Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Chránit menhiry není vůbec snadné

  14:38aktualizováno  14:38
Snadno si lze představit zahrádkáře, kterému se líbí v lese pěkný kámen. Odveze si ho a použije jako základ skalky. Pokud to ovšem udělá na Lounsku, může klidně odcizit vzácný menhir sloužící k astronomickým účelům, o kterém se vědci dohadují, proč stojí právě tam, a ne o dva metry jinde. Žádný postih mu hrozit nebude. Ochrana těchto kamenů totiž není dosud uspokojivě vyřešena. Například zmizení cenného menhiru u Droužkovic se nepodařilo nikdy objasnit. V okrese Louny je podle Olgy Salačové z referátu životního prostředí okresního úřadu chráněn jako přírodní památka pouze menhir zvaný Zkamenělý mnich u Drahomyšle. Přitom v okolí jich je roztroušeno mnohem více.

"Podle mě lidé menhirům nijak neubližují. Například naše babička má jeden přímo přes silnici u domku, postavili kolem něj plůtek a rostou tam květiny. Bylo u něj dlouho napsáno, že jde o směrovník staré kupecké cesty, pak se zjistilo, že jde o menhir," říká Salačová.

Její bývalý kolega Zdeněk Klouček na internetové stránce Okres Louny z pohledu záhad popisuje dále například kámen u Hřivčic nebo Slavětína. Proč stát chrání jen jeden menhir na Lounsku? Souvisí to paradoxně se záhadným původem těchto kamenů. "Když zapisujete určitý objekt do seznamu památek, musíte vědět přinejmenším, z které doby pochází. U menhirů to přesně zjistit nelze a proto je obtížné prosadit jejich ochranu," říká Petr Holodňák ze žateckého Muzea K.A. Polánka.

Tuto skutečnost potvrzuje i Petr Novák z referátu kultury Okresního úřadu v Lounech. "Památky to jsou, ale neví se po kom," dodává Novák. Archeologové už dávno uznali, že menhiry jsou součástí historického dědictví této země a ne jen fantazie milovníků záhad. Svědčí o tom i skutečnost, že jeden z nich se nachází dokonce přímo v žateckém muzeu. "Podařilo se nám zachránit menhir ze vsi Březno, kde bránil stavbě silnice," dodal Holodňák.

Jeden případ z relativně nedávné doby, kdy někdo menhir zřejmě zničil, je skutečně znám. "V roce 1996 nebo 1997 se ztratil takzvaný droužkovický menhir, který stál nedaleko od obce Droužkovice v okrese Chomutov. Buďto jej omylem srovnali se zemí pracovníci dolů, kteří tam rozhrnovali hlínu nebo jej prostě někdo ukradl. Kámen nijak chráněný nebyl a nikdo jeho zmizení nevyšetřoval. Paradoxně nedlouho před zmizením kamene o něm náš sborník publikoval stať," uvedla pracovnice chomutovského muzea, která si však nepřála být jmenována.

Co jsou menhiry?

Bývají tak označovány neopracované nebo jen hrubě opracované kameny. V současné době je u nás známo asi 26 lokalit výskytu menhirů, hlavně v oblasti severozápadních Čech. Většina českých menhirů se nachází v obvodech tří zhruba kruhových území o průměru asi 30 km - Pražské kotliny, lounsko-rakovnické oblasti (keltské osídlení Žatecka) a Litoměřicka. Lokality menhirů se táhnou hlavně ve dvojím směru - sledují buď poledníkový směr nebo slunovratový směr.


 





Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.