V městečku Šang-cchaj, kde je nejbližší nemocnice, lékaři odmítají ošetřovat nemocné AIDS. O nemoci nic nevědí a ze všeho nejvíc se jí bojí. Wenlouskému muži, který si poranil nohu, bylo ošetření odepřeno.
Obchodníci s krví
Pohroma postihla Wen-lou počátkem 80. let, kdy čínský venkov začaly objíždět pojízdné transfúzní stanice, které nabízely v přepočtu kolem 200 korun za dávku krve. Suma přestavovala pro chudobnou vesničku doslova jmění. Krev se míchala od všech dárců dohromady, odebíralo se z ní plazma prodávané dál nemocnicím a zbytek byl opět vstřikován dárcům. Byl to způsob jak uklidnit Číňany, kteří se obávají, že přijdou s odběrem krve i o svou životní sílu. Vláda v Pekingu nikdy nikoho nepověřila průzkumem, který by ukázal, kolik lidí prošlo rukama "překupníků" s krví až do zákazu této praxe v roce 1998. Experti hovoří o několika desítkách miliónů potencionálně nakažených dárců. Ve Wen-lou byly prakticky všechny domy postaveny díky "krevní mzdě". Tou se financovala i školní docházka dětí a svatební věno, platily daně a pokuty těch, kteří porušili nařízení o zachování rodiny s jedním dítětem. "Moje dcera a můj syn začali darovat krev, když jim bylo kolem patnácti," vzpomíná jedna vesničanka. Dcera zemřela loni v červenci a nyní 29letý syn leží zesláblý na posteli, na nohou má černé skvrny. "Nechtěl, abych darovala krev, protože jsem na tom nebyla se zdravím dobře. Vždycky, když šel darovat krev, koupili jsme trám na opravu střechy," dodala žena.
V nemocnicích žádná pomoc
Když se epidemie začala šířit, nemocnice v oblasti, které o nemoci neměly nejmenší ponětí, AIDS nebyly schopné diagnostikovat. Místní kádry dělaly, že nic nevidí, ze strachu z postihu za to, že zavíraly oči před obchodem s krví. V současnosti místní obyvatelé obviňují úřady z toho, že je nechávají umírat a nejdou jim na pomoc, zatímco v celonárodních sdělovacích prostředcích nepadla o tragédii ve Wen-lou ani zmínka. "Řekli mi, abych novinářům nic nevyzradil, ale týká se to mé rodiny a já mám právo mluvit. Je mi 53, ať si mě zatknou," rozčiluje se Čcheng Kao-tchien. Muž drží na rukou umírající uzlíček, kterému jsou tři roky a který se kroutí bolestí. "Viděl jsem, jak umírá moje snacha, horší je ale, že už nemohu nic udělat pro svého vnuka," stěžuje si. "Půjčil jsem si 25.000 jüanů (cca 120.000 korun) v bance a v rodině na nákup léků. Teď jsem ale starý. Co se stane, až zemřu?"
AIDS ohrožuje miliony Číňanů
V předvečer Mezinárodního dne boje proti AIDS Čína v tichosti vydala odhad, že v nejlidnatější zemi světa je asi půl miliónu seropozitivních. Odborníci OSN ale varují, že do roku 2010 by mělo být nakaženo kolem 10 miliónů Číňanů, pokud se proti šíření nemoci nic neudělá.
