Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Cestovat sama Marokem? Žádný problém!

  6:00aktualizováno  6:00
Maroko nepatří zatím k tak masivně navštěvovaným zemím na severu Afriky jako Egypt nebo Tunisko. Vydat se tam na vlastní pěst by mohlo být riskantní. Krásy starodávného království ale lákaly cestovatelku Markétu natolik, že se do arabského světa opět vydala jen s kamarádkou, bez cestovní kanceláře.

V ulicích marockých městeček dýchá atmosféra dávných časů. | foto: Markéta VinkelhoferováiDNES.cz

Během hodinové cesty trajektem ze Španělska na sever Maroka jsem si představovala, jaké to tam bude. S přibližujícími se obrysy země a hor jsem snila o přístavu Tanger.

Jak asi vypadá nemarocká brána známá svou dekadentní minulostí a neodbytnými naháněči, kteří léta znepříjemňují život čerstvým turistům, které právě vyplivl trajekt?

Po opuštění přístavu zjistíte, že naháněči se téměř nekonají, na čemž mají zásluhu místní úřady. Je to příjemné zjištění. Stejně tak to, že je tu stále do jisté míry cítit duch Evropy, takže velký šok se nekonal.

I když se mé kamarádce zdálo, že je na ulicích málo žen, stále jich bylo více než v Egyptě či Sýrii. Dobrý signál, že tu pro dvě cestovatelky bude vlídno.

Maroko
Pohled z trajektu do přístavu Tanger

S využitím knižního průvodce se dá celkem snadno nalézt ubytování (stejně jako po celém Maroku) a poté můžete nasávat zbylou atmosféru 50. a 60. let, kdy se Tanger stal oblíbeným útočištěm různých dekadentních umělců.

Žili tu slavní představitelé beatnické generace - Jack Kerouack, Allen Ginsberg či William Burroughs, kteří se seskupili kolem na svou dobu kontroverzního amerického spisovatele Paula Bowlese (zmámého svým románem pod Ochranou nebe, výborně zfilmovaným Bernardem Bertolucim).

Tanger byl totiž do roku 1956 mezinárodní zónou a do 60. let místem naprosté svobody. Začala tam kvést prostituce a uchylovali se tam umělci, hédonisté, homosexuálně orientovaní Evropané a vyznavači drog.

Dnes k vám tato atmosféra jen občas zavane mezi medinou tyčící se nad přístavem (starým městem) a novou částí při západu slunce.

Maroko, Tanger
Romantická tvář přístavního města Tanger

Tvář Tangeru v dnešní době spíše mění imigranti ze subsaharské Afriky (zejména Mauritánie), kteří sem přicházejí a jsou ochotni zaplatit vysokou cenu za splnění svého snu: jakkoli se dostat do země zaslíbené - do Evropy.

Na hranici mezi Marokem a dvěma španělskými enklávami na východ od Tangeru - Ceutu a Mellilu - došlo k několika útokům ze strany imigrantů. 

Ostraha musela být mnohonásobně posílena, aby vydržela stále sílící nápor lidí ženoucích se za svým snem. Samozřejmě že většina z nich v zemi zůstává, čímž vznikají problémy.

Medina a koberce v Tetouanu

Vy si však jako návštěvníci začnete tuto problematiku uvědomovat až později na své cestě a zatím se opájíte výhledem na malebnou krajinu na cestě do pohoří Rif, kde je dobré zastavit se v příjemném Tetouanu.

Je v oblasti, kde je stále přítomný vliv Španělska, a lze z něj obdivovat první krásy hor, zároveň se ztratit v uličkách mediny a postupně si zvykat na barvy tohoto regionu - zářivě bílou, zelenou či modrou, kterými jsou domky natřené.

Na chvíli ztratit směr ve městě k marockým medinám prostě patří, občas se ocitnete u někoho na dvorku či málem vlezete do bytu. Po nějaké době se každému podaří z labyrintu se vymotat.

Maroko
V uličkách Tetouanu

Horší je to s únikem od prodavačů koberců, kteří mnohdy přece nejsou pouze obyčejní prodavači, ale "učitelé či umělci".

Vše vám o kobercích vysvětlí, přinesou výborný marocký čaj s mátou a poté rozvinou hru líbí-nelíbí, po které se málokomu podaří odejít od hromady pestrobarevných výrobků rozličné kvality a ceny, aniž by si odnášel balíček s kobercem, který ve skutečnosti možná vůbec nechtěl. Jak jinak se však dá zbavit bolehlavu z upovídaného obchodníka?

Kif z pohoří Rif

Hořkost z "výhodné" koupě náhle zmizí po příjezdu do malebného městečka Chefchauen na samém úpatí hor Rif, jehož medina vám zamotá hlavu úplně jinak.

Nevěřícně zíráte na záplavu modře různých odstínů, jíž jsou natřené stěny a někde i zem. Prý to zmírňuje horko a odpuzuje hmyz. Cestou k rozbořené mešitě, ze které tu modř můžete obdivovat shora, musíte několikrát odmítnout nabídku ke koupi místní kvalitní marihuany - kifu.

