Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Samotáři kolem Labe: kde se scházelo Bratrstvo kočičí pracky či vlkodlaci

aktualizováno 
Česká tabule není jenom nedozírná rovina kolem řeky Labe, ale patří do ní i mnoho osamocených kopců, za jejichž tvary a relativní výšky by se nemuselo stydět žádné vysoké pohoří. Některé jsou všeobecně známé, na jiné se moc nechodí.

Hora Vlhošť (614 m) v CHKO Kokořínsko | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Nejmohutnější kopce České tabule se soustřeďují v Ralské pahorkatině na severu Čech, která tvoří jižní předpolí Českému středohoří, Lužickým horám a Ještědskému hřbetu.

Tyto překrásné a majestátní vrchy mají mnoho společného. Vystupují osamoceně jako krajinné majáky a své okolí převyšují až o 400 metrů. Většinou jsou to erozí obnažená třetihorní sopečná tělesa, která utuhla pod povrchem v souvrství křídových pískovců a jílovců. Jejich spodní část bývá většinou pískovcová, vrcholek čedičový nebo znělcový.

Téměř každý z kopců je výjimečnou přírodní lokalitou a vyznačuje se bohatou přítomností vzácných druhů flóry a fauny. Mnohé byly vyhlášeny za státem chráněná území. Z každého se otevírají fantastické výhledy, mnohdy připomínající pohledy z letadla.

Ralská pahorkatina České tabule: vlevo Tlustec, vyčnívající Ralsko a vpravo v dálce Bezdězy

Ralská pahorkatina České tabule: vlevo Tlustec, vyčnívající Ralsko a vpravo v dálce Bezdězy

Zakázaný výhled z Tlustce

Zakázaný výhled z Tlustce

Nejvyšší Ralsko

Nejvyšším kopcem celé České tabule je impozantní Ralsko (696 m), ozdobené romantickou siluetou hradní zříceniny. Jeho spodní část tvoří křemenné pískovce, v nichž příroda na mnoha místech vytvořila typický reliéf pískovcových skalních měst. Největší komplex se nachází nad Vranovem a jeho součástí je i turisticky vyhledávaná Juliina vyhlídka, kterou jistě poznají čtenáři kreslené verze Foglarových Rychlých šípů coby skalní sídlo Bratrstva kočičí pracky a jejich kumpánů.

Horní čedičovou část Ralska pokrývají suťové, převážně bukové lesy pralesovitého rázu s mohutnými exempláři starých jeřábů, klenů, borovic a lip a bohatým bylinným podrostem. Turistickou lahůdkou vrcholové části Ralska je kromě hradní zříceniny úzký čedičový hřbítek s velmi příkrými skalními stěnami. Exponovaný a vzdušný přechod této skály jistí fixní zábradlí.

Ralsko (696 m) – nejvyšší kopec České tabule

Ralsko (696 m) – nejvyšší kopec České tabule

Na Ralsko vede červeně značená trasa z Vranova nebo z Novin pod Ralskem. Na poměrně náročný výstup je třeba počítat minimálně jednu hodinu. Před rokem 1990 byl turisticky nepřístupný vrchol součástí stejnojmenného vojenského prostoru a hrad okupovala posádka sovětských vojáků s vysílačkou. O její přítomnosti svědčí dodnes čitelné nápisy na zdech či zářezy na stromech v azbuce.

Nejtlustší Tlustec

Na dohled od Ralska vystupuje vrch Tlustec (591 m) s velmi charakteristickým názvem. V širší známost vešel mezi českou veřejnost na přelomu 20. a 21. století jakožto symbol jedné z nejvýznamnějších ekologických kauz tehdejší doby.

Fotogalerie

Tlustec neboli Tölzberg je opravdu tlustý. Obvod široké hory, převyšující své okolí o bezmála 300 metrů, dosahuje při úpatí téměř šest kilometrů.

Právě velmi objemná masa technicky vysoce kvalitního kamene a absence státní ochrany přírody rozhodla o neblahém osudu kopce. V roce 1988 zahájil na západním úbočí Tlustce provoz obří velkolom na stavební kámen s cílem vytěžit celý kopec. Proti ničení krajiny začali protestovat nejprve ekologičtí aktivisté, později i obyvatelé okolních vesnic, jimž začaly praskat domy.

Po dlouhých peripetiích, úředních tahanicích a právních kličkách nakonec ministerstvo životního prostředí zastavilo těžbu, čemuž zároveň napomohl i krach těžební firmy Beron. Nicméně roku 2003 začal nový majitel těžit znovu a spory vzplanuly nanovo. Aktivisté ze Sdružení pro záchranu Tlustce však i další soudy vyhráli. Vytěžená a rozdrcená část kopce našla uplatnění především při výstavbě a modernizaci českých železničních koridorů. Až pojedete vlakem, vzpomeňte si.

