České kořeny a záhadná smrt brazilského Kennedyho

  • 2
Juscelino Kubitschek, pravnuk českého emigranta, se před půlstoletím vypracoval z chudoby až do čela Brazílie. Jeho iniciály JK jsou tam stejně známé jako u nás písmena TGM. Pro mnoho lidí ve světě není jméno Kubíček české, ale portugalské. Zdá se vám to zvláštní? Uvědomte si, že ho v cizině kdysi ve "zmutované" podobě nejvíce proslavil brazilský prezident.

Juscelino Kubitschek de Oliveira se narodil v Diamantině v centrální části Brazílie 12. září 1902.

Jeho otec o dva roky později zemřel, a tak si Juscelino ponechal jako své hlavní příjmení dívčí jméno matky Júlie.

A tedy také iniciály JK (čti "žotaka"), které jsou nyní v Brazílii stejně známé jako v Česku písmena TGM. Právě s mazlivou přezdívkou "Žotaka" dokráčel Kubitschek o mnoho let později až na politický vrchol.

V dětství se však "Žotakova" hvězdná budoucnost nerýsovala ani v náznacích. Jeho matka měla co dělat, aby z učitelských příjmů uživila své dvě děti. Nakonec se jí povedlo dovést syna až k univerzitnímu vzdělání. JK zahájil studium medicíny v roce 1921 v Belo Horizonte.

Žádný sladký študácký život ho však nečekal, po přednáškách a cvičeních trávil většinu volného času na poště, kde si na studia přivydělával jako telegrafista. V roce 1927 začal pracovat jako chirurg na klinice v Belo Horizonte. Po dvou letech praxe se vydal na stáž do Paříže.

Potom procestoval Evropu a zavítal i do Československa, odkud pocházel jeho praděd Jan Nepomuk Kubíček, který kolem roku 1830 odjel z Třeboňska do Latinské Ameriky. Kubitschek byl překvapen tím, jak je jeho příjmení v Československu frekventované. V pamětech popisuje, že nahlédl do telefonního seznamu a našel tam ke svému úžasu spoustu Kubíčků.

Po návratu z cest se oženil se svou dlouholetou přítelkyní Sarah a zřídil si vlastní ordinaci. Krom toho v nemocnici pro chudé zdarma poskytoval své služby.

Brazilský Kennedy
Během občanské války v roce 1932 uplatnil svůj organizační talent při vedení polní nemocnice. Právě tehdy se setkal s Beneditem Valaderesem, člověkem, který mu od základů překopal jeho dosavadní kariéru -z výborného lékaře vytvořil špičkového politika.

Když se Valaderes stal guvernérem státu Minas Gerais, obrátil se na Kubitscheka s nabídkou místa v jeho kabinetu. O dva roky později Kubitschek úspěšně kandidoval do parlamentu. Jeho obvodem byla rodná Diamantina a její okolí.

V roce 1940 ho Valaderes jmenoval starostou Belo Horizonte. Od té doby zazářil v každých volbách, kterých se v barvách sociální demokracie zúčastnil. Uspěl jako kandidát na poslance, guvernéra Minas Gerais a nakonec v roce 1955 i na prezidenta země.

Čím to, že věčně usměvavý chlapík s vizáží filmového milovníka dokázal Brazilce tak očarovat? Na okolí zapůsobilo jeho bezprostřední chování, stoprocentní pracovní nasazení a image politika z lidu. Pomohla mu i moderně vedená kampaň, body v popularitě mu přihazovala jeho šarmantní žena i nezpochybnitelné úspěchy, kterých dosáhl v předchozích funkcích. Kubitschek dokázal nadchnout Brazilce k věcem, které se jim zdály být dosud nemožné. Proto býval občas srovnáván s americkým prezidentem Kennedym.

Kubitschek se při své politické dráze staral především o rychlý ekonomický rozvoj a modernizaci země. Když pro jeho plány scházely peníze, neváhal si je vypůjčit. Dluhy považoval za nezbytné k tomu, aby se chudá Brazílie postavila na nohy.

Svou zemi hluboce změnil. Postaral se o nové silnice, elektrifikaci i o obrovský nárůst průmyslové výroby. Rubem těchto pozitiv bylo vysoké zadlužení a rapidní inflace.
Za Kubitscheka se začala v divočině brazilského vnitrozemí stavět futuristická metropole Brasília (architekt Oskar Niemeyer). JK si tak zajistil nesmazatelné místo v historii země, protože byl prvním politikem, který se odvážil realizovat dvě stě let plánovaný přesun hlavního města z pobřeží do centra země.

S prezidentským úřadem se rozloučil po pěti letech, protože tehdejší ústava zakazovala dva prezidentské mandáty v řadě. Odcházel s obrovskou popularitou "prezidenta-zakladatele" a s očekáváním, že se hned po dalších volbách vrátí k rozdělané práci. Toho se však nedočkal.

Záhadná smrt
V roce 1964 armáda nespokojená s dalším levicovým politikem v prezidentském křesle provedla puč a na více než dvacet let demokracii vyhnala. "Žotaka" jako jeden z hlavních nepřátel režimu a neoficiální vůdce opozice byl zbaven občanských práv a brzy ho donutili k emigraci. V ní však dlouho nevydržel a vrátil se. Čekal ho kolotoč mezi kriminálem, domácím vězením a pobytem za hranicemi.

Závěr Kubitschekova života nebyl příliš šťastný. Jeho vášeň - politika - pro něj byla tabu, v podnikání se mu nedařilo, trpěl rakovinou prostaty a trápily ho spory s manželkou kvůli jeho dlouhému mimomanželskému poměru.

Kubitschekova smrt přišla náhle - 22. srpna 1976 zahynul při autonehodě. Byla to nešťastná náhoda, nebo atentát, který nachystala tajná služba, aby se zbavila symbolu brazilské demokracie? Teorii o spiknutí, kterou podporovala i náhlá úmrtí dalších dvou protirežimních politiků, se nepodařilo prokázat.

Hned po Kubitschekově bouračce se postoj režimu k "Žotakovi" změnil. Ze živého nepřítele se stal mrtvý idol. Dostalo se mu státního pohřbu a poslední hold mu přišly vzdát tisíce lidí. A v roce 1981 byl v centru Brasílie odhalen památník připomínající život nejslavnějšího "jihoamerického Čecha".

Brasilia: Budovy parlamentu a senátu, nalevo dolní sněmovna, napravo národní kongres

Brasilia - palác Planalto

Most Juscelina Kubitscheka

Brasília: Katedrála od Oskara Niemeyera

Právě před 50 lety se stal brazilským prezidentem muž s českými předky Juscelino Kubitschek. Později nechal postavit novou metropoli nazvanou Brasília.