Nejmohutnější kopce České tabule se soustřeďují v Ralské pahorkatině na severu Čech, která tvoří jižní předpolí Českému středohoří, Lužickým horám a Ještědskému hřbetu.
Tyto překrásné a majestátní vrchy mají mnoho společného. Vystupují osamoceně jako krajinné majáky a své okolí převyšují až o 400 metrů. Většinou jsou to erozí obnažená třetihorní sopečná tělesa, která utuhla pod povrchem v souvrství křídových pískovců a jílovců. Jejich spodní část bývá většinou pískovcová, vrcholek čedičový nebo znělcový.
Téměř každý z kopců je výjimečnou přírodní lokalitou a vyznačuje se bohatou přítomností vzácných druhů flóry a fauny. Mnohé byly vyhlášeny za státem chráněná území. Z každého se otevírají fantastické výhledy, mnohdy připomínající pohledy z letadla.
Ralská pahorkatina České tabule: vlevo Tlustec, vyčnívající Ralsko a vpravo v dálce Bezdězy
Zakázaný výhled z Tlustce
Nejvyšší Ralsko
Nejvyšším kopcem celé České tabule je impozantní Ralsko (696 m), ozdobené romantickou siluetou hradní zříceniny. Jeho spodní část tvoří křemenné pískovce, v nichž příroda na mnoha místech vytvořila typický reliéf pískovcových skalních měst. Největší komplex se nachází nad Vranovem a jeho součástí je i turisticky vyhledávaná Juliina vyhlídka, kterou jistě poznají čtenáři kreslené verze Foglarových Rychlých šípů coby skalní sídlo Bratrstva kočičí pracky a jejich kumpánů.
Horní čedičovou část Ralska pokrývají suťové, převážně bukové lesy pralesovitého rázu s mohutnými exempláři starých jeřábů, klenů, borovic a lip a bohatým bylinným podrostem. Turistickou lahůdkou vrcholové části Ralska je kromě hradní zříceniny úzký čedičový hřbítek s velmi příkrými skalními stěnami. Exponovaný a vzdušný přechod této skály jistí fixní zábradlí.
Ralsko (696 m) – nejvyšší kopec České tabule
Na Ralsko vede červeně značená trasa z Vranova nebo z Novin pod Ralskem. Na poměrně náročný výstup je třeba počítat minimálně jednu hodinu. Před rokem 1990 byl turisticky nepřístupný vrchol součástí stejnojmenného vojenského prostoru a hrad okupovala posádka sovětských vojáků s vysílačkou. O její přítomnosti svědčí dodnes čitelné nápisy na zdech či zářezy na stromech v azbuce.
Nejtlustší Tlustec
Na dohled od Ralska vystupuje vrch Tlustec (591 m) s velmi charakteristickým názvem. V širší známost vešel mezi českou veřejnost na přelomu 20. a 21. století jakožto symbol jedné z nejvýznamnějších ekologických kauz tehdejší doby.
Tlustec neboli Tölzberg je opravdu tlustý. Obvod široké hory, převyšující své okolí o bezmála 300 metrů, dosahuje při úpatí téměř šest kilometrů.
Právě velmi objemná masa technicky vysoce kvalitního kamene a absence státní ochrany přírody rozhodla o neblahém osudu kopce. V roce 1988 zahájil na západním úbočí Tlustce provoz obří velkolom na stavební kámen s cílem vytěžit celý kopec. Proti ničení krajiny začali protestovat nejprve ekologičtí aktivisté, později i obyvatelé okolních vesnic, jimž začaly praskat domy.
Po dlouhých peripetiích, úředních tahanicích a právních kličkách nakonec ministerstvo životního prostředí zastavilo těžbu, čemuž zároveň napomohl i krach těžební firmy Beron. Nicméně roku 2003 začal nový majitel těžit znovu a spory vzplanuly nanovo. Aktivisté ze Sdružení pro záchranu Tlustce však i další soudy vyhráli. Vytěžená a rozdrcená část kopce našla uplatnění především při výstavbě a modernizaci českých železničních koridorů. Až pojedete vlakem, vzpomeňte si.
