Cesta na Svatošské skály

Výlet z Lokte na Svatošské skály je snad nejoblíbenější letní procházkou Lokeťanů. Cesta vede po rovince podél Ohře a trvá zhruba hodinku a půl, což je doba, za kterou si můžete, jdete-li s někým, pěkně popovídat, nebo si můžete vybafat jeden silnější střednědlouhý havanský doutník. Možností, jak prožít tuto cestu, se však nabízí mnohem více! Na cestě do Svatošských skal se totiž skrývá nejedno překvapení a několik tajemství.

Královská zkratka

Na cestě je tzv. Královská zkratka, kde přeběhnete sedlo u kopce, kterému se říká Kovářka, čímž zcela jistě zaskočítě cyklistu, který si to jede normálně po cestě a který, ač vás před chvílí předjel, je vám najednou znovu za zády! Jsou tu k vidění průzkumné štoly Benátčanů, které sledovaly rudné žíly. Přímo u cesty narazíte na kuriózní strom, ze kterého vyrůstá ještě další strom. Ve strmých stráních se na jedné z četných skal nalézá nádherná skalní vyhlídka U dřevěného křížku, kousek vedle pak skalní věž zvaná Lokeťárna nebo ještě o kus dále skála, připomínající vzdáleně obrovskou hlavu mayského bojovníka, které se říká Strážce.

Soví skála

Nádherný výhled je také z vrcholku Soví skály a velice romantická je soutěska kousek pod ním, které se říká Skalní promenáda, a kde máte pocit, jako byste byli v Nízkých Tatrách. K vidění je toho na trase do Svatošských skal prostě víc než dost, takže pojďme pěkně popořadě a začněme tou nejklasičtější cestou podél řeky. Začneme u vodáckého tábořiště. Ještě před závorou znesnadňující vjezd vozidlům dále po lesní cestě stávala kdysi u skály malá kaplička. Z té se však dochovalo už jenom několik archivních snímků a označení ve starších mapách U kapličky.

Nejtovačka

Hned za závorou teče k tábořišti Cínový potok. Kdybyste šli proti jeho proudu, nalezli byste zčásti propadlou štolu přímo u potůčku. Co tu rudní průzkumníci hledali, je zřejmé z názvu potoka. Doslova po pár metrech cesty na Svatošské skály se po levé straně nalézá skalní převis - tzv. Nejtovačka, kde se adepti horolezectví, ale i záchranáři nebo hasiči učí zdolávat převis. Za touto skálou se v řece objevuje několik velkých oblých balvanů, na nichž se prý dle pověstí za vlahých nocí vyhřívají vodní víly. Po zhruba deseti minutách chůze od Nejtovačky dávejte pozor, abyste nepropásli nepříliš výraznou skalku kousek vlevo od cesty, která má však silný sexuální podtext, protože připomíná falický symbol.

Štoly

Pokračujete-li dále po cestě, tak po chvíli dorazíte k opravdové štole, která je přímo na rozcestí s ukazatelem. Ta je regulérním a zmapovaným důlním dílkem a nic nebrání tomu, abyste si ji klidně mohli prolézt. Jen malé upozornění - štola není nikterak dlouhá. Přímo nad tímto důlním dílkem je ve svahu asi o dvacet metrů výše ještě jedna štola. Tam už se tolik krčit nemusíte, za to si dejte pozor, abyste si nenabrali vodu do bot.

U dřevěného křížku

Jestliže po chvíli zaostříte přímo před sebe a zvednete svůj zrak k horizontu lesa, měli byste vidět skalní vrcholek U dřevěného křížku a možná i trochu Lokeťárnu vpravo do křížku, a to už je také první předzvěst Svatoškých skal, i když ještě nejste ani v půlce cesty. Na konci rovinky na cestě pod dřevěným křížkem je nyní malé odpočívadlo pro pocestné a pramen s minerální vodou, která je snad pitná, ale poněkud zapáchá.

Kovářka

Tady jste na půli cesty a zároveň až na samém konci cípu, který tu tvoří Kovářka. Na cestě od altánku míjíte krásné exempláře letitých jehličnanů a pomalu se blížíte ke Svatošským skalám. Vysoko ve stráni nalevo se nachází kamenná hlava Strážce, která však není z cesty u řeky vidět. Ještě o kus dál, ve skalnaté stráni pod Soví skálou, lze ještě vidět torzo romantické Skalní promenády. Ovšem tu z cesty u řeky také neuvidíte a ani se ji nesnažte hledat případným výstupem, protože byste ji mohli lehce minout.

Konečně skály

Těsně před nově upravenou cestou se třemi dřevenými můstky se v řece nalézá pilíř starého kamenného mostu, který byl zničen za války. Těsně před Svatošskými skalami si všimněte dvou velkých mravenišť přímo u cesty, a pak už vás přivítá první skalní hrot, který se jmenuje Kapucín. Následuje zbytek svatebního procesí v pořadí Nevěsta s ženichem, Páter, Svědci, Muzikanti, Tchán, Tchýně a Zámek. Ovšem jedním dechem je třeba dodat, že co pověst, to jiný význam, jiný název, takže Kapucín je někdy označován za Zlou vílu, jindy za Hanse Heilinga, takže se nám pak pořadí a úlohy podle konkrétní pověsti různě mění.

Ostatně, přejděte houpací most, posaďte se na lavici nebo na terasu zdejšího pohostinství a vychutnejte si tu krásu Svatošských skal dle vlastní libosti. Ze Svatošek můžete jít i po Staré lovecké stezce i na druhou stranu ve směru do Doubí, kde přecházíte několikrát kamenná splazová pole - krásné přírodní dílo, snad pozůstatek z období pohybu ledovce na našem kontinentě.

Z knihy Mystika loketských lesů, Loket 2001