je určené jen

Angličané milují moře a pláže, ale koupání v jejich studeném moři je určené jen pro silné povahy.

Mnoho domů v Anglii má tradičně svá jména, jako tento londýnský dům pojmenovaný

Mnoho domů v Anglii má tradičně svá jména, jako tento londýnský dům pojmenovaný Stará labuť.

Naboso a nalehko

Angličané nedbají na špatné počasí, které je na ostrovech běžné. Jsou značně otužilí a tam, kde by si průměrný Čech oblékl svetr a bundu, vystačí si se šortkami a tričkem (ostatně ani doma moc netopí). A když dospívající dívky a mladé ženy vyrážejí v pátek či v sobotu večer na tah, mají otevřené boty a top bez rukávů, přestože je venku pouhých pět stupňů.

Angličané tráví spoustu času na pobřeží a dokonce se ve studené vodě koupou. Stejně tak milují pikniky a když neprší, jsou parky ve městech plné lidí. Zvláště v době kolem oběda, kdy si spousta zaměstnanců odchází do "zeleně" sníst polední sendvič.

Na schodech se nestojí

Ještě jedna věc je pro Angličany typická. Jsou stále v pohybu a třeba na jezdících schodech v metru či v obchodních domech se striktně dodržuje pravidlo, že levá strana musí být volná pro zástupy spěchajících lidí, ať už se jede nahoru, nebo dolů (po eskalátorech chodí podle průzkumů celá čtvrtina lidí).

Na závěr připomeňme, že Angličané mají velmi dobrý smysl pro humor, jen s tím dodatkem, že jde o humor, kterému nerozumí nikdo kromě Angličanů. Pokud se chcete dozvědět více o povaze Angličanů, přečtěte si úspěšnou knihu antropoložky Kate Foxové "Watching the English: The Hidden Rules of English Behaviour".

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Dolní část Modrého dolu se Studniční horou v pozadí.
Modrý důl není pro boty s hladkou podrážkou. Žily tam svérázné osobnosti

Uchovává si nezaměnitelné kouzlo a stále leží stranou masové turistiky. Krkonošský Modrý důl má dnes jednoho obyvatele s trvalým pobytem a pamatuje myšlenku...  celý článek

Při čištění národního památníku Mount Rushmore zažil jednu z nejkrásnějších...
Užívám si nejlepší výhledy světa, říká muž, který čistí známé památky

Navštěvují je statisíce turistů a žasnou nad jejich velikostí, dokonalostí a působivostí. Jen málokoho však ale také napadne, že ony monumenty potřebují...  celý článek

Jantar Mantar v Džajpuru byl jeden z pěti astrologických areálů, které nechal...
Přinuťte hvězdy mluvit. Astrologický klenot indického mahárádži

Rádžasthánský vládce Džaj Singh II. byl jako náš Rudolf II. Bohatý mahárádža chtěl číst svůj osud ve hvězdách a nechal si vedle svého paláce v Džajpuru...  celý článek

Největší kokosová houpačka, Bali
Nejlepší destinace pro rok 2017 podle cestovatelů. Praha na 9. místě

Nejlepší destinací letošního roku je podle prestižní ankety cestovatelů na serveru TripAdvisor Bali, na druhém místě se umístil Londýn, třetí příčku obsadila...  celý článek

Neslyšící Ir procestoval 82 států světa.
Neslyšící učitel procestoval 82 zemí, znakovou řečí se domluvil všude

Seán Herlihy od narození neslyší. Díky znakové řeči se ale domluví na celém světě a pořádný kus ho už procestoval. Poznávat cizí země ho nepřestalo bavit ani...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.