Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Utajené krásy Českého středohoří. Kopce, kam značky nevedou

aktualizováno 
Vysoké, strmé a místy i hodně skalnaté kopce vytvářejí pozoruhodný řetězec izolovaných vyvýšenin mezi Mostem a Bílinou. Přestože patří k nejkrásnějším útvarům Českého středohoří, nejsou součástí chráněné krajinné oblasti a na mnohé z nich vůbec nevedou turistické značky.

Bořeň a Želenický vrch ze Zlatníku | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Těmto nepřehlédnutelným, osamoceně vystupujícím kuželovitým kopcům, z nichž nejznámější je Bořeň (539 m) nad Bílinou, se odborně říká mostecké fonolity neboli znělce. Jsou součástí bizarní průmyslové krajiny, na kterou poskytují snad nejlepší možné pohledy. Každý z nich představuje samostatný tip na objevný a možná i trochu dobrodružný půldenní výlet.

Romantická silueta Hněvína

Nad Mostem nejnápadněji vyčnívá vrch jménem Hněvín (399 m), zvýrazněný romantickou siluetou napodobeniny středověkého hradu. Teorie vzniku Hněvína podobně jako v případě jeho „kolegů“ předpokládá existenci výbušného sopečného hrdla, do něhož se před cca 25–30 miliony let vmísilo silně viskózní (tedy málo tekuté) znělcové magma. Po utuhnutí v něm vytvořilo útvar označovaný jako dóm, jenž dnes díky vysoké tvrdosti ční nad okolní krajinu.

Fotogalerie

Poměrně strmý a náročný výstup můžete absolvovat po značených i neznačených chodnících, nebo dokonce po úzké asfaltové silničce autem. Zajímavostí při výstupu je historická terasovitá vinice obnovená roku 2004 na jižním úbočí.

Z Hněvína se otevírá neopakovatelný pohled na Most a celou podkrušnohorskou krajinu. Je tedy logické, že právě na tomto vrcholu vznikl středověký hrad, kontrolující významné královské město. Dnešní podoba Hněvína je výsledkem historizující obnovy, jež probíhala na počátku 20. století. Po rekonstrukci v letech 2000–2001 se Hněvín využívá coby restaurace, hotel, rozhledna, hvězdárna, ale hlavně jako oblíbené výletní místo, odkud se nabízí pohled na podkrušnohorskou krajinu se všemi kontrasty, které ji zdobí, či hyzdí.

Vidět je odtud jako na dlani Most s unikátně přesunutým kostelem Nanebevzetí Panny Marie, nově vznikající Mostecké jezero na místě zbořeného starého Mostu, vytěžené i činné hnědouhelné doly a jejich výsypky, dýmající průmyslový komplex Chemopetrolu, Mostecký autodrom, monumentální kopce Českého středohoří i souvislá hradba Krušných hor se siluetami větrných elektráren.

Špičák a přesunutý kostel v Mostě

Špičák a přesunutý kostel v Mostě

Hněvín

Hněvín

Špičák, který nikdo nezná

Odpočívejte v Česku

Chcete poznat historická místa, památky, nebo jen tak odpočívat v lázních? Vyberte si na Raketa.cz pobytový balíček přímo pro Vás.

Významnou krajinnou dominantu vytváří městu Most nejen známý vrch Hněvín na severozápadě, ale rovněž Špičák na severovýchodě, který má dokonce stejnou nadmořskou výšku 399 m. Mezi českou turistickou veřejností je však tento vrch prakticky neznámý, přestože výrazně vystupuje přímo naproti vlakovému nádraží a je dobře vidět i ze silničního koridoru. Vzhledem k velkému množství různých Špičáků na území naší vlasti se tomu nad Mostem často přidává neoficiální přívlastek „Mostecký“.

Na Špičák sice nevedou turistické značky, jeho návštěva však určitě nezklame, ba naopak spíše příjemně překvapí. Najít nejkratší cestu ovšem vůbec není snadné. Překážky tvoří koleje, ploty i opuštěná a divoce zarostlá industriální zákoutí s odpadky. Důležitým orientačním bodem je velká vinice při jižním úpatí Špičáku. Má tak jako na Hněvíně středověký původ a byla obnovena v rámci rekultivací počátkem 21. století. Pokud však dáváte přednost pohodlí, pak jděte raději kolem přesunutého kostela Nanebevzetí Panny Marie po silnici k lomu na západním úbočí a odtud kroutícím se chodníčkem až na nejvyšší kótu.