Lomem zjizvený vrch Tlustec (591 m)
Na Tlustec kdysi vedla modrá značka, nyní je plochý vrchol součástí nepřístupného a přísně střeženého lomového areálu. Volný pohyb je možný pouze po východním úbočí, které pokrývá – tak jako kdysi celou tlustou horu – přírodovědně velmi cenný les. Vstupu na vrchol, odkud se otevírá jeden z nejhezčích pohledů na panorama protilehlých Lužických hor, brání plot s nepřehlédnutelnými výstražnými tabulemi. Za nerespektování zákazu vstupu hrozí nepříjemnosti.
Tlustec je stále evidován jako jedno z největších ložisek stavebního kamene nejvyšší kvality na území ČR. Podle nejnovějších plánů se má začít znovu šetrným způsobem kámen dobývat a zároveň během těžby kopec asanovat a posléze opět zpřístupnit veřejnosti.
Nejmohutnější Vlhošť
Nejmohutnější kopec České tabule bývá vidět zdaleka. Vystupuje na Českolipsku v severní části CHKO Kokořínsko, je vysoký a tlustý zároveň a jmenuje se Vlhošť (614 m). Vztahují se k němu staré lidové pověsti o scházení vlkodlaků, kteří v okolí rdousili lidi a trhali stáda dobytka. Odtud snad pochází i název hory, který je v podobě Wlhossti doložený již k roku 1406.
Vlhošť je částečně obnaženým znělcovým lakolitem, který pronikl před cca 30 miliony let do původně vodorovných vrstev svrchnokřídových pískovců. Ty se dochovaly na západním a jižním úbočí hory, kde vytvářejí tři nad sebou seřazené, vodorovné galerie efektních skal. Něco podobného u nás nikde jinde k vidění není.
Hora Vlhošť (614 m) s galeriemi pískovcových skal
Masiv Vlhoště pokrývá souvislý les, který lze rozdělit na dva typy. Na znělcovém podloží převažují květnaté bučiny s velmi zachovalou a přirozenou druhovou skladbou. Dostatek starých doupných stromů je důvodem výskytu mnoha vzácných ptačích druhů (např. holub doupňák, sýc rousný). Naopak pro podloží níže položených pískovcových skal jsou typické borové lesy s velmi hojnými populacemi pavouků.
Východiskem na Vlhošť je malá vesnička Hvězda, odkud vedou zelené a modré značky přes Vlhošťský důl k žlutě značenému okruhu po úbočí hory kolem pískovcových skalních galerií. Na vrcholu Vlhoště, kam značky nevedou, lze objevit řadu přitesaných pískovcových kamenů nejasného původu.
Nejnavštěvovanější Bezděz
Bezděz je spolu s Řípem jedním z nejvýznamnějších symbolů české krajiny. Díky relativní výšce, strmosti svahů, mohutnosti a izolované poloze je úžasný při pohledu z kterékoli světové strany. Monumentalitu Bezdězu umocňuje strohá kamenná stavba gotického královského hradu. Pověstný výhled z hradní věže zahrnuje prakticky celou severní polovinu Čech.
Bezdězy jsou vlastně dva – Malý a Velký. Dvě znělcová sopečná tělesa nesouměrného kuželového tvaru s elipsovitým půdorysem a společným přívodním kanálem vykazují zcela odlišný ráz. Zatímco na 604 m vysoký Velký Bezděz proudí davy lidí, půl kilometru vzdálený Malý Bezděz oddělený stometrovým hlubokým sedlem představuje oázu nedotčené přírody, kam nevede žádné turistické značení. A také místem, odkud je na hrad Bezděz nejkrásnější a nejbližší pohled.
Malý a Velký Bezděz
Strmost a nepřístupnost svahů obou Bezdězů způsobila, že lesní porosty nedoznaly navzdory dlouhodobému sídelnímu využívání velkých změn a zachovaly se v přirozené, různověké podobě. Převládají tu dubové bučiny a bukové doubravy s hojným výskytem pokroucených a zakrslých forem na extrémních stanovištích.
Nejvýznamnějším živočichem obou Bezdězů je vzácný brouk tesařík alpský, který tu žije v poměrně hojné populaci a ve zdejších lesích nachází vhodné ekologické podmínky pro život i rozmnožování.
Ralsko (červená značka), Bezděz (zelená), Tlustec (růžová), Vlhošť (hnědá)
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
