Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Čím širší lyže, tím víc IN. Nejnovější trendy na svazích

aktualizováno 
Lyže, které umí během jízdy měnit rádius nebo flexi. Speciální, opačné prohnutí prašanových lyží. Ale hlavně - experimenty s šířkou lyže. To jsou nejnovější trendy na bílých svazích, které se na obzoru objevují několik let po vzrušující carvingové revoluci.

Po carvingové revoluci přicházejí nové trendy, experimentuje se např. s šířkou lyže | foto: Profimedia.cz

Šířka

Před několika lety prošly lyže výraznou "odtučňovací kůrou" a slýchávali jsme, že čím užší jsou, tím lepší. Pak přišlo ustálení, lyže vyzrály a dnes se zdá, že producenti obrátili. "Proč najednou razí filozofii, že širší je lepší?" Alespoň takto by mohla znít otázka při letmém pohledu do katalogů lyžařských firem v posledních dvou letech.

Prostudujete-li si poslední kolekce pozorněji, zjistíte, že se nejedná o obrat opačným směrem, ale spíše o rozrůznění nabídky. Stále máte k dispozici bohatý výběr úzkých slalomek s krátkým rádiem, i když je pravda, že i ty doznaly mírného rozšíření. K tomu však další kategorie lyží na sjezdovku narostly do šířek, které byly ještě před pár lety výsadou lyží do terénu. Letos už se sjezdovkové univerzálky pohybují mezi 70 a 80 mm ve středu. All-mountainy (lyže určené na sjezdovku i do terénu) pak najdete v šířkách 80 až 90 mm.

Kategorie sjezdových lyží
Klikněte na graf pro originální velikost

Není se co divit, že se k takovému vývoji většina lyžařů staví rezervovaně. Byla by však škoda zavrhnout tento trend bez toho, abyste se s ním seznámili. Zvlášť v případě, že uvažujete o obměně stávajícího vybavení. Širší lyže opravdu vyspěly a nelze jim automaticky přiřazovat atributy opačné k těm, jimiž před časem výrobci odůvodňovali už vzpomínané carvingové zužování.

Běžný lyžař nepocítí lenost, pomalé reakce a špatné držení na hraně, ocení však lepší stabilitu a větší tolerantnost. Ve specifických podmínkách nebo pro určitý druh a úroveň lyžaře nebudou širší lyže tak dobré jako úzké slalomky, na druhou stranu s nimi naleznete pestrou paletu podmínek, v nichž vám přinesou potěšení větší nebo alespoň jiného charakteru.

Troufám si říci, že vás v měkčím nebo rozjezděném sněhu budou bavit víc a všude jinde než na ledově tvrdé pistě pak stejně jako slalomky. Nejvíce však závisí na vámi preferovaném stylu jízdy nebo oblíbených podmínkách.

Graf - šířka sjezdových lyží pro sezonu 2008/2009
Klikněte na graf pro originální velikost

Všestrannost

Když už konstruktéři vychytali vlastnosti lyží v jednotlivých kategoriích natolik, že další zlepšování je možné jen velmi pomalu, upřeli svou snahu na hledání jediné univerzální lyže. Jsou vaším snem jedny lyže na krátký i dlouhý oblouk, obratné i stabilní? Poohlédněte se např. po technologiích Mutix (Rossignol) a Power Switch (Völkl), které umožňují měnit flexi (podélná tuhost).


Rossignol radical R10L MUTIX

Lyže Atomic s technologií VarioCut umí dokonce "samy" během jízdy měnit rádius.


Atomic VarioCut

Přepínač na Banditech DC (Dual Camber) od Rossignolu mění vzpruh přední části lyže, kromě prkýnek na tvrdý povrch tedy máte i prašanovky.

Různorodost

Tento trend se dá aplikovat nejen na lyže, nýbrž na lyžařský trh celkově. Trendem je nepodléhat jednotné módě. O lyžích z technického pohledu jsem se již zmínil a ještě o nich budu pokračovat. To samé však platí i o oděvech a doplňcích.

Snahou výrobců je zaujmout, proto nabízí nebývale široké spektrum výrobků a jejich variant, vybere si každý. Některé si můžete sami doladit k obrazu svému (typickým příkladem jsou přilby), jiné jsou produkovány v limitovaných sériích nebo navrhovány známými umělci (např. kolekce Rossignol Seven Artistic Sins), o exkluzivních záležitostech, ať jsou to modely, nebo celé značky, ani nemluvím. Zkrátka jsou pryč doby, kdy abyste byli "jiní", museli jste jezdit na snowboardu.


Rossignol SAS 3

Freeskiing

Koncentrace vývojářského úsilí a doslova revoluční tempo se z upravených sjezdovek přenesly do freeskiingu (lyžování mimo sjezdovky, tedy ve volném terénu, snowparcích, ulicích měst a kdekoliv jinde) a zejména jeho specifické, ale velmi zábavné podmnožiny - prašanu.

