Zpočátku se Mykiska domníval, že jsou indiánské stavby v Jižní Americe notoricky známé. "Vždyť jen vysoko v andských horách ukrytá pevnost Machu Picchu přiláká sto tisíc návštěvníků ročně," připomíná. Pak se ovšem doslechl o teorii, podle níž půdorysy inckých staveb znázorňují tvary různých mytologických zvířat. Začal tuto domněnku zkoumat a jeho fotografie a diapozitivy ji nyní potvrzují: "Základ incké říše leží v posvátném údolí," vysvětluje cestovatel.
"Indiáni chápali krajinu z hlediska posvátné geografie a všemu okolo sebe přisuzovali mytologický význam," dodává. Božským prostorem byla pro Inky ovšem obloha, a proto na zemi hledali dvojníky všech nebeských objektů. "Své údolí chápali jako dvojníka Mléčné dráhy. A protože v souhvězdích rozeznávali obrazce zvířat, i ve svém posvátném údolí chtěli mít stavby ve tvaru pumy anebo kondora."
Tento objev nábožensko-astronomického významu horských sídel říše Inků je základem pásma diapozitivů, které ovšem zachycuje vývoj jihoamerických indiánských kultur už od doby kamenné. "Fascinuje mě, že si Indiáni vybudovali celou tuto říši za sto let. A přitom byla obrovská - jako by ležela od Portugalska až ke Krymu," líčí nadšeně Mykiska, kterému se splnil klukovský sen a živí se cestováním. Posílá články o svých cestách do magazínů, přednáší, promítá diapozitivy, píše knihy. "Ale je to drsné živobytí," rekapituluje.
Svůj pořad v planetáriu uvede cestovatel každou říjnovou sobotu a neděli od šestnácti hodin.
 Dávná incká pevnost Machu Picchu patří k nejznámějším památkám nejen v Peru. |
