Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přeletěl Saharu a splul Amazonku. A nakonec si z cest přivezl i lásku

aktualizováno 
Hluboko pod sebou viděl Saharu, australskou buš i americké prérie. Přelétal zaminovaná pole v západní Africe. Splul Amazonku, na lodi překonal Atlantik i Pacifik. Obědval s Mongoly v jurtách, v Laosu ochutnal masožravou rostlinu. To všechno a ještě mnohem víc zažil Vlasta Puczok, když se rozhodl s paraglidingovým křídlem obletět svět. Přestože se to dlouho zdálo jako nesmysl.

Cestovatel Vlasta Puczok obletěl s paraglidem svět. | foto: Archiv Vlasty Puczoka

Základ byl jasný: neudělat ani krok vzad. Co nejvíc využít vítr – na souši s křídlem, na moři s plachtami. Ale v tom to právě vězelo: kde sehnat tu jachtu?

„Zlom přišel ve chvíli, kdy jsem se doslechl, že jachty se dají i stopovat,“ vypráví. „Prostě zajít ve správném přístavu do hospody a dohodnout se s kapitánem. Hodně z nich totiž shání do lodě parťáka místo někoho, kdo se z plavby omluvil. Někdy jsou ti majitelé jachet už opravdu zoufalí. Slyšel jsem o jednom, který oslovil bezdomovce válející se u supermarketu. Řekl: Nebudete nic platit, jenom mi na lodi budete hlídat, až budu spát. Nebo při bouři zatáhnete za to, co vám ukážu. Souhlasili. Po návratu tvrdil, že to byla nejlepší posádka, jakou kdy měl.“

Supi versus orli

Poslední zábrana padla, Vlasta se rozhodl. Sbalil si to nejnutnější. Měl s sebou jedny trenky, jedny kalhoty, kvůli ulehčení bagáže si dělal dírky do kartáčku na zuby. Jen vlekadlo, které se používá při vzlétání za autem, váží 60 kg. Ani přípravu k létání nepodcenil. Bylo to složité. „Copak Alpy. O nich se ví, kde startovat, kudy letět. Jenže další oblasti byly z hlediska paraglidingu neprozkoumané. Pustiny Kazachstánu, Sahara, náhorní plošina v Andách.“

Fotogalerie

Právě s Alpami začal, tam se k nebi odrážel z vrcholů hor. Jinde musel startovat zaháknutý za vlekadlo u auta. To ho dostalo do 300 metrů nad zemí, kde bylo třeba se odpojit a najít si nejpozději do minuty stoupavý proud. Někdy to šlo hladce, jindy to byl boj.

A nastaly i situace, kdy se stoupat povedlo jen díky nečekanému spojenci. „Španělsko bylo plné kamarádských supů. Letěli se mnou, a když jsem nemohl najít žádný stoupák, vzali to kousek vedle, jako by mi ukazovali: Sem musíš, tady je to dobrý. A opravdu – vyneslo mě to krásně vzhůru.“

Ne vždy to byla romantika. Nad Saharou potkal orla, který se stočil do klubíčka a padal k vetřelci jak kámen. Zastavil se až metr od vrchlíku. Agresivní byli i orlosupové v Brazílii. Malí orlíci v Austrálii byli při útocích na padák tak neodbytní, že se na ně musely používat houkačky.

Dolů vás toho může srazit víc. Vlastní chyba, povětrnostní podmínky. Právě v Austrálii padal s muchlajícím se padákem pár set metrů. Naštěstí si poradil. „Jestli existuje něco, co vás nahoře udrží, je to sebevědomí,“ tvrdí Vlasta. „Jako se ženskou. Když začnete pochybovat, zmatkovat, tak to nejde. Pokud jste v pohodě, můžete v kuse letět i stovky kilometrů.“

Vlasta Puczok obletěl s paraglidingovým křídlem svět.

Vlasta Puczok obletěl s paraglidingovým křídlem svět.

Start ve 3 000m v Alpách

Start ve 3 000m v Alpách

Zlatá horečka

Svět pochopitelně neobkroužil výhradně zavěšený do sedačky. Někde letěl 150 kilometrů, jinde tři. Zbytek plul lodí, projel v autě, autobusu, prošel pěšky. Podstatné bylo nikdy se nevracet. Během putování střídal parťáky. Buď byli předem domluvení, nebo se potkali náhodou. Jako s kumpánem z repliky historické lodi, která ho vezla z Kanárských ostrovů do Jižní Ameriky. Právě on ho vyhecoval k vysněnému splutí Amazonky. V brazilském Manausu chvíli okukovali, na čem jezdí místní rybáři, a za týden už si to v malém člunu frčeli po řece.

