Ve starobylém Miltenbergu nad Mohanem je to nejlepší místo, odkud začít: vždyť poputujeme po staré cestě podél Mohanu, po níž se kdysi ubírala i česká poselstva k německým králům a mohučským arcibiskupům a kralevic Václav, pozdější Karel IV., k císařské korunovaci do Frankfurtu i k návštěvám Paříže. Pohádkově půvabné středověké město s hradem na kopci se pyšní hotelem Zum Riesen, nejstarším ubytovacím hostincem v Německu, doloženým již roku 1158. A odtud pověstmi opředeným lesem Spessart s jeho strašidly k vodnímu zámku Mespelbrunn a k hospodě ve Spessartu, známým z pohádky Wilhelma Hauffa a z filmového zpracování. Podél Mohanu se dojede až do Hanau, rodného města bratří Grimmů. Tady se oba narodili, starší Jakob v roce 1785 a mladší Wilhelm o rok později. Od pomníku obou bratří na náměstí Marktplatz vede cesta dál údolím řeky Kinzig po staré obchodní cestě,která spojovala dvě veletržní města, Frankfurt a Lipsko. V malém městečku Steinau an der Strasse,v renesančním hrázděném domě z roku 1562 zvaném Amtshaus, a později v domě Alte Kellerei prožili oba Grimmové svá první školní léta a naslouchali pověstem z vyprávění pocestných a kupců. Dnes je v domě Amtshaus pamětní síň. I městečko Schlüchtern, středisko kraje, jemuž se říká Bergwinkel, si oba bratry připomíná. Cesta bratří Grimmů vedla nejprve na lyceum do Kasselu a potom do Marburgu, kde začali svá první bádání v pohádkách na nejstarší protestantské univerzitě v Německu z roku 1527. Město, kolébka německého romantismu, stísněné pod zámkem na vysokém kopci nad řekou Lahn, patří k nejkrásnějším v zemi. Krajině na východ od Marburgu se říká Schwalm a také kraj Červené karkulky, protože to bylo tady,v hlubokých lesích v okolí dnešního Schwalmstadtu, kudy vedla Karkulčina cesta k babičce. Zde dodnes nosí mladé dívky o nedělích, svátcích a proslulých posvíceních červené čepičky ke zdejšímu kroji. Po staré říšské silnici, která vede z Eisenachu přes Kassel do Paderbornu, vyrazíme do lesa Reinhardswald. Značky vedou k zámku Šípkové Růženky na konci smíšeného lesa, ponechaného jako prales, se zooparkem Sababurg. Nad parkem se zvedá nevysoká stavba zámku Sababurg s dvěma okrouhlými věžemi a s helmicemi ve slohu saské renesance, jenž sloužil hesenským lanckrabatům jako lovecký zámek. Dnes je sice část zámku upravena na hotel a část zůstala zříceninou, ale při troše fantazie je možné si tady představit, jak to asi vypadalo, když se Šípková Růženka píchla vřeténkem a zámek obrostl na sto let šípkovým trním. Český návštěvník může být zámkem trochu zklamán, jeho představě zámku Šípkové Růženky je přece jen bližší hrad Bouzov. Lesem se spustíme až dolů k Vezeře, připomínající tady tok Vltavy od Štěchovic po Zbraslav. Pohádky odtud, z hustých lesů kraje Solling na pravém břehu Vezery, vyprávějí o hodných myslivcích a zlých loupežnících, co přepadali kupce a zbožné poutníky. V době, kdy pohádky vznikaly, se v tomto kraji ukrývalo mnoho zběhů z třicetileté války, které se tudy několikráte přehnaly. Podnes je to zapomenutý kraj, kde uhlíři v lesích kolem Uslaru pálí milíře. Naproti přes řeku v kopcích vrchoviny Weserbergland žili skřítkové a trpaslíci kutali stříbro. Někde tady probudil Sněhurku krásný princ,chaloupka i s trpaslíky však zmizela v hoře a vše pokryl hluboký les. Právě tady měla stávat perníková chaloupka a krčma se zlodějským krčmářem, jehož ztrestal až obušek z pytle. Sejdeme z kopců a klidnou cestou podél klikatící se Vezery dorazíme do městečka Bodenwerder. V něm se roku 1720 narodil baron Prášil, jinak baron Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen, jehož neuvěřitelná dobrodružství zvěčnil básník Gottfried August Bürger. V jeho rodném domě je dnes radnice s pamětní síní a rodnou světničkou. Před domem je kamenná dělová koule, kterou baron sedlal za letu. Do svého dolního toku vstupuje Vezera u vestfálského Mindenu. Okolní rovinatá oblast bývala odedávna krajem mlynářů; dodnes je tu k navštívení více než čtyřicet mlýnů, dílem větrných, dílem vodních, ale i poháněných žentourem. Část jich je i v provozu. Není divu, že odtud pochází mnoho pohádek o mlýnech a mlynářích. Pohádka o chudém mlynářském chasníkovi a kočičce se udála právě tady, ale krásný zámek, ve kterém se usadil Honza s královskou dcerou, již dávno zapadl do velkého močálu. Těch je tu v okolí více než dost. Někde z tohoto kraje se vydal vysloužilý osel do Brém, aby se stal městským muzikantem. Cestou se k němu přidali pes, kočka a kohout. Zbytek již znáte z pohádky Zvířátka a Petrovští nebo z původní pohádky bratří Grimmů s názvem Brémští městští muzikanti. Ti proslavili svobodné hanzovní město široko daleko, a tak jim město postavilo v roce 1952 bronzový pomník při západní straně radnice. V tomto přístavním městě před ústím Vezery, kam již zasahuje příliv moře a kde už je cítit mořský vzduch, pohádková cesta bratří Grimmů končí.
Může se hoditDélka poznávací trasy z Hanau do Brém se obvykle udává okolo 600 kilometrů; popsané putování z Miltenbergu přes Hanau do Brém představuje cestu asi o 175 kilometrů delší. Z Prahy přes Norimberk po dálnici A3 s výjezdem na Wertheim je to do Miltenbergu asi 470 kilometrů. Ve Steinau an der Strasse je m uzeum bratří Grimmů v zámku s vysokou věží, kterou nelze přehlédnout. Dům Amtshaus s pamětní síní se nachází na ulici Brüder-Grimm-Strasse 80 v zahradě, která je volně přístupná.
 Zámek Šípkové Růženky, Dornroschenschloss Sababurg, může být trochu zklamáním. |
 Nejstarším německým ubytovacím hostincem z roku 1158 je hotel Zum Riesen v Mitenbergu. |
 V renesančním domě Amtshaus ve Steinau an der Strasse prožili bratři Grimmové svá první školní léta. |
 V tomto domě v Bodenwerderu se baron Prášil skutečně narodil jako baron von Munchhaussen. |
