Expedice do Západní pouště v Egyptě

Expedice do Západní pouště v Egyptě | foto: Martin Frouz / National Geographic

Čeští vědci rozluštili malby v Jeskyni plavců

  • 5
Legendární Jeskyně plavců, známá z filmu Anglický pacient, má nyní o záhadu méně. Obrazy v jeskyni nepředstavují staroegyptské plavce, ale nejspíš obětované nepřátele, tvrdí čeští vědci. Jeskyně plavců je jedním z míst, která Češi zkoumají během své expedice do Západní pouště v Egyptě, s cílem objasnit vznik nejstarší civilizace světa.

V neděli 9. listopadu 2008 expedice dosáhla dalšího postupného cíle, zdobených jeskyní, které leží v jihozápadní části Gilf el-Kebíru. První dvě se nacházejí ve Wádí Súra qadím (Staré údolí obrazů). Objevil je László Almásy, jeden z prvních novodobých objevitelů egyptské Západní pouště, známý také z příběhu filmu Anglický pacient.

K těmto jeskyním se řadí i skalní abri (převis používaný jako tábořiště, pozn. redakce) ve Wádí Súra gedíd (Nové údolí obrazů), kde galerie, objevená pouze nedávno, překonala veškerá naše očekávání. Skalní stěna obsahuje stovky lidských a zvířecích postav, které zde vznikaly v průběhu několika tisíciletí.

Skutečný význam skalního umění v této oblasti spočívá v tom, že zásadním způsobem mění pohled na kořeny staroegyptské civilizace, jejíž počátky můžeme vystopovat právě zde, ve skalních abri v Gilf el-Kebíru.

Již před příletem expedice do Prahy je možné zmínit zejména to, že tzv. postavy plavců nepředstavují plavce, ale obětované příslušníky porobených kmenů, nad kterými zvítězily kmeny jiné. Jednalo se o předchůdce starých Egypťanů? Mnoho detailů jednotlivých vyobrazení a scén naznačuje, že právě zde se zrodily mnohé rituály a symbolické motivy, které se pak na konci 4. tisíciletí před Kristem staly základem staroegyptského státu a posvátného království.

Nové rytiny pro vědu

Po dokumentaci těchto maleb v jihozápadní části Gilfu se expedice vydala Akabským průsmykem na přejezd náhorního plató. To nám zabralo jeden celý den. V úterý jsme měli možnost dokumentovat skalní umění ve Wádí Hamra, kde se nám zřejmě povedlo identifikovat doposud neznámou lokalitu, kde jsou zachyceny mimo jiné žirafa okusující akácii a dobytče na provaze. Jde o významné doklady toho, že zde žily žirafy, a tedy existovaly vodní zdroje a místní kmeny domestikovaly dobytek.

Na cestě dál směrem k oáze Síva jsme projeli oblastí výskytu doposud záhadného křemičitého skla, jehož původ nebyl dosud spolehlivě vysvětlen. Toto zelené až mléčné sklo bylo známo již starým Egypťanům. Slavný pektorál z pohřební výbavy panovníka Tutanchamona obsahuje jako ústřední prvek plastiku posvátného brouka Cheprera vyrobenou právě z tohoto materiálu.

popisek ČTĚTE VÍCE
O cílech a členech české expedice

Zničená starověká zásobovací stanice

Ještě na cestě k Jeskyni plavců se výprava zastavila v místě nazvaném Abú Ballás. To patřilo mezi nejvýznamnější zastávky staroegyptských expedic putujících až ke Gilf el-Kebíru. Cesta, kterou staří Egypťané putovali, leží o několik kilometrů severněji než trasa používaná moderními cestovateli dnes, je hůře prostupná a často jsme museli dělat dlouhé okliky, abychom se vyhnuli velkým písečným dunám.

V Abú Ballás (Otec velkých přepravních zásobnic) donedávna existoval téměř neporušený depot několika desítek velkých nádob na vodu, které byly ve starověku pravidelně doplňovány, aby sloužily tudy procházejícím karavanám. Novodobé karavany je však zcela zničily, lokalita prakticky neexistuje, kromě stovek střepů, které jsou rozházeny, kam se podíváte. Z dochovaných pozůstatků se zdá, že zde byly dvě skupiny nádob lišící se hlínou, ze které byly vyrobeny. Obě skupiny jsou také odlišného stáří.

Vyschlé jezero

Ve vzdálenosti jednodenního oslího pochodu od Abú Ballás leží stanice nazývaná Carlem Bergmannem Stanice studny, kde se nám sice žádnou studnu již najít nepodařilo, zato se na místě dochoval velký fragment staroegyptské keramiky s vyrytou značkou "H", jejíž význam zatím nám i všem ostatním uniká. Kromě toho se zde na skalním převisu dochovaly nádherné rytiny dvou žiraf zachycených v plném běhu.

Z přírodovědného hlediska byla zážitkem zastávka u dna rozlehlého vyschlého jezera, které se pozná podle toho, že vlivem větrné eroze bylo bahnité dno rybníka vybroušeno a vymodelováno do pozoruhodných hliněných plastik připomínajících mnohá zvířata. Na naší cestě jsme mohli takovýchto zaniklých jezerních pánví vidět několik desítek. Podle doprovodných nálezů existovaly ještě před 8 - 10 tisíci lety a kolem nich se soustředila většina fauny a flory oblasti. Dnes se jen s obtížemi hledají pozůstatky tehdejšího života.

Cíle expedice

Cíle české expedice v Západní pouště

1. Zaniklé starodávné oázy "Jakubovy studny" a místo pobývání staroegyptských expedic stavitelů pyramid

2. Abú Ballás s nálezy celých hrnců zanechaných zde staroegyptskými karavanami

3. Písečné moře, oblast s tzv. silikou, křemičitým sklem vzniklým dopadem meteoritu

4. Jeskyně plavců s neolitickými kresbami z doby, kdy byla celá oblast savanou s jezery

5. Nabta Playa, megalitické lokality z doby neolitu, kdy již probíhala migrace obyvatel Západní pouště v důsledku vysychání do nilského údolí


Další výzkum - starověké obchodní cesty, kterými putovaly staroegyptské karavany na oslech až k Čadskému jezeru