Kroměříž, jedna z 12 památek Česka na seznamu UNESCO

Kroměříž, jedna z 12 památek Česka na seznamu UNESCO | foto: Jan KarásekMF DNES

České divy světa

  • 6
Je to jen pár kamenů v zemi. Tedy na první pohled. Ve skutečnosti jde o zbytky kostela z doby Velké Moravy. A jestli vše dobře půjde, bude tato památka brzy v nejprestižnějším světovém seznamu památek, který sestavilo UNESCO. Těch pár kamenů bude tedy stejně významnou ozdobou Česka jako Telč či Český Krumlov. Nebo jako nedaleké Luhačovice, které o zápis rovněž žádají.

Nejprestižnější světový seznam památek, který sestavilo UNESCO a na kterém už Česko zastupuje Praha, Telč či Český Krumlov, by se mohl rozrůst už v letech 2008 a 2009 o další dvě tuzemské památky - luhačovické lázně a památky z dob Velké Moravy na česko-slovenském pomezí.

Taktiku prosazování památek do UNESCO má na starosti na ministerstvu kultury ostřílený diplomat Michal Beneš, který se touto problematikou zabývá už od devadesátých let. Benešovy tipy vycházejí. Třebíčskému ghettu přikládal už v roce 2001 slušné naděje a památka se do seznamu dostala. Nedávno mluvil v článku MF DNES o "opravdu velkých šancích Luhačovic".

Dobrá pozvánka pro turisty

Místa zapsaná v UNESCO mají stoprocentně zajištěný příliv turistů z celého světa, a tedy zisk nejen místních podnikatelů. Kdo znal třeba před zapsáním jihočeské Holašovice? Česká republika se chystá po několikaleté přestávce vzít UNESCO opět "útokem".

Zatím poslední českou památkou, kterou se podařilo na seznam protlačit, byla třebíčská židovská čtvrť v roce 2003. Už čtyři roky Česká republika žádný další "zářez" nezaznamenala. Od devadesátých let se přitom nestalo, že bychom tak dlouhý čas vycházeli naprázdno.

Nutno však české kulturní diplomaty omluvit, že Česko má na počet obyvatel památek v seznamu poměrně hodně, takže další se tam prosazují již obtížně.

Teď to však chtějí ministerstvo kultury a památkový ústav změnit. Luhačovice se secesními lázeňskými domy architekta Dušana Jurkoviče dospěly asi nejdál a mají naději proto, že lázní zatím na seznamu mnoho nefiguruje. "Předpokládáme, že v letošním roce proběhnou v Luhačovicích nezávislé mezinárodní expertizy," uvedla mluvčí ministerstva kultury Marcela Žižková.

Moravské lázeňské město navštíví ohlášeně a oficiálně komisaři UNESCO, jiní experti, zvaní "tajní agenti", však dorazí tajně, aby se po Luhačovicích lépe porozhlédli.

Podobné naděje jako do Luhačovic vkládá Česko do kandidatury památek z dob Velké Moravy. UNESCO si totiž potrpí na zaniklé říše. V tomto případě jde o bývalé slovanské hradiště Mikulčice na české straně a společně s ním bude kandidovat i kostel svaté Margity Antiochijské v Kopčanech, který už ale leží za řekou na Slovensku, zřejmě jde o jediný stojící kostelík z dob Velké Moravy.

Jako další by měl v příštích letech podle Věry Kučové z Národního památkového ústavu přijít na řadu Ještěd. O něm není sporu. Ještěd, jehož poetiku ukazuje i nový český film Grandhotel, je na první pohled výjimečný klenot. Stavba dostala mezinárodní prestižní Perretovu cenu udělovanou architektům. Nikde na světě nemá žádné "dvojče" a dokonale srostl s horou, na které byl postaven. Ještěd se také stal symbolem města, možná i kraje.

Jenže jeho budoucí zařazení na seznam UNESCO je stále jen předpokládané. Stejně jako u ostatních kandidátů. Nemusí vyjít. Předpovídat dopředu, které památky mezinárodní výbor vybere, je podobné jako zkoušet předem uhodnout, kdo dostane Nobelovu cenu míru. Podle různých indicií se dají odhadnout favorité, ale tip často selže.

Kromě oficiálního listu, na kterém je zapsáno zatím 851 nejzajímavějších míst celého světa, ještě existuje "list uchazečů", kam přihlašuje každý stát podle uvážení své kandidáty. Česko jich má na seznamu čtrnáct. Do nich patří i už zmiňované Luhačovice a Mikulčice.

Poslední tři, které přibyly letos, jsou chmelařský Žatec, vysílač na Ještědu (kde právě proces běží nejrychleji) a hřebčín Kladruby nad Labem.

A už se hlásí další, kteří se ještě na seznamu uchazečů ani nestačili objevit. Nejaktuálnější "horkou zprávou" z letošního srpna je pak záměr prosadit na seznam UNESCO Plzeňský Prazdroj.

