Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


České moře v Chorvatsku

aktualizováno 
Nebe je horkem napnuté k prasknutí. Tichý vánek si lehounce pohrává se sotva viditelnými vlnkami. Moře se jemně pohupuje v rytmu slunečních paprsků. Tak takhle se dá po většinu léta prožít chorvatský Jadran. To nejcennější, co malá země na výspě Evropy má. Češi to dobře vědí a proto jich sem letos na dovolenou opět zamíří nejméně 700 tisíc.

Chorvatské pobřeží se táhne od severozápadu na jihovýchod. Pobřežní čára je dlouhá přes 5800 kilometrů. Zátoky, zálivy, ostrovy, hřebeny, útesy, výběžky - takto členitý terén lze najít snad jen v Řecku či Norsku.

Ať už si člověk stoupne v přímoří kamkoli, může si být jist jednou věcí - téměř nikdy nespatří vycházet slunce z panenských vod nespoutaného živlu. O Chorvatsku lze tedy říci, že je zemí západu. A to nejenom svým myšlením, historickou orientací, ale i nevyslovitelně krásnými večery, při nichž se rozpálený oranžový pomeranč pomalu utápí v klidných vlnách příliš slaného moře.

Blahodárné moře
Právě vysoké slanosti však vděčí Jadran za svoje křišťálové odlesky. A také za léčivou sílu, která astmatikům a alergikům dokáže navracet zdraví. Krystalky soli, jež se pod žhnoucím sluncem během několika minut vynořují na vykoupaném těle, mohou být sice nepříjemné, ale zato jsou blahodárné. Pokud platí, že moře dává život, Jadran jej dává dvojnásobné množství.

Chorvatsko však není jen výjimečně čisté moře, v němž je vidět i do padesátimetrové hloubky. Na sedm set tisíc Čechů, a to jsou pouze oficiální čísla, se sem v posledních letech pravidelně vrací také z jiného důvodu - Češi mají prostě tuhle část světa zarytou hluboko pod kůží. Co by kamenem dohodil žijí lidé, kteří jim rozumějí. Podobná historie, podobné osudy, společné rodiny i boj za samostatnost a nezávislost.

Ještě v nedávné době byl prázdninový pobyt na Jadranu synonymem levné dovolené. Mýty padají. Chorvatsko se zvedá z bídy počátku devadesátých let a zcela jasně nabírá směr ke kvalitní až luxusní turistice. Sedmdesát pět procent hotelů je v soukromých rukou. Zahraniční investice se jen hrnou, počet hvězdiček zářících nad vchody do recepcí se viditelně navyšuje.

Stejně tak se rozšiřuje nabídka, jak si dovolenou zpříjemnit. Chorvatsko totiž opravdu není "jen" moře. Země s pěti miliony obyvatel a rozlohou padesát šest tisíc kilometrů čtverečních má osm fantastických národních parků, nespočet přírodních rezervací, vynikající víno, perly jako starý Dubrovník, romantický Trogir, katedrálu v Šibeniku, Plitvická jezera, Diokleciánův palác ve Splitu či baziliku ze 6. století v Poreči, které si pod svou záštitu vzalo UNESCO, a množství dalších památek, jejichž stáří sahá hlouběji než leckterá učebnice dějepisu.

Aktivní dovolená
Proto už žádné ležení na pláži celý týden. To není zážitek, to umí každý. A navíc je to čím dál tím více nebezpečnější koníček. Mnohem přínosnější je třeba šlápnout do pedálů a vyrazit po cyklostezkách na túru krajinou, kterou jinde člověk nenajde. Co na tom, že mapy ani značení neodpovídají českým zvyklostem. Zabloudit nelze, všude se snadno doptáte a všude je na dosah záchytný bod, mořské pobřeží.

Nic neobvyklého není ani dovolená na koních, na raftu, přibývá golfistů, potápěčů, jachtařů i obyčejných turistů, kteří už nechtějí snášet tisíce lidí v těsném sousedství a uchylují se do opuštěných zátok či na osamělé ostrovy.

Jih země je odlišný od severu. To dá rozum. Nejen mentalitou, ale i přírodními scenériemi. Jiné aktivity je možné provozovat v hlubokých lesích v okolí Záhřebu, jiné v kopcích Istrijského poloostrova či v mohutném pohoří Velebitu.

Sjet úzký kaňon řeky Cetiny v Dalmácii blízko Omiše, proplachtit kolem sto čtyřiceti malých ostrovů a ostrůvků v národním parku Kornati či v džípu projezdit křížem krážem divokou krajinu podél bosenských hranic - to je jen část možností.

Na řadě výletů se lze snadno domluvit přímo s místními. Člověk tak ušetří nemalý peníz, který z něho vytáhnou zprostředkovatelské agentury. Třeba za pronájem loďky, noční rybaření. Vždy však musíte počítat s jednou věcí - ačkoli je Chorvatsko úžasně příjemnou, pohodovou a lidsky hřejivou zemí, řekne-li Chorvat "nema problema", jistojistě nějaké potíže nastanou.