Vrchol Špičáku i skalky na západním úbočí nad okrajem lomu poskytují netušené výhledy na Most a bizarní průmyslovou krajinu kolem. Zvláště instruktivní je pohled na pásmo dalších mosteckých fonolitů (znělců), k nimž patří Zlatník, Želenický vrch, Bořeň a Hněvín. Další zajímavostí je téměř 100 m dlouhý skalní odkryv, pokračující od hlavní lomové stěny do jižního úbočí kopce. Šikmo ukloněné skalní plotny tu vystupují do výšky až 20 m šikmo a slouží jako vyhledávaný horolezecký terén.

Bořeň, Želenický vrch a Zlatník ze Špičáku

Bořeň, Želenický vrch a Zlatník ze Špičáku

Po zrušené značce na Zlatník

Nejmohutnějším ze skupiny tzv. mosteckých znělců je majestátní vrch Zlatník (522 m), který patří k nejkrásnějším kopcům Českého středohoří. Zlatník zaujme především rozložitým kupovitým tvarem se dvěma vrcholy oddělenými mělkým sedlem.

Dalším nápadným fenoménem je příkrý západní svah ozdobený četnými skálami. Původně kompaktní sopečná skalní hmota je zde rozbita mrazovým zvětráváním do mozaiky skalních srubů, desek, trhlin, jehel, suťových polí a proudů. Západní svah Zlatníku patří mezi horolezecké terény, které se však vzhledem k silné lámavosti a obtížné přístupnosti příliš nevyužívají.

Želenický vrch a Zlatník z Kaňkova

Želenický vrch a Zlatník z Kaňkova

Výhled ze Zlatníku na Most

Výhled ze Zlatníku na Most

Výjimečný je Zlatník také z hlediska živé přírody. Botanicky bohaté jsou k slunci obrácené jižní a západní svahy s výskytem bylin panonského rozšíření. Rozkvétá tu například hlaváček jarní, koniklec luční nebo bělozářka liliovitá. Na skalách hnízdí výr velký. Při podrobném průzkumu v roce 1968 se na lokalitě Zlatník zjistilo celkem 432 druhů cévnatých rostlin, 59 druhů ptáků, vzácní brouci i motýli. Kopec je již léta navržen k vyhlášení za přírodní rezervaci o rozloze zhruba 80 hektarů, ale dosud k tomu nedošlo.

Při pohledu do starších vydání turistických map zjistíte, že na Zlatník vedla z Mostu červeně značená trasa. Ta však byla na počátku 21. století zrušena, protože se turisté báli procházet mosteckým sídlištěm Chanov. Ke zrušení přispěly také spory s majitelem pastviny. Výstupová trasa z Českých Zlatníků je však stále hojně používaná, i když ve druhé polovině intenzivně zarůstá trním.

Zlatník

Zlatník

Želenický vrch a Kaňkov

V pořadí čtvrtý ze série mosteckých znělců, Želenický vrch (456 m), se vypíná nad obcí Želenice hned vedle Zlatníku. Jeho severní svah jizví od roku 1927 stěnový kamenolom, v němž se těží surovina vyžívaná jako tavící přísada při výrobě skla a keramiky. Činný lom sice hyzdí a užírá kopec, nicméně spolu s průzkumnými vrty umožnil důkladné prozkoumání geologické stavby v bezprostředním okolí a největší měrou přispěl k odhalení problematiky vzniku a vývoje znělcových těles Českého středohoří.

Může se hodit

Mapy

  • KČT 1 : 50 000 č. 5 – Krušné hory, Chomutovsko a Mostecko
  • KČT 1 : 50 000 č. 10 – České středohoří západ

Želenický vrch není turisticky zpřístupněn, jeho vrchol je tak jako v případě sousedního Zlatníku silně zarostlý téměř neproniknutelnými porosty keřů. Milovníci přírody si tu však na své přijdou: ve vrcholových partiích se vyskytují bizarně tvarované exempláře dubu zimního s nízko rozvětvenými korunami a neobvyklými vlajkovými formami.

Chybějící potěšení z výhledů může bohatě vynahradit vrch Kaňkov (436 m), na němž rovněž vystupuje rozpukaný znělec. Nachází se přesně naproti přes údolí Bíliny a vede na něj značená cesta ze Želenic oklikou přes Braňany. Skalní plotny v okolí nejvyššího bodu poskytují opět působivý pohled na izolovaně vystupující masivy mosteckých znělců, zejména Zlatník, Želenický vrch a také blízký Bořeň, připomínající skalnatý horský štít.

Mostecké znělce v Českém středohoří

Mostecké znělce v Českém středohoří

Autor: pro iDNES.cz
Témata: Ústecký kraj




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.