Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


České lesy vymírají, varují vědci

  7:25aktualizováno  7:25
Česko bez lesů? Za čtyřicet let to může být drsná skutečnost. "Plantážový porost, jemuž budeme říkat lesy, nebude mít s lesy nic společného. Budou to ‚lesy nelesy‘ bez života, určené především k produkci dřeva," říká Jan Farkač z Lesnické fakulty České zemědělské univerzity.
Experti varují, že lesy nadále chřadnou a téměř se už nedokážou vypořádat s hrozbami. Ilustrační foto

Experti varují, že lesy nadále chřadnou a téměř se už nedokážou vypořádat s hrozbami. Ilustrační foto | foto: Jan MarkovičiDNES.cz

Farkač je jedním z autorů alarmující zprávy českých vědců o stavu lesů, pod kterou se podepsalo přes 230 akademiků, geologů, lesníků či biologů.

Experti varují, že lesy nadále chřadnou a téměř se už nedokážou vypořádat s hrozbami – ať jde o kůrovce, silnější vítr, houbovité choroby či překyselenou půdu. "Zašlo to tak daleko, že každé z těchto rizik přerůstá běžně v rozsáhlou kalamitu," připomíná Jakub Hruška z České geologické služby.

Lék je podle akademiků jediný: radikální změna hospodaření v lesích, jinak se nenávratně změní v mrtvé "parky" na výrobu dřeva. Lesy jsou podle zprávy vážně nemocné nejen kvůli starým zátěžím imisí, ale i proto, že mají zcela nevyhovující druhovou a věkovou skladbu. Decimuje je i holosečná těžba a přemnožená srnčí a jelení zvěř.

Roční škody napáchané zvěří jdou podle ředitele Botanického ústavu Akademie věd ČR Jana Kirschnera do milionů korun. A další miliony se bez účinku věnují na ochranu stromků před okusováním.

Kirschner říká, že nemá ve zvyku navrhovat jednoduché kroky. Přesto doporučuje až osmdesátiprocentní snížení srnčí a jelení zvěře. "Jinak se zoufalý stav v téměř marném vysazování semenáčků nezmění."

Akademici upozorňují také na fakt, že i když kyselé deště kvůli odsíření elektráren výrazně zeslabily, kyselost půdy v lesích se dál zvyšuje. Přispívá k tomu jehličí z monokulturních lesů.

Celé znění zprávy vědců o kritickém stavu českých lesů i návrzích řešení si můžete stáhnout - v pdf ZDE

Více článků na téma příroda v Česku najdete ZDE

Les se umí bránit

Zdravý les se podle Hrušky skládá z listnatých i jehličnatých, a navíc různě starých stromů. Ten se pak bez větších potíží vypořádá s kůrovcem, vichřicemi, velkými suchy či plísněmi.

"Odnese to totiž jen část stejně starých druhů stromů – ty ostatní přežijí. Ale když kůrovec napadne oslabený smrkový les vysazený v tentýž rok, odnesou to všechny stromy," říká Hruška.

Z vymýcené planiny pak deště odplavují většinu půdy a v té, která zůstala, vymírají mikroorganismy nutné pro růst nových stromů. Akademici to považují za bludný kruh, který může změnit jen nový národní lesnický program a lesnický zákon.

Názory vědců zpochybňuje Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. "Jde o účelová tvrzení vytržená z kontextu a často i mylně interpretovaná," uvedl ředitel ústavu Petr Zahradník.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek se akademiků zastává: "Jde o zásadní varování, které odpovídá našim statistikám. Zdravotní stav lesů je špatný a do velké míry za to může současné hospodaření."

Jan Kirschner z Botanického ústavu se domnívá, že pokud by se hospodaření v lesích změnilo, může se to na jejich zdraví viditelně projevit už za patnáct let. V opačném případě nebude "les neles" plnit žádnou ze svých funkcí: zajišťování pitné vody, ochranu před povodněmi či blahodárný vliv na klima.

Málo nedotčených míst

Téměř veškeré naše lesy byly v minulosti ekonomickou činností, především těžbou dřeva a zemědělskou exploatací, silně pozměněny. Proto v českých podmínkách chybí některé důležité informace o přírodním vývoji, které by umožnily zlepšit péči o hospodářské porosty.

Pro místa, jež byla činností člověka v minulosti málo narušena nebo která byla ponechána již dlouhou dobu bez zásahů, se vžilo neformální označení pralesy. Zbylo jich velmi málo a staly se pečlivě ochraňovanými místy, v některých případech téměř zatajovanými před pozorností veřejnosti. Boubínský, Žofínský či Trojmezenský prales, prales Mionší, Bílá Opava, Ranšpurk a několik dalších dnes patří mezi klenoty české přírody a důležité objekty vědeckého výzkumu.

Pro uchování všech potřebných informací o přirozeném stavu a novodobém vývoji lesů jejich počet zdaleka nedostačuje. K ponechání lesů přírodnímu vývoji by měl směřovat management národních parků a lesních rezervací. V praxi tomu tak většinou není, dokonce se v řadě z nich těží dřevo. Vymezení porostů bez hospodářských zásahů je důležité také pro zachování biologické diverzity.

 

Autoři:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.