Přestože plujeme už pátý den, ještě pořád se nemůžu nabažit téhle atmosféry. Pravidelný, pohupující se rytmus, slané moře i silně mineralizovaný vzduch, vánek či vítr unášející slova ihned stovky metrů daleko. Beznaděj a nekonečno oceánu to však rozhodně není, ostrovy jsou stále na dosah ruky.
Silba: ostrov námořníků a absolutního klidu
Přesně v 10 hodin zastavujeme na Silbě, na jednom z ostrovů nedaleko Molatu, které jsou doslova vstupní branou Kvarneru. Podle toho také vypadá intenzita větru. Všechno, co není zatížené, přivázané, zaklesnuté se v mžiku vrhá přes palubu. Silba hostí na svém povrchu opět jediné město - Silbu. Spíš je to ves než cokoli jiného, ovšem s domy námořníků, díky nimž tenhle přístav kdysi prosperoval.
|
SERIÁL NA JACHTĚ KOLEM CHORVATSKA |
|
2.díl: Za tichem ostrovních zahrad |
Mám potřebu projít městečkem křížem krážem, beru kameru a vyrážím na jednu z mála místních turistických (turisté tu jsou v tuto roční dobu ale vskutku v minimálním počtu) atrakcí - "minaret". "Věž lásky", jak je nazývána, nechal postavit před více než 200 lety jeden zdejší kapitán své vyvolené.
Během deseti minut procházím na druhý konec ostrova, přes "centrum", za něž je asi možné považovat pekárnu, občerstvení, bar, restauraci a samozřejmě kostel. Starší německý pár tu zrovna líže pod slunečníkem zmrzlinu. Není tady v podstatě nic, co by se dalo zahrnout pod pojem vyspělý turismus. Přesto chápu, co sem lidi může přivést. Absolutní klid, který neruší jediné auto.
Courám se ve vymezeném čase Silbou a mám chuť zůstat. Třeba si na měsíc, dva pronajmout domek na pláži, pár kroků od bílých oblázků, které jsou tím, co dává moři jas a oslepující třpyt.
Příjezd do Malého Lošinje
Odpolední plavba ze Silby se odvíjí ve známém schématu. Vzdálené vrčení motorů na rozpálené horní palubě, údery lodního zvonu, masitý dalmatský oběd, koupání v liduprázdné zátoce a znovu vzdálené vrčení motorů na rozpálené horní palubě. Užívám si nicnedělání, které s podivem vyčerpává a unavuje víc než kdovíjaká fyzická námaha.
Před půl pátou však kapitán Tonči začíná Tvrdi výrazně stáčet vpravo do jakési zátoky.
Tou dobou jsme už dávno na Kvarneru, možná největrnější části chorvatského pobřeží. Manévr vpravo loď žene do nitra ostrova a větru bere jeho sílu i moc.
Před námi je Mali Lošinj.
Na kole kolem romantického Čikatu
Větší ze dvou měst na ostrově Lošinj. Menším sousedem je paradoxně Veli (Velký) Lošinj. Dějiny prostě udělaly své. Připlouváme do odpoledního přístavu. Zatím to vypadá slibně, jsme třetí větší lodí, která tu kotví, a můžeme se pohodlně navázat přímo k molu.
Bereme batohy, sportovní oblek a vyrážíme rychle na protější stranu půjčit si kola. Paní v "rent a bike" je příjemná, dává nám kola za 45 kun na tři hodiny. Tedy jedno kolo, pochopitelně. Na závady nelze moc hledět, to by si člověk kolo v půjčovně asi v životě nepůjčil.
Chceme objet poloostrov Čikat, který je přímo naproti městu. Zpočátku těžký terén plný kamenů, kořenů, nerovností mě trochu odrazuje. Musíme kolo přenášet, opravdu to nevypadá, že bychom při tomhle tempu kolo vrátili do osmi. Civilizace však na sebe nenechává dlouho čekat. Kořeny a kamení se mění v betonové desky a kolo zaslouženě ukrajuje kilometry v rychlém sledu.
