Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Čeští archeologové zkoumají egyptské Pompeje

  15:39aktualizováno  15:39
Čeští egyptologové nepracují jen u pyramid v Abúsíru. Další vykopávky vedou v Západní poušti v oáze El-Hajez. Na místě vzdáleném asi 200 kilometrů západně od údolí Nilu se na prostoru asi 250 km2 dodnes udrželo několik zdrojů vody.

Egypt, pyramida | foto: Profimedia.cz

V pravěku zde však bylo vláhy podstatně více a na březích několika zdejších, dnes již zaniklých jezer se pohybovali lovci z pozdní doby kamenné. Vystřídali je zemědělci, egyptská posádka a nakonec – v době římské – i komunity, pravděpodobně křesťanské. Celá oblast obsahuje více než dvacet lokalit skýtajících unikátní historické prameny k poznání dávné minulosti.

Zaváté město

Jeden z výzkumů probíhá na lokalitě Bír Šovíš. Jeho první výsledky jsou velmi zajímavé, protože v této oblasti pracují čeští egyptologové jako první po desítkách let.

"Začnete kopat v poušti a najednou se objeví klenby římských domů, zdi vysoké dva až tři metry. Stalo se nám dokonce, že jsme se s autem nečekaně propadli stropem do jednoho z domů, naštěstí jsme byli schopni vyjet," říká Miroslav Bárta, který výzkum v oáze Hajez vede.

Pozůstatky městečka Bír Šovíš pocházejí ze 4. až 5. století po Kr., tj. z doby, kdy v Egyptě existovaly první křesťanské komunity. Zatím však nebyl nalezen žádný přímý doklad toho, že šlo o křesťany. Ze sousední lokality, El-Rízu, však pochází stejně stará bazilika. Pokud se povede prokázat, že zdejší lidé byli křesťany, bude to podle Bárty velký objev.

"Historický potenciál El-Hajezu je ohromný. Tento rok je to poprvé, co jsme začali nacházet i psané texty. Psané řečtinou na střepech, které mají nejspíš hospodářský charakter. V domech, které jsme zatím mohli prozkoumat pouze z malé části, jsou ponechány mnohé předměty a nástroje místního inventáře tak, jak byly, když jejich obyvatelé odcházeli. Jsou to opravdu takové egyptské Pompeje. Celkem tam žilo nejméně 1000 lidí," říká Bárta.

Kam se všichni poděli, zatím nevíme. Po roce 500 po Kr. se zřejmě přesunuli jinam, možná z důvodů ekologických, možná politických.

Kilometry podzemních štol

Další zajímavostí El-Hajezu je místo nazvané Gard el-Abjad. Jeho vědecká hodnota spočívá v tom, že posunuje známé faraonské dějiny v této oblasti o 1500 let dozadu, do doby 24. století př. Kristem. Ukazuje se, že už v době stavitelů pyramid hrál El-Hajez významnou roli. Buď Egypťané chodili do Hajezu kvůli surovinám, nebo oáza měla politický význam. Možná to byla hraniční nárazová zóna před beduíny, kteří často přepadali ve třetím tisíciletí údolí Nilu, anebo to byla průchozí oblast, oáza, kde poutníci načerpali zásoby a šli dál do Západní pouště.

Další místní zajímavostí jsou tzv. manaváry, což jsou podzemní chodby, které vedou z pouště směrem k osídlení. Nacházejí se v hloubce 10 až 20 m, jsou spojené s povrchem šachtami, které byly používány v době jejich stavby a posléze i k jejich udržování. Tyto kilometry dlouhé chodby byly postaveny za jediným účelem, aby přiváděly podpovrchovou vodu z okolních svahů do vesnice. Tak místní lidé mohli přežít a zavlažovat pole a zahrady. Vědci tam objevili i pecky broskví a hlavně olivy, přitom to byla polopoušť.

Část oázy pokrývají velké písečné duny, část je i dnes osídlená, žije zde několik set lidí, ale stále více jich ji opouští. Sucho postupuje, zdroje pitné vody jsou jednak omezené, jednak se zhoršuje jejich kvalita. "Poušť z oázy stále ukusuje, je to opravdu ztracený svět, který za několik let nemusí vůbec existovat," říká český egyptolog.

 

Autoři:


Témata: Abúsír, Egypt, Nil, Pompeje


Nejčtenější

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Z filmu Dunkerk
Natáčení Dunkerku se Francii vyplatilo, chystá se nápor turistů

Natáčení filmu Dunkerk vyneslo severofrancouzskému regionu Hauts-de-France za pět týdnů 19 milionů eur (495 milionů Kč), napsal deník Le Figaro s odvoláním na...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.