Památková diplomacie

Seznam památek UNESCO je exkluzivní klub. I když se třeba Česko může pyšnit mnoha malebnými dosud nezapsanými hrady a zámky či středověkými městy, šanci na zapsání má málokterá památka. Podívejme se, jaká kritéria rozhodují: Tak zaprvé se cení originalita.

Památky UNESCO

KroměřížKroměříž - zámek a zahrady




Noční pohled na Pražský hradPraha - historické centrum




Vila TugendhatBrno - vila Tugendhat




Zelená hora u Žďáru nad SázavouZelená hora - poutní kostel u Žďáru nad Sázavou



Český KrumlovČeský Krumlov - historické centrum




Letní večer v Olomouci – Sloup Nejsvětější Trojice a  Arionova  kašna, OlomoucOlomouc - sloup Nejsvětější trojice na náměstí



TřebíčTřebíč - židovské město s bazilikou svatého Prokopa



HolašoviceHolašovice - vesnická památková rezervace ve stylu takzvaného selského baroka


Kutná HoraKutná Hora - historické centrum a kostel v Sedlci



Zámek LedniceLednice a Valtice - zámky a parky




TelčTelč - historické centrum




LitomyšlLitomyšl - zámek

"Kdyby například v seznamu už předtím byl nějaký úplně stejný zámek jako v Litomyšli, tak by už tento zámek neměl šanci, jakkoli je krásný," říká Michaela Severová, výkonná ředitelka sdružení českých sídel s památkou UNESCO. Česko přesto zkouší prorazit s městečkem Slavonice, ačkoli už na seznamu figuruje podobná Telč rovněž z doby renesance.

Záleží i na tom, v jakém je historická lokalita stavu. Toto kritérium bude mít problémy splnit sochařský soubor Betlém u Kuksu. Tamějším kamenným figurám se už pomalu rozpadají tváře vinou zvětrávání i vandalů, kteří po "ovečkách a poustevnících" lezou. "Památka, která chce prorazit, musí mít dobře zpracovaný plán ochrany," připomíná mluvčí UNESCO Roni Amelan.

Celý proces výběru začíná tím, že památkáři musí za každé kandidátské místo zpracovat odpovědi na anglický dotazník. Ten má sice jen dvě strany, ale vyžaduje odpovědi, které vydají na dlouhé fascikly. Ptá se i na takové detaily, jako je plocha památky v hektarech, statistika návštěvnosti nebo ohrožení zemětřesením.

Katastrofy se nezapisují

Kdyby se Česko při vybírání kandidátů řídilo zájmem zahraničních návštěvníků, do první linie by se dostaly spíše Karlštejn či Terezín, ale určitě ne Mikulčice. Je to dáno tím, na co UNESCO klade důraz. Beneš už před pěti lety o šancích Terezína poznamenal, že "seznam UNESCO není přehledem katastrof a utrpení, takže pramalou šanci mají hřbitovy a koncentrační tábory". Jedinou výjimkou, která potvrzuje pravidlo, je Osvětim. Česko proto chytře Terezín "nabízí" jako barokní pevnost z osmnáctého století.

Podobně je na tom i Karlštejn, který sice vypadá jako z pohádky, ale Karel IV. by ho nepoznal, protože ho pozměnila přestavba z 19. století pod taktovkou architekta Josefa Mockera. A to ho trochu diskvalifikovalo.

Boduje technika i moderna

V posledních letech bodují ve velké míře moderní a technické památky, protože světový seznam už je přecpaný hrady a zámky. Uspěla proto brněnská vila Tugendhat a v budoucnosti to Česko zkusí s ruční papírnou ve Velkých Losinách. Ta už se měla objevit jako jediný zástupce v letošním klání, ale Česko ji na poslední chvíli stáhlo, protože chce nominaci rozšířit o další památky související s výrobou papíru.

Dalším účinným "fíglem" je, když se spojí dva státy, jako to udělaly Česko a Slovensko v případě velkomoravských památek. Mnohokrát už to pomohlo. Je to logické, protože dávné říše ležely v jiných hranicích.

Uchazeči o zápis

Luhačovice - lázeňské město se stavbami architekta Dušana Jurkoviče

Mikulčice - opevněné hradiště z dob Velké Moravy; žádá společně se slovenskými Kopčany

Ještěd - horský hotel a vysílač z roku 1973

Terezín - barokní pevnost s kasárnami postavená podle jednotného plánu

Žatec - památky upomínající na historii zpracování chmele

Karlštejn - gotický hrad postavený Karlem IV.

Kuks - skalní skulptury vytesané Matyášem Braunem a zámecký areál

Kladruby nad Labem - farma, kde žijí kladrubští bělouši, kterých žije na světě jen 1300

Slavonice - renesanční domy

Velké Losiny - ruční papírna

Praha - zvětšení dosavadního chráněného území UNESCO

Český ráj - pískovcová skalní města

Třeboň - síť rybníků jako technická památka, která zahrnuje rybníky Rožmberk a Svět

Ostrava - o zápis žádá také město Ostrava se svými důlními a průmyslovými komplexy; historický areál v Dolních Vítkovicích zahrnuje tři vysoké pece, Důl Hlubina a koksovnu

Navíc je tu ještě jeden paradox. Méně šancí mají státy, kterým se podařilo prosadit hodně památek v minulosti, a Česko je (vzhledem ke své velikosti) úspěšným šampionem s dvanácti zářezy. Je to do budoucna opravdu handicap? "Ano i ne. Je pravda, že máme třeba málo zapsaných míst v pacifické oblasti, ale i Česku se nějaký zápis může v budoucnu podařit," odpovídá lišácky mluvčí UNESCO Amelan.

