Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Česko-slovenský výlet, který nezklame. Hřebenovka přes Javorníky

aktualizováno 
Rozsáhlé pohoří Javorníky na moravsko-slovenském pomezí láká návštěvníky krásným odlesněným hřebenem, z něhož se otevírají úžasné výhledy na neskutečně rozmanitý horský svět Beskyd a Valašska. Na 28 km dlouhou hřebenovku, jejíž nejzajímavější část patří Slovensku, je ještě čas vyšlápnout si jen v pohorkách.

Večerní obzory z hřebene Javorníků | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Javorníky se táhnou v délce zhruba 60 km od Čadce po Lyský průsmyk u Horního Lidče. Typický je dlouhý, přímý hřeben bez výrazných vrcholů a sedel, z něhož vybíhají dlouhé rozsochy a doliny do údolí Váhu. Na naše území zasahují Javorníky jen malou částí, která patří pod CHKO Beskydy.

Moravské rekreační středisko na Slovensku

Východiskem do nejzajímavějších partií Javorníků jsou Velké Karlovice v údolí Vsetínské Bečvy. Karlovice vznikly až počátkem 18. století a patří k našim nejmladším obcím. Zároveň je to velmi rozlehlá vesnice, tvořená mnoha odlehlými osadami v údolích i na kopcích.

Z místní části Podťaté na konci stejnojmenného údolí stoupá horská silnička a také modrá turistická značka do rekreační lokality Kasárna. Jméno lokality souvisí s ubikacemi vojáků, kteří zde roku 1833 bránili šíření epidemie asijské cholery z Uher na Moravu.

Rekreační středisko Kasárna

Rekreační středisko Kasárna

Těsně před vyústěním silnice z lesa mezi chaty překřížíte česko-slovenskou hranici, která v těchto místech prochází poněkud nelogicky. Místo toho, aby kopírovala rozvodní horský hřbet, vede rovnoběžně pod ním v lese. Tuto hraniční linii stanovila dohoda v roce 1734, která byla výsledkem 200 let trvajících sporů o moravsko-uherskou hranici.

Ke krátké změně došlo v době Slovenského štátu v letech 1939–45, kdy se hraniční patníky stěhovaly nahoru na hřeben. Po válce se však hranice opět vrátila dolů na původní místo.

Hřeben Javorníků ze Soláně

Hřeben Javorníků ze Soláně

Vrchol Velkého Javorníku

Vrchol Velkého Javorníku


V dobách socialismu se Kasárna nerušeně rozrůstaly až do okamžiku rozdělení česko-slovenské federace roku 1993. Do té doby výhodná poloha na slovenském území mimo CHKO Beskydy se stala přes noc velmi nevýhodnou, převážně moravští chataři přišli nejenom o přístupovou cestu, ale taky o návštěvníky.

Česká strana se po roce 1993 snažila problém Kasáren vyřešit a usilovala o posunutí státní hranice na rozvodní hřeben, avšak narazila na nezájem slovenské strany, která navíc podnikala kroky vedoucí ke znemožnění dohody, např. vybudování vlastní silnice, prodej pozemků pod chatami. Dnes se zdá, že léta trvající majetkové spory jsou již vyřešeny, zátarasy na přístupové cestě z Podťatého zmizely a Kasárna opět fungují tak jako dříve pro převážně moravskou klientelu.

Hraniční patník z let 1939–45 na hřebeni Javorníků

Hraniční patník z let 1939–45 na hřebeni Javorníků

Zarůstající hřebenovka

Kasárna jsou východiskem na Velký Javorník (1071 m), nejvyšší vrchol pohoří. Jedna cesta vede po lesní cestě severním úbočím hory do sedla Gežov, druhá hřebenem přes sedlo Butorky, přičemž obě měří zhruba 3 km.

Vrchol Velkého Javorníku, ozdobený slovenským dvojramenným křížem, poskytoval kdysi téměř kruhový rozhled. Poutavé byly především zimní pohledy na Malou Fatru a Tatry. Vzhledem ke vzrostlému lesu se dnes musí člověk spokojit pouze se severozápadním obzorem s popředím malebných, navzájem se překrývajících vršků hlavního hřebene Javorníků.

Kouzelné je to tady hlavně na podzim, kdy se převažující listnaté lesy obléknou do zlatých barev. Typické jsou zakrslé, pokroucené formy buků, které se ponejvíce zachovaly v malém jedlobukovém pralese na severním úbočí Velkého Javorníku.

Výhled z Velkého Javorníku

Výhled z Velkého Javorníku

Nejvyšší vrcholy Moravskoslezských Beskyd z hřebene Javorníků

Nejvyšší vrcholy Moravskoslezských Beskyd z hřebene Javorníků

Hřebenová trasa z Velkého Javorníku na Malý Javorník patří k nejkrásnějším horským túrám na moravsko-slovenském pomezí. Cestička se vine po mírně zvlněném hřbetu, který sloužil v minulosti jako pastviny a dnes je rájem borůvkářů.