Blikající světlo ukazuje směr, kterým se námořníci mají, či spíše nemají ubírat. Dříve jen pro bezpečnost lodí, dnes i pro naši zábavu. Několik majáků na chorvatském pobřeží, které jsou přístupny turistům, určitě stojí za nahlédnutí. Ať už je to Savudrija na pevnině, či Palagruža daleko ve vlnách Jadranu.

Jednou z hlavních atrakcí chorvatského souostroví jsou vysoké útesy Telaščica.

Kornati jsou takřka holé a nejsou trvale osídleny. V létě k jejich břehům míří desítky výletních lodí.

Takhle vypadají Kornati z ptačí perspektivy

V kostelíku svaté Lucie v malé vesnici Juradvor byla objevena v roce 1851 Baščanská deska, nejstarší dochovaná písemná památka v chorvatském jazyce. Hlaholicí psaný nápis oznamuje, že chorvatský král Dmitrij Zvonimir odkázal opatovi kus úhoru, druhá část se zmiňuje o stavbě kostela.

Městečko s kilometrovou písečnou pláží obklopují kopce. Malý přístav, úzké uličky s průchody jsou hlavními lákadly Bašky. Každé léto odtud vyrážejí turisté na ostrov Rab.

Šestihektarový ostrůvek skrývá františkánský klášter a několik mnichů. Opatství si zde ve 12. století založili benediktýni, o tři století později přešlo pod správu františkánů. Nejlépe se sem dostanete z Punatu, kde u mola majitelé několika výletních lodí "chytají" kolemjdoucí turisty.

Na Krku turisty nečeká jenom moře a sluníčko. Vracejí se sem také kvůli památkám.

Dochované opevnění ze 12. století dává městu Krk středověký ráz. Největší atrakcí jsou spletité a úzké uličky, ideální místo na večeři či kávu. Zde můžete také narazit na ateliér modeláře Željka. Jeho kopie historických lodí mohou doma ještě dlouho připomínat dovolenou.

Moderní přístav lodí a jachet, písčité pláže - to jsou dvě největší lákadla Punatu. Staré měšťanské domy s venkovními schody a terasami pocházejí z 18. století.

Jeden ze sedmi vrcholků, na nichž se Pula rozprostírá, je doslova skryt ve středu města. Skoro vás při procházce po fóru ani nenapadne, že se nad vámi tyčí kopec se tři sta sedmdesát let starou benátskou pevností. Schody vedou z ulice Castropola a pro neznalé není snadné je objevit. Kromě úžasného panoramatu města a okolí stojí v pevnosti za vidění i námořní muzeum.

Přímo na hlavním náměstí (dnes fórum, dříve Trg republike) stojí už dva tisíce let starý Augustův chrám. Poměrně nevelká stavba ­ osmnáct metrů dlouhá a osm metrů široká ­ láká turisty sbírkou antického sochařství.

Koupání v průzračných jadranských vodách je i nyní velmi příjemné. Vysokou teplotu si moře udržuje dlouho do podzimu. Pláže jsou navíc prázdné a ceny ubytování výrazně klesají. Přestože je hlavní letní sezona u konce, řada ubytovacích objektů, a především privátní apartmány, má stále otevřeno. Nejlepší koupání je v oblasti Verudely, Premantury nebo v deset kilometrů vzdáleném Medulinu.

Jedním z důkazů rozkvětu Puly za vlády císaře Augusta na přelomu letopočtů, kdy mělo město kolem třiceti tisíc obyvatel a bylo správním centrem Istrie, je dva tisíce let staré malé římské divadlo. Stojí nenápadně ukryto na svahu pod benátskou pevností. V současné době se tu konají různé kulturní akce. Tím nejkrásnějším, co může Pula nabídnout, je amfiteátr. Dvaatřicet metrů vysoká, elipsovitá stavba z počátku našeho věku, je blízko přístavu.

Na ostrůvku Košljun se skrývá františkánský klášter a několik mnichů. Nejlépe se sem dostanete z Punatu výletní lodí.

Ostrov Krk patří mezi nejnavštěvovanější v Chorvatsku. Každý rok sem zamíří na desítky tisíc Čechů. Tato oblázková pláž se nachází ve městečku Njivice.

Jednou z nejkrásnějších pláží na chorvatském Jadranu je Zlatni rt v Bolu na ostrově Brači. Jeho tvar se mění podle pohybu mořských proudů.

Autoři: ,




Nejčtenější

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Murter
Toto stojí za výlet. Návštěva sedmi malebných měst chorvatského pobřeží

Dovolená v Chorvatsku nemusí znamenat jen pobyt na pláži a ve vodě. Vydejte se i za památkami, na tržiště nebo jen tak bloumejte stínem úzkých kamenných...  celý článek

Ilustrační foto
Okradli vás u moře, ztratila se vám manželka? Volejte české policisty

I letos mohou čeští turisté od počátku července až do poloviny září potkat v Chorvatsku a v Bulharsku české policisty, kteří slouží ve smíšených hlídkách se...  celý článek

Lahodná kremšnita. Kdo jednou ochutná, nikdy nezapomene.
Sedm parádních pokladů chorvatské domácí kuchyně, které musíte ochutnat

Už žádné zásoby s sebou! Přestože jsme měli dlouhá léta pověst paštikářů, kteří si na Jadran vozí hory vlastního jídla, v poslední době se karta obrací a Češi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.