Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Cesta do Saddámovy říše

  14:34aktualizováno  14:34
Cesta do Iráku, kolébky lidské civilizace, je drsná a málo připomíná moderní turistický výlet. V osmdesátých letech se tam létalo běžně letadlem. Ze sousední Sýrie nebo z Jordánska to trvalo hodinu a půl. Dnes kvůli blokádě připomíná nejjednodušší cesta autobusem z jordánského Ammánu, nejbližší snadno dostupné země, málem doby karavan. Do trochu tajemné říše Saddáma Husajna se jede pouští téměř tisíc kilometrů, nekonečných patnáct hodin. Na trase únavné cesty nečíhají bandy lapků s arabskými šavlemi ani divocí gangsteři se samopaly v terénních vozech. Zato tam hrozí vážné dopravní nehody na dálkové silnici. A také celní prohlídka, kdy se dlouhé hodiny kontrolují všichni a všechno a desítky celních poskoků si bezostyšně říkají o úplatky.


A zima v noci na poušti, prach, špína. Cigaretový dým, který zaplňuje zánovní dálkový autobus značky Mercedes, by se dal krájet. Podlaha připomíná smetiště - slupky z burských a pistáciových oříšků, papírky od bonbonů, popel z cigaret. Z reproduktorů dotírají exotické tóny jímavé arabské písně, která neustále opakuje slovo habíbí - miláčku. Venku za okny utíká pustá krajina. Hodinu, dvě, tři, pohled se nemění.

"Vemte si," nabízí jedinému nearabskému cizinci přes uličku zeleninový piroh žena kolem třicítky. Mluví anglicky a vypadá docela evropsky. Má kalhoty, bundu, batůžek a v něm britský pas. Iráčanka provdaná za Brita jede navštívit rodinu. Její sousedka je zahalena závoji. Autobus je očividně rozdělen na dvě poloviny, které spolu prakticky nekomunikují.

Cizinec a ženy sedí vepředu za řidičem, v zorném úhlu pohledu mužů. Ti diskutují a stále kouří. Část z nich tvoří mladíci z Jordánska, kteří se vracejí po prázdninách na Bagdádskou univerzitu, kde studují. Výjimkou jsou arabští manželé, kteří se střídavě starají o hošíka s mandlovýma očima. Poušť za okny je zvlněná a pokrytá ostrými černými kameny. Ještě na území Jordánska autobus zastavuje v pouštní osadě. Kdysi tady musel být rušný "karavanseraj"útočiště karavan.

Dnes je to dost špinavé a chaotické místo se změtí zájezdních hostinců, kaváren, rychlých arabských občerstvení a telefonním automatem. U patníku postávají žlutobílá taxi, pár autobusů, nákladní auta a cisterny vozící z Iráku naftu. Nevábné záchody jsou turecké, s dírou do země místo mísy. Tlustý muž si v jediném umyvadle myje půl hodiny nohy. Hlídač u vchodu žádá dolar. Venku, tam, kde stál autobus, náhle nestojí nic. Cizinec marně hledá spolucestující. Po minutách zoufalých pochybností autobus přijíždí, zřejmě byl tankovat.

Stmívá se a je zima. Znovu se nastupuje do zakouřené kabiny. Alespoň je trochu teplo. Tady v poušti, navíc ve výšce 800 metrů nad mořem, přes noc nezřídka mrzne. Řidič pouští na videu arabský sitcom. Herci na sebe stále křičí a silně gestikulují. Autobus pozorně sleduje. Po dalších hodinách přichází pouštní hranice. Jordánská kontrola netrvá dlouho. Příjezd do Iráku je impozantní. Cizince vítá socha Saddáma Husajna na oři, který se vzpíná z výhružně vztyčeného raketometu. Všichni ven i s kufry.

"Tam to šlo, tady to bude delší," předpovídá potichu jordánský student, který jede na Bagdádskou univerzitu. Venku je pekelná zima. Fouká studený vítr. Je to na čepici a rukavice. Všichni čekají u svých kufrů. Pak přichází povel a cestující se kolébají se zavazadly někam do baráku. Zavazadla procházejí rentgenem. Poté vyhodit kufry na dlouhé pulty. Jeden vedle druhého, otevřít a čekat před nimi. Interiér je ohyzdný. Časem přichází celník s káfijí - kostkovaným plédem přes hlavu - a pečlivě se přehrabuje ve věcech. Ale ještě není konec. Kufry se vracejí do autobusu a všichni odcházejí do dalšího domečku. "Ejds," říká student.

"Přijde kontrola na AIDS." Cestující se v naprostém chaosu shlukují před několika okénky na různých místech. Tvoří se fronty, nikde není slovo v angličtině. Cizinec bloudí od okénka k okénku. Pak konečně jeden z úředníků říká, že je třeba zaplatit. Jde se k dalšímu okénku - stojí to padesát dolarů. Pak zpátky. Zase fronta. Úředník žádá úplatek - alespoň pár dolarů. Dostává ho a na potvrzení plácne razítko. S pasem a potvrzením do jiné místnosti k lékaři. Nejprve však další úředník kontroluje potvrzení. Za plentou zdravotník chystá jehlu.

Náhle další osoba, asi lékař, přistupuje k cizinci a šeptá, že odběr není nutný, když bude úplatek. "Ale nikomu ani muk," klade prst na pusu. Kolik stojí v nehygienickém prostředí spásné nepíchnutí? Dvacet dolarů. "Tak málo? Bývá to i mnohem víc," říká později český občan s podobnou zkušeností. "Vpich" je třeba zalepit, bankovky mizí ve špinavém plášti. Kontrolor razítek u lékaře pak žádá další úplatek. Pasová kontrola sestává z návštěvy dalších dvou až tří okének. Cestující se tlačí při odevzdávání pasů - ve všech jsou nenápadně zastrčené bankovky ("To musí být, čekají na to," říká student) - a pak se stoickým klidem čekají na zavolání. Celé to trvá hodinu, dvě, tři. Cestující jsou zcela nevzrušeni, chvílemi rozmlouvají, pokuřují. Před baráčky ve smetí si vyšlapují krysy. Řidič autobusu v klidu čeká na posledního pasažéra. Brána Iráku se otvírá. Zbývá ještě několik hodin noční jízdy do Bagdádu po široké dálnici. Řidič promítá americký akční film a pak pouští arabskou hudbu. Cestující střídavě klimbají a kouří.
 

 

Irák dnešních dnů.

Autor:




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.