Cestovní ruch ničí křehké prostředí kolem Mrtvého moře

- Když stavěli před třinácti lety v osadě Ein Gedi v Izraeli u Mrtvého moře lázeňské letovisko, základy staveb byly na mořském břehu. Když sem, do nejnižšího bodu planety, přijedou turisté za bahnem a teplou hustou vodou Mrtvého moře dnes, musejí sjet z letoviska asi 400 metrů dolů po asfaltové silnici, aby se dostali k vodě.

Mrtvé moře, navštěvované pro vodu bohatou na minerály od biblických dob, ustoupilo za posledních padesát let o čtyřicet metrů a zanechalo za sebou blátivou pustinu.
Ochránci životního prostředí se obávají, že nekoordinované záměry Izraelců, Palestinců a Jordánců ještě víc uškodí této vzácné lokalitě. "Všichni mají plány pro každý volný čtvereční metr," říká obchodní manažer izraelské hotelové společnosti u Mrtvého moře Danny Abramovič.
Má zde vzniknout dalších 50 000 hotelových pokojů, silnice a průmysl, který přinutí moře k dalšímu ústupu a na jeho břehy přinese nové znečištění. "Každý si uvědomuje, že oblasti hrozí přetížení, ale lidé nespolupracují a nesnaží se společně najít řešení," tvrdí David Kac z neziskové organizace EcoPeace.
Mírové dohody z Osla předpokládaly, že Palestinci a Izraelci budou spolupracovat při rozvoji turistického ruchu u Mrtvého moře. Mírové rozhovory jsou od loňského března zastaveny a spolupráce je nyní obtížná na všech frontách. "Izraelská vláda se spoluprací s Palestinci v otázce Mrtvého moře velmi váhá, protože ani tady nechce ztratit víc pravomoci, než musí," konstatuje Kac.
Mrtvé moře, napájené vodou z řeky Jordán, si lidé většinou spojují s představou pohupování se na hladině husté vody s cigaretou, novinami nebo sklenicí v ruce. Ale jezdí se sem také z léčebných důvodů. Propagátoři oblasti tvrdí, že zdejší voda, půda i vzduch dokáží léčit nemoci od astmatu po lupenku.
Židy z celého světa přitahuje také nedaleká pevnost a dnes svatyně Masada, kde spáchala roku 73 našeho letopočtu skupina Židů raději hromadnou sebevraždu, než aby se vzdala římským útočníkům. Z návrší pevnosti vidí návštěvníci pruh pevniny dělící mořskou hladinu. Vznikl v polovině sedmdesátých let, kdy Izrael a Jordánsko zasáhly do vodního toku, a svůj podíl na něm má také továrna na výrobu uhličitanu draselného u jižního břehu Mrtvého moře.
Pokles hladiny ohrožuje vzácné živočišné druhy žijící při ústí řek a unikání vody narušuje rovnováhu mezi čistou přitékající vodou a slanými zdroji pod zemí. Nebezpečná jsou i turistická zařízení odčerpávající vodu z přítoků a škodící krajině neustálou potřebou nové infrastruktury. Kac přiznává, že "nikdo nemá zájem na masové turistice kolem moře, ale nikdo se zároveň nechce vzdát vlastních záměrů".
V letech 1995 až 1997 se počet hotelových pokojů v letovisku Ajn Bokek na jihozápadním pobřeží zdvojnásobil. Polovina z 1400 nových pokojů vznikla v jediném hotelovém zařízení. Nový hotel a další ve výstavbě jsou na severovýchodním pobřeží z jordánské strany moře. Soukromníci tam chtějí vystavět také "stovky" bungalovů. "Pro majitele hotelů není společný postup prioritou, protože každý podnik musí na sklonku dne vykázat zisk," říká Abramovič.
Konzultant izraelského ministerstva pro cestovní ruch Zeev Temkin se podílel na plánu, podle něhož má do roku 2020 vzniknout ve třech přímořských lokalitách na západním pobřeží dalších 15 000 hotelových pokojů.
Ochránci životního prostředí se domnívají, že stavět by se mělo pouze na dvou místech, a to co nejvíc na severu, kde lze využít infrastruktury náležející k Jeruzalému a palestinskému Jerichu.