Okolo jaderského pobřeží
Na jihu města sjíždíme k plaveckému bazénu, kde právě probíhá trénink ve vodním pólu. Odtud se vydáváme po pobřeží, jež nás brzy přivádí k plážím, lemujícím celou jižní stranu Splitu. Pláže jsou relativně úzké, tvoří je drobný, pichlavý písek, ale jsou obsypány především chorvatskými návštěvníky, takže tu není k hnutí. Čas od času pak pláž přeruší nějaké občerstvení či restaurace a celá scenérie působí velice klidně a příjemně.
Splitské nádraží a přístav
Po několika kilometrech nás cesta dovede k místnímu nádraží, které svojí velikostí opravdu překvapí, protože byste ho čekali tak někde ve větší brdské vesnici a ne metropoli Dalmácie. Vlaková doprava tady očividně moc populární není, i když Split je i konečnou stanicí expresu Českých drah.
Splitské nádraží přímo sousedí se zdejším přístavem a ten už má jinačí parametry. Lodě, které tady můžete spatřit, jsou skutečně impozantní. Kapacita musí být obrovská, jistě v tisících, a když projíždíte na kole okolo nich, připadáte si jako nicka. V přístavu se neustále něco děje, pořád je na co koukat. Asi i z tohoto důvodu tady funguje několik restaurací, které ortodoxním pozorovatelům pomůžou zkrátit čas.
Staré město a Diokleciánský palác
Na hlavní turistickou třídu je to z přístavu coby kamenem dohodil. Je osázená palmovou alejí a lemuje pobřeží v délce několika set metrů. Turisty se to tady hemží a není divu. Spousta stánků, restaurací, fastfoodů s výhledem na moře a přístav jsou příjemným zpestřením dovolené. Historické stavby jsou působivé a zvláště večer je zde i hodně hudby, která celé léto zpříjemňuje turistům pobyt.
Hlavní atrakcí je ovšem Diokleciánův palác, vystavěný stejnojmenným císařem ve 4. století. Vznikl v podstatě na zelené louce, před ním tady nic nebylo a teprve po něm se začaly budovat i okolní stavby. Palác, který je zapsán na seznam památek UNESCO, je fascinující stavbou s rozlehlými podzemními chodbami, mohutnými hradbami i věžemi - rozkládá se na ploše 3,6 hektaru. V útrobách dnes naleznete kromě zajímavých architektonických prvků také hodně stánků se suvenýry, leckdy i velice vkusnými a praktickými.
Podél celé pláže se táhne stezka pro cyklisty, takže se můžete kdykoliv svlažit.
Splitská tržnice
Nenavštívit chorvatskou tržnici je snad smrtelný hřích, i proto jsme tam s našimi bicykly vydali. Chorvatská tržnice je něco jako vesmír, rozpíná se v čase i prostoru a vy zde můžete koupit prakticky cokoliv. Původně vyhrazené místo je relativně malé, a tak místní obchodníci postupně obsazují i přilehlé uličky a v podstatě už obsazují východní část Diokleciánského paláce.
Atmosféra tržiště je fascinující. Lidé se jako molekuly pohybují od stánku ke stánku a trhovníci hlasitě nabízejí své zboží. Nejvíc křičí ti, u jejichž stánků nestojí ani noha. Zdá se však, že jim to vůbec nevadí a imaginárním klientům střídavě nadávají, vyhrožují, přemlouvají je, aby se nenadále téměř rozbrečeli. To, že si jich nikdo nevšímá, neregistrují, nebo prostě registrovat nechtějí.
Nakoupit se tady však dají opravdu pěkné věci. Voňavé sušené byliny, domácí olej, sýry a klobásy i nádherné květiny. Největší nával je u čerstvého domácího ovoce a zeleniny.
Západ Slunce nad Marjanem.
Není to typické nádraží pro více než 200tisícové město, ale vlaky sem skutečně jezdí.
Vzhůru na Marjan
Vyčerpáni hlukem si dáváme kávu na náměstí Bratří Radičů ve vkusné venkovní kavárně, jejíž stín poskytuje překvapivě silný chládek. Naproti nám se skví místní historická knihovna se sochou, jež je vítaným artefaktem pro fotografie vedrem uondaných turistů. Vynikající káva a cvrkot náměstí způsobuje, že zde setrváváme déle, než jsme si naplánovali. Čeká na nás totiž vrchol dne - splitský vyhlídkový kopec Marjan.
Za normálních okolností by asi stoupání na tuto dominantu nestálo za řeč, ale ve 40 stupních Celsia dá kopec opravdu zabrat. Stoupání začíná už ze starého města a krásnými, úzkými uličkami nás zvolna vede vzhůru. Asi ve třetině cesty narážíme na restauraci s krásným výhledem na Split a okolí. Hřebeny skalnatých hor jsou přímo výstavní, a kdybyste na ně vysázeli písmena Hollywood, mysleli byste si, že jste přímo tam. Barva moře je nádherně azurová a my pozorujeme, jak její vlny čeří čilý lodní provoz obrovských lodí mířící do přístavu i z něj.
Na tomto místě již začíná lesopark a šotolinová cesta, která pak každou chvilku naznačí, že jste již téměř na vrcholu, aby se vzápětí za zatáčkou opět zvedli k dalšímu stoupání. To se opakuje tak dlouho, až si již začínáte myslet, že tenhle kopec je nekonečný, ale naštěstí tomu tak není. Na vrcholu pak naleznete krásnou vyhlídku do širokého okolí s vlající chorvatskou vlajkou a kříž z bílého kamene.
Sjezd z Marjanu
Sjezd je už příjemný, vítr ochlazuje naše přehřátá těla a cestou můžete spatřit působivé skalní kostelíky. Čas od času se pak před vámi vynoří městská část Poljud, ve které můžete spatřit františkánský kostel a architektonicky velice vydařený fotbalový stadion Hajduku Split, který disponuje hned dvěma zajímavostmi. Tou první je, že klub má nejstarší organizovanou fanouškovskou skupinu na světě. Ta druhá je pak pro našince zajímavější: Hajduk Split byl totiž založen v pražské restauraci U Fleků, takže s touto informací je slovanské pouto mezi našimi národy zase o něco silnější. A skutečně se o tom tady ví, protože když na toto téma přišla v náhodném hovoru řeč s dvěma číšníky, oba tuto informaci překvapivě znali.
Ve zdejším přístavu kotví obrovské lodě.
Atmosféra večerního Splitu je romantická.
Ubytování a stravování
Další tipy na výlety v okolí
|
Možnosti ubytování jsou nekonečné, od levného až po pětihvězdičkové hotely, takže záleží jen na vkusu a stavu peněženky. Se stravováním je to obdobné, i když byste samozřejmě neměli vynechat zdejší speciality, protože málokdo umí udělat mleté maso či ryby tak, jako Chorvaté. Celkem snadno koupíte na tržišti například kuřata, která mají na první pohled úplně jinou barvu než ta u nás a podle mého soudu i naprosto jinak chutnají. To samé bych pak řekl o místních sýrech a salámech, ale nejsem v tomto oboru tím největším znalcem.
Zelenina je ovšem naprosto skvělá, stejně jako ovoce a olivový olej. Piv se tady nabízí několik druhů, všechna jsou jižansky lehká a dobře pitelná, i když chuťově se nijak nevymykají. Byl by ovšem hřích neokusit místní skvělá vína, i ta v cenově nižších relacích jsou lahodná a tak nějak zapadají do koloritu jadranského pobřeží.
