Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Česká Sibiř: zima jako na Sibiři

aktualizováno 
-
Výpravčí odmávne zastávkový vláček sunoucí se směr Tábor. Kluše zpět a rychle přibouchne dveře kanceláře. Zima zalézá všude. Studené je zasněžené nástupiště, studená je zavřená pokladna, ledová je i opuštěná čekárna.

Nic zvláštního zde, na místě zvaném Česká Sibiř. Honem se zahřát rychlou chůzí. Ledový vichr cloumá namrzlými větvemi ojíněných smrků. Pod nimi se kupí obrovské sněhové závěje. Klouže to, silnice namrzá. »Sibiř«, krajina okolo Miličína a Mladé V ožice, se topí v záplavě sněhu, zatímco pár kilometrů na sever po něm není ani památky. »Dneska už ta zima za nic nestojí,« tvrdí přesto stařík ve V oticích v hospodě nedaleko autobusového nádraží. Řeč je o sobotním mysliveckém bále, který podle všeho ještě neskončil. Alespoň ne pro veselou pánskou společnost, která sem nachází cestu po nedělním obědě. Před chvílí odbilo poledne a na stole přistává runda rumů. »Popojedem, chlapi,« zazní povel a obsah mizí v mužných hrdlech. T ak se pije na drsné Sibiři. »Závěje šplhaly do dvou metrů a na Tábor se nedalo projet,« vykládá dál pamětník. »Tomuhle neříkám závěje,« mávne přezíravě na odhrnutý sníh za oknem. Zavátá cesta stoupá od V otic vzhůru, sněhu přibývá. Na sever se otevírá obrovské panoráma zasněžen ých hřbetů a hnědé šachovnice v údolí pod nimi. Silnice je zlehka posypaná, k návštěvě sousedů přes kopec je však lepší zajít pěšky. Postavy zachumlané až po uši míří k průsmyku. Na auto dnes každý raději zapomněl. Mrzlo tu snad kdysi ještě více? Místní jsou o tom přesvědčeni, odborníci méně. »Lidská paměť funguje výběrovým způsobem,« říká klimatolog Lubomír Coufal. »Každý člověk tvrdí, že když byl mladý, sněhu bylo dva metry. Analýzy to pak ale nedosvědčují.« A má »Sibiř« více sněhu než okolí? »Nadmořská výška hraje významnou roli,« říká Coufal. Zde není podle něho tak zjevná, protože husté osídlení tu sahá už dlouho i do vyšších partií. Vesničky jsou na mapě rozeseté jako korálky, těsně vedle sebe. Třeba takové Brdy jsou ve stejné nadmořské výšce lesní pustinou, zatímco na »Sibiři« se usadil život. T akže i záplavy sněhu byly tak nějak patrnější. »Projevuje se zde množství srážek, rovinaté návětrné partie jsou ideální místo pro tvoření jazyků a závějí,« říká Coufal. V esnička Smilkov je však ukrytá v údolí. Místní mládež sedí v budce autobusové zastávky (v takové zimě!) a probírá novinky hudebních hitparád. Otrhaný plakát zve na kapelu Rotor (každá česká vesnice zná kapelu Motor, Debustrátor, Terminátor, Kalkulátor nebo Kreator). Smilkov má velkou výhodu: na rozdíl od V otic sem nedorazila obludná sila a výkrmny, ale ani výhonky českého kapitalismu, nevkusné plechové cedule a neohrabaná inzerce na plotech. Jen zima je tu stejná, snad jen vítr tolik nefučí. Malé děti počasí nikdy neodradí, jdou bruslit na rybník za městem. »Tady je naše hřiště,« ukazuje klučina na ledu obdélník odhrabaného sněhu. Silnice se za vesnicí stáčí na východ. V obci Heřmaničky protíná krajinu přímka železnice. Kdo ale chce zapomenout na cesty známé a rovné, vydá se na horu Kalvárie, bez dvou metrů sedmistovkovou. S každým krokem se otevírá širší a širší výhled. Směrem na V elký Blaník (na východě) či na Javorovou skálu (opačným směrem). A všude kolem hrobové ticho, skučí jen vítr. Impozantní hřeben Kalvárie, ve větší výši než třeba Špindlerův Mlýn, má výrazně vysokohorský charakter. V ětve ošlehané vichřicí se naklánějí jediným směrem, smrky jsou zakrslejší. Zelená značka se místy ztrácí, vrchol se však nedá přehlédnout. Opravená kaple s třemi dřevěnými kříži uzavírá křížovou cestu, která sem vede z Miličína, jenž se krčí dole pod horou. Slunce se kloní k obzoru a rtuť teploměru rychle klesá. Znavený poutník sejde do údolí a zjistí, že poslední autobus do teplejších míst odjel už před pátou. Nic zvláštního zde, v kraji jménem »Sibiř«.


Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.