Ve stovkách rodinných domků a v bytových zástavbách bydlí převážně ruští
plynaři, kteří zajišťují provoz zásobníků plynu. Patrové rodinné domy s přilehlými garážemi a chlévy, které dal pro svézaměstnance vybudovat ruský Gazprom v rámci takzvaných jamburských dohod, vypadají jako z "jiného světa". Jsou široko daleko jedinou ukázkou civilizace.
Ve vesnicích, které leží v blízkosti potrubí s plynem proudícím do Evropy, lidé dosud běžně tahají dříví z lesa. Stařenky ve válenkách a galoších se belhají k silnici, aby se zásobily chlebem, cukrem a zápalkami. Auta, která fungují jako mobilní obchody, se do vesnic kvůli blátu většinou ani nedostanou.
Na rozdíl od místních vesničanů zaměstnanci Gazpromu, kteří se do Rjazaňské oblasti přistěhovali z jiných částí Ruska, si hoví v moderních domech vytápěných z kotelny, v prostorných a vykachlíkovaných místnostech spořitelní banky si ukládají úspory, ve škole, v poliklinice i v administrativních budovách je teplo a útulně a v moderní tělocvičně se prohání mládež i dospělí. Toto pohodlí jim zčásti zajistili čeští stavbaři, kteří postavili na klíč dvě vesnice v ruském vnitrozemí. Zanechali po sobě dobrou pověst. Slova jako "školka" nebo "knedlíky" se vžila dokonce do místní hantýrky a o česko-slovenské účasti svědčí i názvy ulic Pražská a Bratislavská.
Strohý architektonický styl bez vyřezávaných okenních rámů a dřevěné výzdoby na prkenných fasádách obvyklých pro ruské vesnice, se ne všem místním Rusům zamlouvá. "Když není nic lepšího, tak se spokojíme i s tím. Někde bydlet musíme," říká Taťjana Galcovová z obce Borki, které prý praskají v bytě zdi. Marina z obce Krutojarskij si stěžuje, že kvůli tajícímu sněhu má plný sklep vody, že jí popraskala venkovní omítka a ani schody do prvního patra prý nejsou po třech letech nejpevnější.
Vesnice Borki a Krutojarskij byly postaveny pro zaměstnance Mostransgazu, dceřinné společnosti monopolního plynárenského podniku Gazprom, z českého materiálu a na základě českých projektů. "Asi nám místní lidé naše bydlení závidí. V tomto regionu jsou to nejlepší obce," říká vedoucí kompresorové stanice
Uvjazovského podzemního zásobníku plynu Anatolij Jakovlev. "Z celého srdce děkujeme českým stavbařům. V domech je teplo a příjemně. Vzpomínáme na ně v dobrém," dodává.
Podle dohody z roku 1985 mezi bývalým SSSR a Československem postavil podnik Transgas Praha v Rusku v letech 1993 až 1999 objekty v hodnotě zhruba 150 miliónů dolarů. Mimo obytných domů šlo o technické objekty Mostransgazu, bramborárnu v obci Torbajevo, administrativní budovy, garáže, domy kultury.
Podzemní zásobníky plynu v obci Borki a také v nedalekém Kasimově dnes patří k největším a nejmodernějším v Evropě. Plyn je stlačen do podzemních vrstev, odkud vytlačuje vodu, místní podmínky jsou prý z geologického hlediska pro tento účel
výjimečně vhodné.
V Kasimově je pod zemí uschováno na 12 miliard metrů krychlových plynu, což je více než roční spotřeba celé České republiky. V Uvjazovském podzemním zásobníku plynu je dnes plynu kolem pěti miliard metrů krychlových. "Navštěvují nás Číňané, Poláci a představitelé dalších ruských transgazů a velmi se jim líbí kvalita české práce. Dá se říct, že jsou to ukázkové stanice," pochvaluje si náčelník kompresorové stanice Anatolij Jakovlev.
Jakov Lukjančikov, který pracuje ve vesnické kotelně, si bydlení v českém domě nemůže vynachválit. "Takové jsem viděl jen v Teplicích," chlubí se zážitky z návštěvy někdejšího českého kolegy. "Ve srovnání s ruskými parametry je obydlí postavené českými firmami kvalitní. Kdyby byla možnost znovu si vybírat, neodmítli bychom českou spolupráci," říká Jakovlev.
 |