Už jste zaslechli pojmy jako rocker, reverse camber nebo reverse sidecut? Pokud to shrnu do velmi zjednodušeného vysvětlení, tyto prvky staví na hlavu dosavadní poznatky využívané v konstrukci lyží.

Prašanové lyže mají často opačné prohnutí (lyže je od středu ke špičce a patce prohnutá vzhůru), případně opačné krojení (širší ve středu než ve špičce a patce). Tyto speciálky jsou určeny hlavně pro prašan a na tvrdé sjezdovce vám radost neudělají. To však neznamená, že by byly všechny stejné. Naopak, kolik třešní, tolik višní, jak by řekl klasik, ale na jednom se shodují a pozitivní reference šíří všichni: v prašanu je to úlet a úplně jiná zkušenost než lyže klasického tvaru.


Na horním snímku reverse camber, dole reverse sidecut

To však není všechno, co se ve "svobodné" části lyžařského světa děje.

Aby vzrušující a pestrý svět freeskiingu přiblížili dosavadnímu běžnému lyžaři, nabízejí výrobci něco jako univerzální "freeski", které umí potěšit ve snowparku, neztratí se v prašanu a hlavně - fungují velmi dobře i na sjezdovce. Z hlediska lyžařského projevu bychom je mohli nazvat mladší generací kategorie all-mountain. Zde stojí za zmínku modely jako Amplid C7, Armada El Rey, Line Blend, Scott Punisher, Völkl Bridge a podobně. Pokud budete mít příležitost, vyzkoušejte je, a možná zjistíte, že lyžování (a lyže) dnes nabízí mnohem víc než jen perfektně vykrojený oblouk.

Další zprávou, kterou je třeba vyhlásit, je, že se lyže v této oblasti dále zlepšují a řekněme "zlidšťují". Většiny freeridovek do 100 mm šířky ve středu se nemusí bát ani méně vyspělí lyžaři. Lyže freestylové (říkejme jim pro zjednodušení twintipy) jsou většinou příjemná prkýnka univerzálního charakteru nejen na blbnutí.

Kdybych měl tuto kapitolu shrnout, vrátil bych se opět k už jednou zmiňovanému rozšiřování a vyzrávání nabídky, tentokrát ale s určitými "revolučními" prvky navíc. V Čechách tato nová vlna lyžování nastupuje se zpožděním, ale sílí. Počkejme si, co přinese.
 
Exotika

Co se týká samotného freeskiingu, vývoj vybavení servíruje na stříbrném podnose mainstreamovému lyžaři zážitky, které byly donedávna výsadou zkušených a výborných lyžařů. S tím do jisté míry souvisí další z trendů. Těmi jsou exotika a neobvyklé zážitky.

Prašanové lyžování v Himálaji nebo jiných asijských pohořích, samozřejmě s podporou vrtulníku, letní výlety za sněhem na jižní polokouli nebo letos jako nikdy předtím dostupné lyžování v Severní Americe však nejsou pro každého, proto si nejsem jistý, zda je nazývat rovnou trendem, každopádně však frčí a jsou dostupnější i z pohledu ekonomického.
 
V duchu výše napsaných vět o různorodosti na závěr nezbývá než vyzvat, abyste pestrost lyžování vyzkoušeli na vlastní kůži. Nemusíte se držet jen těchto tipů, najděte si to, co bude vyhovovat právě vám, není lepší doba než právě teď si užívat ježdění bez ohledu na trendy a módu.

Jiří Volák, Dachstein

Hintertux

Lyžař Szcepan Karpiel, Verbier-Švýcarsko

Lyžařka Kateřina Sobotková, Verbier-Švýcarsko

Lyžař Martin Knybel, Verbier-Švýcarsko

Hintertux 

Autor článku LUBOMÍR SUŠILA je šéfredaktorem časopisu FREESKI a redaktorem časopisu SNOW. Časopis FREESKI přináší informace o freestylovém a freeridovém lyžování, lyžařské výzbroji i zajímavých lyžařských místech.

Autoři:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Další z rubriky

Nejvýše položená otáčivá restaurace na světě Drehrestaurant Mittelallalin leží...
Celosezónní skipas v Alpách za pět tisíc. Bomba švýcarského Saas Fee

Těžko byste hledali jiné místo, které lépe dokazuje, že lidská touha lyžovat nezná překážek. Systém lanovek a tunelů vás v Saas-Fee dostane do neskutečné...  celý článek

Stará vesnice s obrannými věžemi ve Svanetii
Lyžovaní v gruzínské Svanetii: bezpečná exotika mezi obrannými věžemi

Nové gruzínské středisko Tetnuldi v romantickém kraji Svanetie nabízí zajímavé lyžování na sjezdovkách, ale hlavně v terénu s nádechem exotiky. Patří dnes k...  celý článek

Alta Badia
Pravé lyžování po italsku: od chaty k chatě za knedlíky a vínem

Lyžařské středisko v samém srdci Jižního Tyrolska nabízí ve výškách od 1 300 do 2 500 metrů zhruba 130 kilometrů sjezdových tratí. Byť jsou skvěle upravené a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.