Lomem zjizvený vrch Tlustec (591 m)

Lomem zjizvený vrch Tlustec (591 m)

Na Tlustec kdysi vedla modrá značka, nyní je plochý vrchol součástí nepřístupného a přísně střeženého lomového areálu. Volný pohyb je možný pouze po východním úbočí, které pokrývá – tak jako kdysi celou tlustou horu – přírodovědně velmi cenný les. Vstupu na vrchol, odkud se otevírá jeden z nejhezčích pohledů na panorama protilehlých Lužických hor, brání plot s nepřehlédnutelnými výstražnými tabulemi. Za nerespektování zákazu vstupu hrozí nepříjemnosti.

Tlustec je stále evidován jako jedno z největších ložisek stavebního kamene nejvyšší kvality na území ČR. Podle nejnovějších plánů se má začít znovu šetrným způsobem kámen dobývat a zároveň během těžby kopec asanovat a posléze opět zpřístupnit veřejnosti.

Nejmohutnější Vlhošť

Nejmohutnější kopec České tabule bývá vidět zdaleka. Vystupuje na Českolipsku v severní části CHKO Kokořínsko, je vysoký a tlustý zároveň a jmenuje se Vlhošť (614 m). Vztahují se k němu staré lidové pověsti o scházení vlkodlaků, kteří v okolí rdousili lidi a trhali stáda dobytka. Odtud snad pochází i název hory, který je v podobě Wlhossti doložený již k roku 1406.

Vlhošť je částečně obnaženým znělcovým lakolitem, který pronikl před cca 30 miliony let do původně vodorovných vrstev svrchnokřídových pískovců. Ty se dochovaly na západním a jižním úbočí hory, kde vytvářejí tři nad sebou seřazené, vodorovné galerie efektních skal. Něco podobného u nás nikde jinde k vidění není.

Hora Vlhošť (614 m) s galeriemi pískovcových skal

Hora Vlhošť (614 m) s galeriemi pískovcových skal

Masiv Vlhoště pokrývá souvislý les, který lze rozdělit na dva typy. Na znělcovém podloží převažují květnaté bučiny s velmi zachovalou a přirozenou druhovou skladbou. Dostatek starých doupných stromů je důvodem výskytu mnoha vzácných ptačích druhů (např. holub doupňák, sýc rousný). Naopak pro podloží níže položených pískovcových skal jsou typické borové lesy s velmi hojnými populacemi pavouků.

Východiskem na Vlhošť je malá vesnička Hvězda, odkud vedou zelené a modré značky přes Vlhošťský důl k žlutě značenému okruhu po úbočí hory kolem pískovcových skalních galerií. Na vrcholu Vlhoště, kam značky nevedou, lze objevit řadu přitesaných pískovcových kamenů nejasného původu.

Nejnavštěvovanější Bezděz

Bezděz je spolu s Řípem jedním z nejvýznamnějších symbolů české krajiny. Díky relativní výšce, strmosti svahů, mohutnosti a izolované poloze je úžasný při pohledu z kterékoli světové strany. Monumentalitu Bezdězu umocňuje strohá kamenná stavba gotického královského hradu. Pověstný výhled z hradní věže zahrnuje prakticky celou severní polovinu Čech.

Bezdězy jsou vlastně dva – Malý a Velký. Dvě znělcová sopečná tělesa nesouměrného kuželového tvaru s elipsovitým půdorysem a společným přívodním kanálem vykazují zcela odlišný ráz. Zatímco na 604 m vysoký Velký Bezděz proudí davy lidí, půl kilometru vzdálený Malý Bezděz oddělený stometrovým hlubokým sedlem představuje oázu nedotčené přírody, kam nevede žádné turistické značení. A také místem, odkud je na hrad Bezděz nejkrásnější a nejbližší pohled.

Malý a Velký Bezděz

Malý a Velký Bezděz

Strmost a nepřístupnost svahů obou Bezdězů způsobila, že lesní porosty nedoznaly navzdory dlouhodobému sídelnímu využívání velkých změn a zachovaly se v přirozené, různověké podobě. Převládají tu dubové bučiny a bukové doubravy s hojným výskytem pokroucených a zakrslých forem na extrémních stanovištích.

Nejvýznamnějším živočichem obou Bezdězů je vzácný brouk tesařík alpský, který tu žije v poměrně hojné populaci a ve zdejších lesích nachází vhodné ekologické podmínky pro život i rozmnožování.

Ralsko (červená značka), Bezděz (zelená), Tlustec (růžová), Vlhošť (hnědá)

Ralsko (červená značka), Bezděz (zelená), Tlustec (růžová), Vlhošť (hnědá)

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.