Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Cesta za plastikami zámeckého kuchtíka

  17:03aktualizováno  17:03
Tip na výlet vás zavede na jižní Kokořínsko - do míst, kde se před miliony lety usazoval na dně křídového moře pískovec a kde před půldruhým stoletím tvořil své obří sochy a plastiky v přírodě místní nadšenec Václav Levý. Východiskem putování může být Štětí, které leží poblíž hranice zdejší chráněné krajinné oblasti.
Čertovy hlavy

Čertovy hlavy | foto: Pavel Baroch

Do města se dostaneme vlakem přes Hněvice, obec se zastávkou na trati spojující Prahu s Děčínem. Štětí má dvě poloviny - v jedné se rozkládá obrovská papírna, v druhé bydlí lidé. Vaše cesta povede kolem základní školy, kde stojí pomník prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše z roku 1938. Jeho osud byl podobný jako v případě dalších plastik oslavujících zakladatele Československa. Válku a komunistický režim přečkaly sochy v úkrytu a byly nově odhaleny až roku 1990.

Ve městě však nepobudete dlouho. Žlutá značka vás rychle vyvede do přírody. Projdete obec Stračí, a než se "vnoříte" do labyrintu pískovcových skal, vystoupejte ještě na vrch Špičák. Kopec je sice nevýrazný, ale vrchol nabízí krásný výhled na České středohoří. Ze Stračí ke Špičáku vede neznačená cesta.

Kokořínsko vás přivítá borovicemi a dvojicí kaplí. Na tu první - Mariánskou - narazíte nedlouho po návratu na žlutou. Zajímavější je však osud té následující - Hraběcí. Byla postavena na místě, kde byl svými poddanými roku 1720 zavražděn majitel nedalekého snědovického panství hrabě Clary. Kaple však nemá žádný vnitřní prostor ani dveře, což svádělo k pověstem, že je uvnitř zazděn poklad.

Kdo je Václav Levý
Pracoval v letech 1740 až 1745 jako pomocník v kuchyni liběchovského zámku a ve volných chvílích tesal do skal v okolí. Když si skalních soch všiml majitel zámku, podnikatel a mecenáš a obrozenec Antonín Veit, poslal lidového umělce na studia do Mnichova. Ten se mu po návratu odvděčil tím, že se podílel na opravách zámecké zahrady.

Značka vás pak po chvíli dovede k první pískovcové skále. Jde asi o čtyři metry vysokou věž pojmenovanou Sedm chlebů, jejíž patu obepíná patnáct metrů dlouhý had. Je prvním dílem Václava Levého, který v letech 1740 až 1745 pracoval jako pomocník v kuchyni liběchovského zámku a ve volných chvílích tesal do skal. Malá jeskyňka opodál věže občas slouží jako úkryt pro trampy či turisty, které zastihne na cestě déšť.

Po široké lesní cestě dojdete k plastice Harfenici. Představuje sedící ženu s harfou a u ní čtyři velké hlavy, jeskyňku a schodiště. Další zastavení je u malé kaple Máří Magdaleny, která leží asi dvě stě metrů mimo žlutou značku. Byla vytesána do velkého balvanu. Na oltářní plastice jsou dosud patrné zbytky barev, kterými bylo dílo kolorováno.

Po žluté se dostanete do Želíz, obce při hlavní silnici, kde můžete nabrat síly v místním zájezdním hostinci. Za dalšími pracemi Václava Levého se vydáte po modré značce. Po několika stech metrech chůze narazíte na dvě Obří neboli Čertovy hlavy. Šestimetrové obličeje vytesané ve skále prý představují někdejší obyvatele Liběchova. Krátkým sestupem a výstupem překonáte mělké údolí k Blaníku a Klácelce. Je to největší práce amatérského sochaře.

Na malém prostoru za mříží najdete reliéf Jana Žižky a Prokopa Holého, skřítky kovající zbraně blanickým rytířům a legendárního vůdce spáčů ve zbroji Jana Zásmuckého. Malá místnost měla být letní pracovnou exkomunikovaného kněze Klácela, se kterým se Levý přátelil. Když si skalních soch všiml majitel liběchovského zámku, podnikatel a mecenáš Antonín Veit, poslal lidového umělce na studia do Mnichova. Ten se mu po návratu odvděčil tím, že se podílel na opravách zámecké zahrady.

Od Klácelky sestoupíte až k silnici, již přejdete, a kolem rybníka vstoupíte do liběchovské části Boží Vody. Byl to pramen v kapli malých lázní. Kaple sice stojí, ale je zanedbaná a pramen je uzamčen. Někdejší lázně nyní slouží jako umělá líheň pstruhů. Modrá vás po široké cestě dovede až k zámku v Liběchově. Jeho komnaty jistě stojí za zhlédnutí, neboť ukrývají asijské sbírky pražského Náprstkova muzea.

Poblíž zámku je i barokní sýpka a vysoká konírna nastavená seníkem, v níž bylo ustájeno 32 koní. V době, kdy zámek vlastnil Antonín Veit, se v něm scházeli čeští vlastenci a umělci či vědci, jako byli Bolzano, Tyl, Šafařík či Palacký. Od zámku zbývá k vlaku asi deset minut chůze. Při jízdě k Litoměřicím si nezapomeňte vychutnat nádherné panorama Českého středohoří, které se před vámi rozprostře.

Autor:




Nejčtenější

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Vltava v těchto dnech teče rychle. Jez ve Zlaté Koruně prověří vodáky na...
PŘÍMÝ PŘENOS: Podívejte se na sjíždění jezu Zlatá Koruna na Vltavě

Vodácká sezóna je již v plném proudu a řeky se těší na prázdninový nápor vodáků. Pokud právě sedíte u počítače, můžete se zchladit sledováním vodáků na jezu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.