Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Cestovní krize v Austrálii

  13:56aktualizováno  13:56
Krize, která po teroristických útocích v USA postihla cestovní ruch po celém světě, se nevyhnula ani Austrálii, přestože je tato země stále vnímána jako jedno z bezpečnějších míst. Australská komise pro cestovní ruch odhaduje, že návštěvnost zahraničních turistů v nejbližších týdnech poklesne o 20 až 40 procent, přičemž mnoho hotelů již teď hlásí pokles v rezervacích o čtvrtinu. Místní turistické resorty a společnosti však dostaly dvojí zásah. Po téměř sedmdesáti letech úspěšného provozu totiž zkrachoval Ansett, druhá největší letecká společnost v Austrálii.

Některé populární oblasti byly zasaženy ještě více tam, kde většinu leteckých spojů zajišťoval Ansett. Například počet letů do Alice Springs a Darwinu klesl o 50 procent a do západoaustralského Broomu až o 70 procent. To znamená obrovskou ztrátu pro zemi, kde cestovní ruch zaměstnává téměř milion lidí. Za minulý rok vydělal australský cestovní ruch 17 miliard AUD, což je 11 procent exportního příjmu.

Ještě loni se odhadoval růst počtu zahraničních turistů v Austráli z letošních 5.2 milionů na téměř dvojnásobných 9,75 milionů v roce 2010. Australští odborníci na cestovní ruch věří, že tento odhad by se o moc neměl změnit ani při současné krizi celého odvětví, protože Austrálie je celosvětově vnímána jako bezpečná a přátelská země.

KRIZE LETECKÉHO GIGANTA

Problémy začaly Ansettu letos před rušnou velikonoční sezónou, když kontrolní úřady našly poruchy na podvozcích dvou Boiengů 767. Následně byl zakázán vzlet všech těchto letounů společnosti, dokud se případ nevyřeší. O dopravu pasažérů zrušených letů se postarali tři společnosti zbývající na australském leteckém trhu – největší Qantas a dvě začínající „internetové“ aerolinky VirginBlue a Impulse Airlines (kterou o dva měsíce později odkoupil Qantas). Důvěra v Ansett, „oficiálního přepravce Olympijských her 2000“, jak se společnost hrdě prezentovala, značně poklesla a nepomohla ani následující masivní reklamní kampaň.

Koncem srpna novozélandská vláda odhalila informace o finanční krizi společnosti Air New Zealand, stoprocentního vlastníka Ansettu. Nedlouho poté vyšly najevo i údaje o zbídačeném stavu Ansettu. Prezident společnosti Gary Toomey přiznal, že Ansett denně prodělává téměř 1,5 milionu AUD, pozdější vládní odhady uvádějí až 2,6 milionu. Všechny záchranné plány zkrachovaly a dlouholetá historie tradičního leteckého přepravce skončila konkursem.

Následky bankrotu Ansettu jsou větší než se původně zdálo. O práci přišlo 16 000 zaměstnanců společnosti a s nimi dalších přibližně 45 000 lidí v závislých firmách (catering, půjčovny aut, hotely atd.). Ohroženy jsou i cestovní kanceláře, jimž Ansett zajišťoval dopravu klientů. Některé linky, zejména do odlehlých a méně výdělečných destinací, provozoval jen Ansett, např. v Novém jižním Walesu obstarávala společnost 64 procent veškeré letecké dopravy.

Celonárodně bylo zrušeno 700 letů každý den a letenky desetitisíců pasažérů se přes noc staly bezcennými kusy papíru. Zaměstnanci Ansettu budou na Air New Zealand, vlastníkovi společnosti, vymáhat celkem až půl miliardy AUD. Novozélandská společnost však sama pomalu spěje ke konkursu. Výše záchranné investice je zatím stanovena na 850 mil. NZD a s pádem akcií společnosti tato suma stále stoupá.

Na krachu Ansettu značně vydělali dva jeho konkurenti, Virgin Blue a hlavně Qantas, který brzy ovládne přes 80% australského leteckého trhu. V době celosvětové krize letecké přepravy je tak Qantas jedinou leteckou společností na světě, která nabírá tisíce zaměstnanců a jejíž akcie stouply v ceně.

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.