851 perel navlečených na planetě Zemi

Kdyby přiletěli na Zemi turisté z jiné planety a ptali se, co je tady k vidění, asi by bylo nejjednodušší předat jim seznam 851 nejvýznamnějších památek na seznamu UNESCO.

Je to asi nejprestižnější aktuální přehled památek a přírodních zajímavostí, které reprezentují, co všechno lidstvo vytvořilo nebo (z menší části) co vytvořila příroda. Když se podaří nějaké zemi prosadit památku na seznam, znamená to téměř jistě zisk, protože takové místo má zajištěn příliv turistů.

Stačí se podívat na nabídky cestovních kanceláří, které k nám přivážejí cizince, jaké jim nabízejí výlety mimo Prahu. Český Krumlov a Kutná Hora evidované na listu UNESCO bývají v inzerátech nejčastěji. Letos v červnu na světový seznam přibylo dalších 22 nových památek. Důkazem, jak dlouhá cesta na seznam vede, je i to, že teprve až letos se tam dostala proslulá opera v australském Sydney, která byla postavena v roce 1973.

UNESCO nedá na povrchní líbivost. Na seznamu třeba dosud chybí údajně nejkrásnější hrad světa Neuschwanstein v Německu (vzor zámku Šípkové Růženky v Disneylandu) nebo obří socha Ježíše v Riu.

Ale zato UNESCO chrání třeba kostelíky v polské Svidnici a Jaworu blízko hranic s Českem, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli.

Notoricky známé světové památky, jako jsou Čínská zeď, Stonehenge, Benátky, kambodžský chrám Angkor, Machu Picchu, na seznamu nechybějí. Nejvíce položek pochopitelně mají kolébky kultur, jako jsou Itálie (42) nebo Španělsko (40). Ale boduje i Mexiko (27) nebo Čína (35). Překvapivě o trochu méně jich mají Spojené státy americké (20).

V zařazování hraje velkou roli i politika. Je totiž patrná snaha UNESCO, aby se na seznam dostaly památky z co největšího počtu zemí. Takže do "elitního klubu" pronikly i památky z malého jihoamerického Surinamu nebo afrického Toga.

STONEHENGE, Velká Británie
Stonehenge

MACHU PICCHU, Peru
Machu Picchu

Jak se dostat na seznam

Prvních dvanáct památek se dostalo na seznam v roce 1978 a od té doby jich každým rokem přibývá.

Mezi ty úplně první (tedy přímo z roku 1978) patří například souostroví Galapágy v Tichém oceánu, kde žijí vzácné obří želvy, nebo kaňony národního parku Simien v Etiopii.

UNESCO má totiž více kritérií, která musí každá památka splnit, než je zařazena na seznam. Tato kritéria také vysvětlují, proč se na seznam někdy dostanou nepříliš známá místa. Objevují se tam bývalá sídliště zaniklých a zapomenutých kultur, třeba hrobky Thráků v Bulharsku či antické památky roztroušené po celé Evropě.

Seznam světového kulturního dědictví obsahuje i "podseznam hanby", tedy seznam ohrožených památek, s nimiž by dotčené státy měly něco dělat. Patří tam třeba údolí Bamiyan v Afghánistánu a nejvíc položek - hned pět - tam má chaosem zmítané africké Kongo.

Jindy požaduje UNESCO od jednotlivých zemí, aby plánovaly svůj další rozvoj s ohledem na zapsané památky. Například Německo má na seznamu zapsané labské údolí u Drážďan a UNESCO kritizuje záměr údolí přemostit.

V souostroví Galapágy v Tichém oceánu žijí vzácné obří želvy
Galapágy

Bamiyanské údolí v Afghánistánu
Údolí Bamiyan

Zařazení na seznam ohrožených se tak dá považovat i za formu "výstrahy". Nejhorším strašákem pro ty, kdo výstrahu neuposlechnou, je pak vyškrtnutí ze seznamu. Výbor UNESCO k tomu přikročil zatím jen jednou v historii, shodou okolností letos. Vyškrtl rezervaci v Ománu, protože ji stát zmenšil kvůli těžbě ropy.

S hrozbou vyškrtnutí se straší i v Česku. Týká se to hlavně plánované výstavby výškových budov, jednak v Holešovicích a potom na Pankráci. Mrakodrapy totiž podle jejich odpůrců naruší historické panoráma hlavního města. Zastánci "věžáků" však argumentují tím, že tři první mrakodrapy už v době zápisu Prahy do UNESCO stály a ničemu to nevadilo.