Experti varují, že lesy nadále chřadnou a téměř se už nedokážou vypořádat s hrozbami. Ilustrační foto

Experti varují, že lesy nadále chřadnou a téměř se už nedokážou vypořádat s hrozbami. Ilustrační foto | foto: Jan Markovič, iDNES.cz

České lesy vymírají, varují vědci

  • 112
Česko bez lesů? Za čtyřicet let to může být drsná skutečnost. "Plantážový porost, jemuž budeme říkat lesy, nebude mít s lesy nic společného. Budou to ‚lesy nelesy‘ bez života, určené především k produkci dřeva," říká Jan Farkač z Lesnické fakulty České zemědělské univerzity.

Farkač je jedním z autorů alarmující zprávy českých vědců o stavu lesů, pod kterou se podepsalo přes 230 akademiků, geologů, lesníků či biologů.

Experti varují, že lesy nadále chřadnou a téměř se už nedokážou vypořádat s hrozbami – ať jde o kůrovce, silnější vítr, houbovité choroby či překyselenou půdu. "Zašlo to tak daleko, že každé z těchto rizik přerůstá běžně v rozsáhlou kalamitu," připomíná Jakub Hruška z České geologické služby.

Lék je podle akademiků jediný: radikální změna hospodaření v lesích, jinak se nenávratně změní v mrtvé "parky" na výrobu dřeva. Lesy jsou podle zprávy vážně nemocné nejen kvůli starým zátěžím imisí, ale i proto, že mají zcela nevyhovující druhovou a věkovou skladbu. Decimuje je i holosečná těžba a přemnožená srnčí a jelení zvěř.

Roční škody napáchané zvěří jdou podle ředitele Botanického ústavu Akademie věd ČR Jana Kirschnera do milionů korun. A další miliony se bez účinku věnují na ochranu stromků před okusováním.

Kirschner říká, že nemá ve zvyku navrhovat jednoduché kroky. Přesto doporučuje až osmdesátiprocentní snížení srnčí a jelení zvěře. "Jinak se zoufalý stav v téměř marném vysazování semenáčků nezmění."

Akademici upozorňují také na fakt, že i když kyselé deště kvůli odsíření elektráren výrazně zeslabily, kyselost půdy v lesích se dál zvyšuje. Přispívá k tomu jehličí z monokulturních lesů.

Celé znění zprávy vědců o kritickém stavu českých lesů i návrzích řešení si můžete stáhnout - v pdf ZDE

Více článků na téma příroda v Česku najdete ZDE

Les se umí bránit

Zdravý les se podle Hrušky skládá z listnatých i jehličnatých, a navíc různě starých stromů. Ten se pak bez větších potíží vypořádá s kůrovcem, vichřicemi, velkými suchy či plísněmi.

"Odnese to totiž jen část stejně starých druhů stromů – ty ostatní přežijí. Ale když kůrovec napadne oslabený smrkový les vysazený v tentýž rok, odnesou to všechny stromy," říká Hruška.

Z vymýcené planiny pak deště odplavují většinu půdy a v té, která zůstala, vymírají mikroorganismy nutné pro růst nových stromů. Akademici to považují za bludný kruh, který může změnit jen nový národní lesnický program a lesnický zákon.

Názory vědců zpochybňuje Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. "Jde o účelová tvrzení vytržená z kontextu a často i mylně interpretovaná," uvedl ředitel ústavu Petr Zahradník.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek se akademiků zastává: "Jde o zásadní varování, které odpovídá našim statistikám. Zdravotní stav lesů je špatný a do velké míry za to může současné hospodaření."

Jan Kirschner z Botanického ústavu se domnívá, že pokud by se hospodaření v lesích změnilo, může se to na jejich zdraví viditelně projevit už za patnáct let. V opačném případě nebude "les neles" plnit žádnou ze svých funkcí: zajišťování pitné vody, ochranu před povodněmi či blahodárný vliv na klima.

Málo nedotčených míst

Téměř veškeré naše lesy byly v minulosti ekonomickou činností, především těžbou dřeva a zemědělskou exploatací, silně pozměněny. Proto v českých podmínkách chybí některé důležité informace o přírodním vývoji, které by umožnily zlepšit péči o hospodářské porosty.

Pro místa, jež byla činností člověka v minulosti málo narušena nebo která byla ponechána již dlouhou dobu bez zásahů, se vžilo neformální označení pralesy. Zbylo jich velmi málo a staly se pečlivě ochraňovanými místy, v některých případech téměř zatajovanými před pozorností veřejnosti. Boubínský, Žofínský či Trojmezenský prales, prales Mionší, Bílá Opava, Ranšpurk a několik dalších dnes patří mezi klenoty české přírody a důležité objekty vědeckého výzkumu.

Pro uchování všech potřebných informací o přirozeném stavu a novodobém vývoji lesů jejich počet zdaleka nedostačuje. K ponechání lesů přírodnímu vývoji by měl směřovat management národních parků a lesních rezervací. V praxi tomu tak většinou není, dokonce se v řadě z nich těží dřevo. Vymezení porostů bez hospodářských zásahů je důležité také pro zachování biologické diverzity.