Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Chrám Krista Spasitele přitahuje věřící i nevěřící

  12:16aktualizováno  12:16
Po rekonstrukci Kremlu, která je spojena patrně s největším korupčním skandálem postsovětského Ruska, je moskevský Chrám Krista Spasitele zřejmě druhou nejpompéznější stavbou v Moskvě. Na jeho výstavbu, která začala v roce 1995 a skončila loni v létě, prý padlo od 200 do 600 miliónů dolarů. Přesné sumy se nezveřejňují, protože šlo o sponzorské dary z různých zdrojů. Jména sponzorů jsou zvěčněna v mramorových zdech chrámu. Na rozdíl od Velkého kremelského paláce, kam se musí zájemci objednávat půl roku dopředu a zaplatit za vstupenky 500 rublů (asi 680 korun), je vstup do hlavního ruského chrámu volný.

Jen v době největších pravoslavných svátků je třeba buď vystát frontu, anebo mít zvláštní propustku. Lidé neváhají stát frontu a tvrdí, že podívaná stojí zato. Prostory chrámu ohromují svou mohutností, malbami, dokonalostí. Cizinci, kteří vstupují do chrámu s veselým štěbetáním, uvnitř dojatě mlčí a při vystupování se otáčejí a křižují podobně jako pravoslavní věřící. Italky a Japonky si zřejmě ze samé úcty k velkoleposti navlékají na hlavu šátky. Žena nesmí být v pravoslavném chrámu bez pokrývky hlavy, avšak cizinky to většinou nerespektují.

Chrám Krista Spasitele byl původně postaven na příkaz cara Alexandra I. Ten v roce 1812 rozhodl, že v Moskvě bude postaven chrám k uctění Krista Spasitele. Sám však svůj záměr nerealizoval a teprve v roce 1839 za cara Mikuláše I. byl položen základní kámen na místě, které sám vybral. Výstavba trvala zhruba 40 let a teprve v květnu 1883 byl chrám vysvěcen za přítomnosti cara Alexandra III. Jeho základy jsou ve tvaru kříže a fasáda působí ze všech stran stejným dojmem. Chrám má pět kupolí, z nichž prostřední je největší a nejvyšší.
 

Chrám, kterému Moskvané říkali pro jeho kopule lesknoucí se zlatem "sluníčko", byl 5. prosince 1931 vyhozen do vzduchu. Bolševici se ho snažili nejprve rozdrtit sbíječkami a kladivy, avšak zdi mohutné stavby odolávaly. Stalin, znechucený
nemohoucností ničitelů, přikázal budovu vyhodit do vzduchu. Moskvané dosud tvrdí, že veškerá neštěstí, jež postihla Rusko po zboření chrámu, byla Božím trestem za hřích, kterého se dopustili jejich spoluobčané.

Na místě, kde dnes opět stojí chrám, měl být původně postaven pět set metrů vysoký dům sovětů a před ním jen o něco málo nižší Lenin. Tuto hrůznou myšlenku se naštěstí sovětskému vedení nepodařilo uskutečnit a léta zde byl bazén.
Teprve bývalý ruský prezident Boris Jelcin v květnu 1995 přikázal chrám znovu postavit.

Loni v srpnu byl nový chrám vysvěcen a letos se v něm poprvé konala oslava pravoslavných Vánoc. Prezident Vladimir Putin se tehdy na hlavní mši objevil s německým kancléřem Gerhardem Schröderem. Manželky obou představitelů se při liturgii křižovaly, i když Ljudmila Putinová v minulosti tvrdila, že není věřící, a Doris Schröderová sotva vyznává pravoslaví. Duchovní však nic nenamítali.

Do chrámu se dnes chodí na liturgie, na exkurze, na koncerty duchovní hudby, nebo jen pro "očistu duše". Budova pojme na 10.000 lidí. Její zdi jsou tlustší než tři metry a výška je 105 metrů. Největší zvon váží 29 tun. Kupole jsou pokryty nerezovou
ocelí a tenkou vrstvou zlata. Chrání je přitom také vrstva tzv. damantového prachu. Malby na stěnách tvoří 22.000 metrů čtverečních. Přes 9000 metrů čtverečních je malováno zlatem.

Chrám, který je mimo jiné i sídlem patriarchy moskevského a celé Rusi, je bedlivě hlídán. Ochranka se nehalí do církevního hávu. Prohledat může kohokoli a cokoli. V chrámu se nesmí fotografovat, natáčet, vstupovat se psem a muži musejí smeknout. Ochranka tvrdí, že je k tomu nemusí vyzývat. Lidé jsou prý většinou zcela ohromeni tím, co vidí. Návštěvníci se jen diví, jak si chudé a ekonomicky slabé Rusko mohlo dovolit takový přepych.

Autor:




Nejčtenější

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.