Maroko
V pohoří Rif se pěstuje vyhlášené konopí

Můžete také obdivovat místní ženy i muže, kteří v horské bystřině perou v korýtkách k tomu vyrobených, a rozhodně se snažte odolat pokušení natrhat si lákavé plody opuncie plné nevinně vypadajících bodlinek, které se posléze ukážou jako velmi bolestivé.

Chtě nechtě se alespoň jednou nakonec náhodou marihuanového dýmu nadechnete, neboť se zde všudypřítomně kouří. Marocká marihuana je vyhlášená a také pokrývá většinu evropské spotřeby.

Tak se můžete příjemně zasnít o tom, že vlastně odsud nemusíte zase tolik spěchat a že by tu mohl proběhnout velmi příjemný odpočinek. O tom, jak to tu muselo idylicky vypadat, než se městečko přizpůsobilo cestovatelům v podobě restaurací s naháněči, obchůdků s kdečím a všudypřítomných internetových kaváren.

A o tom, jak - podle povídání místních Berberů - jsou nahoře v kopcích vodopády a marihuanová pole a je tam moc krásně.

Ráno vás však kolem páté vzbudí volání muezzina k modlitbě, a to velmi silně, neboť spaní na střeše na čerstvém vzduchu se nedá odolat, a vy se rozhodnete lístek na autobus o město dál přeci jen nevyhodit a zkušenost příjemného záseku, kdy po pár dnech přestanete mít přehled, kolikátého je a co je za den v týdnu, nechat na jindy.

Maroko
Modrá a bílá v Assiláhu

Maročanky v plavkách

Samozřejmě že nemůžete ze severu Maroka odjet, aniž byste se vykoupali v moři. Pro mě a mou kamarádku bylo příjemné zahlédnout při koupání na pláži v malebném městečku Assiláh u Atlantiku několik žen v plavkách.

Je to nejspíše jediná islámská země, kde se ženy koupou dohromady s muži. Pravda, nebylo jich moc, ale i tak nás to povzbudilo, a tak jsme beze strachu svlékly oděvy a šly do vody.

Do Maroka jezdí v létě na dovolenou maročtí imigranti z Evropy a není výjimkou zahlédnout v severní části země místní ženy v tílku a krátké sukni.

Některé ženy se tam vůbec velmi hezky oblékají i do delšího různobarevného hábitku se špičatou kapucí vzadu, který při pohledu zezadu někdy vypadá jako apartní župánek.

Maroko má také, co se týče žen, prim v počtu uživatelek internetu v arabském světě. Místní ženy se mi zdály nejvíce emancipované příslušnice něžného pohlaví ze všech arabských zemí. Nikde jinde jsem neviděla tolik dívek pracovat, například v internetových kavárnách či v obchodech.


Marocké království

34 milionů obyvatel, drtivou většinu tvoří Berbeři

Oficiální jazyk - arabština a různá berberská nářečí. Francouzština stále funguje jako jazyk obchodu a diplomacie.

45 % obyvatel působí ve službách, 40 % se živí zemědělstvím a 15 % pracuje v průmyslu, 15 % populace žije pod úrovní chudoby (za méně než 1 USD za den).

V Maroku je pouhých 52 % populace starší než 15 let gramotných, 66 % mužů a 40 % žen

Téměř 99 % populace vyznává islám. Žije zde 1 % křesťanů a 0,2 % židů.

Na začátku 20. století Maroko přešlo ze španělské nadvlády do područí Francie. V roce 1956 získalo samostatnost. Vliv Francie a Španělska je v některých oblastech Maroka stále cítit.



Může se hodit

Občané ČR do Maroka nepotřebují víza. V zemi není draho a celkem snadno se dá najít ubytování (např. podle knižního průvodce Lonely Planet). Nejlevnější je pokoj za 50 až 300 dirhamů za osobu (1 dirham přibližně vyjde na 2,50 kč).

V letních měsících - zejména v srpnu, kdy je sezona - můžete mít navečer či večer problémy sehnat volný pokoj, doporučuje se proto telefonicky hotel v předstihu rezervovat.

Doprava:
Po městech se dá pohybovat levnými taxíky, tzv. petit taxi či autobusy. Mezi městy se cestuje v často drncavých autobusech. Vlak je dražší, ale stojí za to. Jen nezapomeňte na svetr, klimatizace je nastavena na velmi nízkou teplotu. Z Marakéše do Tangieru jezdí praktický noční vlak.

Jídlo
Najíte se dobrého jídla za přijatelnou cenu, jsou tu pochoutky pro vegetariány i masožrouty, výborný je čerstvý pomerančový džus a milovníci kávy také nepřijdou zkrátka. Určitě si s sebou vezte léky na střevní potíže, většinou se hodí.

Sama žena?
Samotné ženy by neměly mít v Maroku problém, i pokřik "Salut la gazelle!" (nazdar gazelo) je celkem roztomilý, spíše od mužů jsem zaslechla, jak dokážou být Maročané tvrdí v mámení peněz ze zmateného cestovatele.

Autoři:




Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.