Výběžek Čikatu je romantický, opuštěný, s průlivem, který ho odděluje od protějšího ostrůvku, a v němž moře v dravém proudu obemyká břehy Lošinje. Plánujeme tady dnešní noc. Ve spacáku pod hvězdami. Je jasné, že v přístavu nebudou dnes nocovat jen tři lodě. Na to je Mali Lošinj příliš známým střediskem.
Úžasná koupel ve skalním bazénku
Před sedmou přijíždíme na konec betonové cesty, do míst, kde už mizí ruch a komerčnost hotelových komplexů a kam už se chodí koupat jen pár naháčů. Obrovská skaliska nabízejí úkryt před větrem, ve skalních proláklinách je mořská voda ohřátá snad na pětatřicet stupňů. Příboj, který ji sem vynesl, vytvořil uprostřed skal malé bazénky.
Po rezavém a poněkud vyviklaném žebříku slézám jako první do vody. Pode mnou je hloubka, ale i zrádně vystupující hroty skal. Slunce v pravidelném rytmu sestupuje k obzoru a ozařuje moře zlatooranžovou barvou. Vlny se tříští o skály, hladiny se hýbe v rozmezí jednoho metru. Musím vychytat okamžik, kdy je na svém maximu, abych se po vlně sklouzla do moře.
"Teď!" křičí na mě spoluvýletníci.
Pouštím ruce, odrážím se nohami od žebříku a nechávám se unášet na vrcholu modrozelené chladivé vlny. Volné, širé moře dává pocítit svou sílu. Táhne nás od břehu, během okamžiku přestává být žebřík na dosah ruky.
Vzápětí pociťuju výhodu malých skalních "bazénků". Sedím po pás v podstatně teplejší vodě, pár kroků od stále temnějších a hlubších vod.
Slunce zapadá ve tři čtvrtě na osm.
Noc na vrcholu Straža
Návrat do přístavu je trochu tristní. Lodí přibylo, stejně jako hluku. Tichá noc pod lanovím se zřejmě opět neuskuteční. Je rozhodnuto. Tady spát nebudeme. Balíme batohy, spacáky, vodu a v deset hodin se prodíráme v ostrém pochodu středem přístavní promenády, mezi dámami na podpatcích a pány ve večerní košili.
Jdeme na vrcholek Straža. Čtyřiašedesátimetrový kopec na poloostrově Čikat. Vystupujeme s baterkou potemnělou stezkou, kudy ve dne proudí na vyhlídku davy turistů. Těsně pod vrcholkem se zastavujeme. Slyšíme praskající oheň. Řešíme, jestli to máme obrátit.
Navždycky si už budu pamatovat, že vlajka třepotající se ve větru vydává stejný zvuk jako praskající oheň.
Stojíme pod vlajícím chorvatským symbolem.
Bude jedenáct hodin a pod námi je město i moře za ním, až snově ozářené téměř kulatým měsícem. Je ticho a k uším doléhají jen zvuky přírody i blízké civilizace. Připíjíme si ve tmě na zdar výpravy. Euforie je dokonalá, čeká nás tajemná noc uprostřed lošinjských ruin.
 Věž lásky" (minaret) na ostrově Silba ve městečku Silba dal vybudovat na konci 18. století jeden z místních kapitánů jako poctu své zbožňované ženě |
 Noční pohled na Mali Lošinj z vrcholu Straža |
 Kapitán lodi Tvrdi u kormidla |
 Brána jednoho z námořních domů ve městečku Silba |
 Soška na zdi jednoho z domů námořníků na ostrově Silba |
 Příjezd do přístavu Mali Lošinj, hlavního města ostrova Lošinj, které je paradoxě větší než sousední Veli (Velký) Lošinj |
 Výlet na kolech - v okolí Malého Lošinje se dá skvěle zajezdit na kolech. Můžete si vybrat s betonových i makadamových stezek. |