Terén je směrem doprava, tedy na Moravu, neustále otevřený a poskytuje nerušený výhled na celou východomoravskou horskou oblast od Hostýna po Těšínské Beskydy. Bohužel, každým rokem je patrnější, že neudržované bezlesé plochy postupně zarůstají smrkovým náletem a zmenšují se. Například Malý Javorník, před 20 lety ještě z poloviny holý, dnes pohlcuje zcela les.

Podobně je tomu i na vrchu Ztracenec (1055 m) s betonovým památníkem připomínající padlé vojáky při osvobozování Velkých Karlovic. Zde však problém vyřešila stavba dřevěné rozhledny a vykácení pruhu lesa. Rozhledna na Ztracenci tak představuje vlastně jediné místo, odkud je vidět alespoň částečně směrem na Slovensko.

Rozhledna na Ztracenci

Rozhledna na Ztracenci

Sestup do civilizace

Putování po hřebeni Javorníků směrem od Kasáren se obvykle končí u turistické chaty Portáš nebo Kohútka, odkud vedou sestupové trasy do údolí Vranča k autobusu do Nového Hrozenkova. Vzhledem k tomu, že úsek mezi Malým Javorníkem a Portášem již není téměř ničím zajímavý, jde se totiž v celé délce lesem, zkuste zvolit k sestupu do civilizace odbočku v sedle Bukovina pod Ztracencem, která představuje podstatně kvalitnější turistický zážitek.

Zelené a později žluté značky vás odtud povedou bočními hřebínky přes rozhledový vrch Javorníček po loukách kolem roztroušených samot až k vlakové zastávce ve Velkých Karlovicích.

Dáte-li však přednost delšímu putování s možností posezení na Portáši či Kohútce, pak se nabízí ještě jedna zajímavá sestupová trasa po modré do Huslenek. Odbočuje z kóty Krkostená na hlavním hřebeni, zhruba 4 km za Kohútkou.

Bukový prales pod Velkým Javorníkem

Bukový prales pod Velkým Javorníkem

Turistická chata Portáš

Turistická chata Portáš

Nebezpečná hranice

Pohyb po hřebeni Javorníků nebyl v minulosti tak bezproblémový jako dnes. Až do vytyčení hranice roku 1734 se tu odehrávaly časté potyčky, kradl se tu dobytek, občas byli i mrtví. Později se tu rozmohlo pašeráctví, kdy přes hory přecházeli tajně "švercové" a v nůších na zádech přenášeli z Uher na Moravu tabák.

Hranici hlídali "portáši" nebo též "obrajti", kteří pocházeli zpravidla ze stejných vesnic jako pašeráci a místní zbojníci. Velmi rizikovou se stala zdejší hranice v období druhé světové války, což připomínají dosud zachovalé patníky Slovenského štátu.

V září 1944 se tudy probíjela ze Slovenska na Moravu partyzánská brigáda Jana Žižky a v údolí Podťaté svedla s německými jednotkami největší bitvu v českých zemích v době druhé světové války.

může se hodit

Aktuální situace na hřebeni
Ve středu napadlo na hřebeni asi pět centimetrů sněhu, ale předpověď hlásí oteplení. Lze očekávat, že sníh nevydrží a hřebenovka bude krásně schůdná normálně po suchu.

Hřebenovka Javorníků
Velké Karlovice-Podťaté – Kasárna (modrá), 4 km – sedlo Butorky (zelená), 4,5 km – Velký Javorník (červená), 7 km – Ztracenec (červená), 9,5 km – Malý Javorník (červená), 12 km – chata Portáš (červená), 17 km – chata Kohútka (červená), 18 km – Krkostena (červená), 22 km – Huslenky (modrá), 28 km.

Jak se dostat do Velkých Karlovic
Velké Karlovice jsou dobře, avšak zdlouhavě dostupné. Pojedete-li od Vsetína vlakem, autobusem či autem, počítejte s velmi pomalou jízdou, neboť údolí Vsetínské Bečvy tvoří v podstatě souvislá zástavba vesnic. Autem pojedete až ze Vsetína ne více než 50 km/h, veřejné spoje navíc pořád někde zastavují. Menší množství autobusových linek jezdí do Velkých Karlovic též z Rožnova pod Radhoštěm přes Soláň.

Javorníky na kole
Vzhledem k malé členitosti hlavní hřebenovky jsou Javorníky ideálním místem pro horskou cykloturistiku. Celá popisovaná trasa je pohodlně sjízdná na kole. Na Kasárna vyjedete po asfaltu, úbočím Velkého Javorníku vede pevná lesní cesta, která posléze pokračuje celým hřebenem až na Portáš.

Ke sjezdu do údolí je dobré využít asfaltovou silničku z Kohútky do údolí Vranča. Vhodné terény pro cykloturistiku představují také lesní cesty nad údolím Podťaté a v okolí Kasáren, z nichž mnohé jsou vedeny jako značené cyklotrasy.

Zdroj: Mapy © PLANstudio

Autoři:




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Další z rubriky

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.