Na české La Grace přes Atlantik

Na české La Grace přes Atlantik

Na Pacifiku - zlaté české ručičky

Na Pacifiku - zlaté české ručičky

Největšího dobrodružství se ale dočkali už ve Venezuele, kde se přimotali k místům, na kterých právě zuřila zlatá horečka. „Bohužel zrovna ve chvíli, kdy tu došlo k vraždě, takže řeka byla plná lodiček spěchajících pryč,“ popisuje. „Každopádně mě překvapilo, jak zlatá horečka ve 21. století vypadá. Člověk si představuje něco moderního, jenže ono se to od časů Jacka Londona liší jen v tom, že za lidmi pobíhajícími s rýči a pánvemi stojí stany z černého igelitu.“

Právě ve Venezuele se ho několikrát snažili okrást vojáci, jednou se s nimi o ruličky dolarů přetahoval. Všichni ho měli za zlatokopa. A jeho bednu, ve které leželo vybavení pro létání, za truhlici s drahocenným jměním.

Venezuelští vojáci vyklízejí zlatokopecký tábor.

Venezuelští vojáci vyklízejí zlatokopecký tábor.

U Amazonky často suším padák.

U Amazonky často suším padák.

Skutečný poklad našel až o něco dál – v USA se dal dohromady s krajankou Petrou, se kterou spolu zůstali dodnes, dávno po skončení expedice. Zbytek výpravy byl pro jejich vztah dostatečnou zkouškou. Zažili děsivou australskou pustinu. Přespávání po příkopech, vinicích. Taky byrokratické papírování, zákaz vstupu do Číny. Altaj, Kavkaz. Prchání před sibiřskou zimou. Nebo beznaděj na území mezi Aralským jezerem a Kaspickým mořem, kde za týden po 500 kilometrech nepotkali ani živáčka.

A návrat. Ten především. Šťastný a ve zdraví.

„Lidi se mě ptají, na kolik mě ta výprava přišla,“ říká Vlasta. „Já to ale nevím a ani vědět nechci. Já do téhle cesty investoval především sám sebe. Užil jsem si svobodu. A to je to nejsilnější.“

Cesty Vlasty Puczoka

  • Kdy: 17. 8. 2011 – 22. 2. 2014
  • Kolik mu bylo: 47 – 50
  • Způsob: paragliding
  • Počet použitých aut: 3 Ferdinand (stará felicia) po Africe, Kremeš (starý ford) po USA, Tonda (stará toyota) po Austrálii a Asii.
  • Více: www.puczok.com/vvv
Autoři:




Nejčtenější

Do terénu, na polňačky nebo lesní cesty, se hodí silnější kola od průměru 20...
Koloběžky nejsou jen pro děti. Jak se na nich jezdí a jakou vybrat

Na koloběžce jezdili králíci z klobouku, Hurvínek i Krteček. Dávno to však není jen zábava pro děti nebo pohádkové postavičky. Kouzlo koloběhu objevují i...  celý článek

Velký bariérový útes, obrazem
Odumírající korálové útesy může zachránit obyčejný ocet

Hvězdici trnitou, která devastuje korálové útesy napříč Tichým a Indickým oceánem, lze zlikvidovat obyčejným kuchyňským octem. Podle agentury AFP na to přišli...  celý článek

Chrám Sagrada Família
Zlatý důl jménem Gaudí. Milovníci umění musí v Barceloně tvrdě platit

Za návštěvu památek geniálního španělského architekta zaplatíte v Barceloně majlant. Rok od roku vstupné zdražuje, navíc se zpoplatňují i dříve bezplatné...  celý článek

Vulkán Bromo v Indonésii
Rozdávají život i smrt. Podívejte se na nejkrásnější sopky světa

Jsou divoké, nespoutané, občas nebezpečné a vždy fascinující. Možná ty vůbec nejkrásnější najdete v Indonésii, ale ani na dalších místech nebudete zklamáni....  celý článek

Další z rubriky

Atrakce SlotZilla umožní návštěvníkům prolétnout se nad Las Vegas
Las Vegas má atrakci jako z filmu. Turisté minutu letí jako Superman

Něco takového se dá najít asi opravdu jen ve Vegas. Z obří budovy ve tvaru hracího automatu se do protějšího kasina vysoko nad zemí táhnou silná lana a na nich...  celý článek

Chrám Sagrada Família
Zlatý důl jménem Gaudí. Milovníci umění musí v Barceloně tvrdě platit

Za návštěvu památek geniálního španělského architekta zaplatíte v Barceloně majlant. Rok od roku vstupné zdražuje, navíc se zpoplatňují i dříve bezplatné...  celý článek

Kristina se vydala na cestu, aby sebe i druhé zbavila strachu z neznámého.
Sama uběhla 1840 km přes Írán. Bojovala tak proti strachu Evropanů

Její okolí si myslelo, že se zbláznila, když chce sama běžet muslimskou zemí. Čtyřiačtyřicetiletá Kristina Palténová se ale nenechala odradit. Nazula běžecké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.