Champagne, kraj královského moku

- Kdyby benediktýnský mnich (dom) Pierre Pérignon nebyl experimentátor,zřejmě by byly lodi křtěny něčím jiným než šampaňským a hollywoodské hvězdy a vítězové Formule 1 by si neměli čím připíjet. 47 let až do své smrti v roce 1715 byl dom Pérignon sklepmistrem opatství v Hautvillers, malebné vesničce tyčící se nad řekou Marnou a stovkami hektarů vinic. Opatství vzalo za své za Francouzské revoluce, ale dílo doma Pérignona žije dál ve slavných bublinkách - to on objevil, aspoň podle tvrzení jedné z největších a nejstarších firem na šampaňské Moet et Chandon, proces kvašení šampaňského vína.

Jiné legendy mluví o tom, že to nebyl dom Pérignon, nýbrž jiný benediktýn, mnich Oudart, který tajemství prý objevil koncem 17. století - to říkají například ve sklepích známé rodinné firmy Taittinger. Území v severovýchodní Francii určené k pěstování vína na výrobu šampaňského je přísně vymezeno zákonem z roku 1927. Představuje pouze asi dvě procenta půdy,na níž se ve Francii pěstuje réva. Určující roli hrají poloha a podnebí, kdy vápencová půda a vinice obrácené na východ a sever napomáhají poměrně vysoké kyselosti hroznů, právě takové,jaké šampaňské vyžaduje. Pěstují se tři odrůdy révy červené pinot noir a pinot meunier (které však dávají bílou šťávu) a bílé chardonnay. Většinu šampaňských vín tvoří směs všech tří, jen Blanc de Blancs je výhradně ze chardonnay. Přísné regule určují, kdy a kde začíná sklizeň i kvóty sběru na hektar - u bílých hroznů chardonnay činí maximum 13 tun na hektar. Zbytek hroznů, pokud je malý,se nechává jako potrava ptákům, je-li ho víc, nesmí se použít k výrobě šampaňského, nýbrž pouze pro produkci destilátů. Stejně přesně je stanoveno, že ze 4000 kilogramů hroznů (což je kapacita jednoho lisu) se získává 2550 litrů šťávy... Prestiž a ceny na trhu určují »známé značky« (grand marques), jako jsou například Bollinger, Krug, Moet et Chandon, Taittinger, Pommery, Mumm, Charles Heidsieck atd. Ale i mnoho malých pěstitelů a družstev produkuje znamenité šampaňské, které stojí za to ochutnat. A není bez zajímavosti, že mezi malými výrobci »krále vín« figuruje i jméno Vessely, Pére et Fils, Vessely,otec a syn. Kdyby nebylo záludností francouzské výslovnosti, docela klidně by to stále mohl být český Veselý... Ve vesničce Thil na sever od Remeše totiž žije třiaosmdesátiletý Maurice Vessely, jehož český prapradědeček, voják rakouské armády, byl v roce 1805 zajat Napoleonovou armádou a dostal se až do kraje Champagne. Ostatně, šampaňské bylo oblíbeným nápojem Napoleona, oslavoval jím svá vítězství i zmírňoval hořkost porážek. A syn pana Maurice Vesseleho, Pierre, stále pokračuje v rodinné tradici, výrobě šampaňského. Pan Bernard Launois, majitel 30 hektarů vinic z vesničky Le Mesnil-sur-Oger v kraji Champagne, se usmívá. Má proč. Letos má být výjimečně dobrá kvalita hroznů, jeho chardonnay, bílé hrozny pěstované na té nejlepší stoprocentně křídové půdě (Grand Cru, jak se objevuje na etiketách lahví) se tedy změní i ve skvělé šampaňské. Pan Launois, mladistvě působící padesátník, má však důvodů k radosti víc. Mezi zhruba dvěma tisíci drobnými pěstiteli, kteří mají licenci na výrobu toho pravého šampaňského, má zvláštní postavení. Jeho rodinná firma Launois, Pére et Fils, (Launois, otec a syn, založená v roce 1872), si vede tak dobře, že mu přímo ve vesnici patří několik krásných domů a ve sklepích má připraveno na 800 tisíc lahví šampaňského. A před pěti lety dokonce koupil pár kilometrů odtud ve vesničce Villers-aux-Bois renesanční zámeček ve velkém parku se staletými stromy. Vlastní také rozsáhlé muzeum vinařství, ve Francii naprosto ojedinělé. Nechybí v žádném průvodci. A v muzeu najdete snad všechno. Několik obrovských dřevěných lisů starých několik set let. Ten nejstarší z roku 1630 z Burgundska váží šestnáct tun - aby jej vůbec mohli Launoisovi umístit do sklepního podzemí, museli prvně vykopat širokou a hlubokou jámu... a nad ní postavili další dům. Sudy,přístroje na ošetřování révy, ale i sbírka historických lahví od šampaňského, snad celý kmen korkového dubu, kolekce 300 samorostů s tématy víno a vinařství, stolní nádoby na chlazení i stará kola a mopedy, s nimiž vinaři jezdili na vinice. Seznam by byl ale mnohem, mnohem delší. Tematických námětů pro sbírky stále zůstává více než dost - a vinař optimisticky připravuje dalších celých šestnáct(!) sklepů na rozšíření sbírek. Vždyť jen konec tohoto roku a zvláště pak vstup do nového tisíciletí na Silvestra roku 2000 přinese miliony otevřených lahví krále mezi víny šampaňského. Tedy, a votre santé, na zdraví!

Může se hodit

Chcete-li si předem naplánovat svůj pobyt v kraji šampaňského, můžete se obrátit na řadu místních turistických kanceláří, které vám mohou zaslat užitečné brožurky, například La Route Touristique du Champagne o turistické stezce krajem Champagne. Informační turistická kancelář v Epernay: 7, avenue de Champagne - BP 28, 51201 EPERNAY cedex, tel. [phone], fax [phone] Informační kancelář v Remeši: 2 rue Guillaume de Machault 51100 REIMS tel. [phone], fax [phone]. V těchto kancelářích vám také kromě jiného mohou pomoci s návštěvou desítek výrobců šampaňského, od těch nejznámějších značek až po malé drobné pěstitele a producenty.Ti s návštěva mi turistů počítají, někteří vyžadují relativně malý poplatek (například 30 či 35 franků) za exkurzi, často spojenou s ochutnávkou. Platí však zlaté pravidlo, že je nutné se do těchto sklepů objednat předem.

Zámek ve vesnici Villers-aux-Bois patří vinařské rodině Launois.

Réva různých vinařských společností bývá označována patníčky.

Vinnou révou jsou zdobené i domy ve vesnici.

Letos je dobrá úroda.

Za tuto láhev šampaňského firmy Taittinger byst ezaplatili až 6000 franků (asi 35 000 korun), ostatně autorem designu byl známý americký malíř Roy Lichenstein.