Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Česká revoluce na Jadranu! Děti paštikářů jedou na plné pecky

aktualizováno 
Zapomeňte na Májku a turistický salám, potupně pojídané rodinkami na plážích. Češi se plaví po Jadranu na jachtách, užívají si adrenalinové sporty, řádí na diskotékách, kupují si hotely s all inclusive a pronajímají luxusní vily s bazény. V Chorvatsku je teď všechno jinak.

Češi v Chorvatsku, léto 2007 - Pavel Majer z Přerova, autokemp Biela Uvala, Poreč. Pavla Majera (se slunečními brýlemi) jsme poprvé náhodně vyfotografovali při ranním aquaerobiku. O hodinu později se kolem nás prosmyskl na kole a za dalších pár minut už stál na vodních lyžích. V Chorvatsku si prý potřebuje posílit fyzičku. Jeho kondice se však jeví jako záviděníhodná. | foto: Dan MaternaMF DNES

Mercedes zaparkovaný u diskotéky Byblos v Poreči má mosteckou poznávací značku. Kdyby vám někdo zavázal oči a posadil vás rovnou na barovou židli, budete přísahat, že jste na stejnojmenné diskotéce v Saint Tropez, a čekat, že z VIP boxu vedle vás vytančí Paris Hiltonová.

Slečna sice stále ještě jezdívá na jih Francie, je však jen otázkou času, kdy společenská smetánka vtrhne i sem. Protože tahle diskotéka je luxusnější. Designovější. A taky neokoukaná.

Chlapík z Mostu a jeho blonďatá přítelkyně se dneska asi maličko namažou. Nemůžeme z toho ovšem vinit legendární paštiky, ale koktejly mojito. Dvojice do sebe klopí jeden drink za druhým, byť jeden stojí bratru dvě stovky.

Jako většina dalších turistů v Chorvatsku totiž nešetří.

Češi v Chorvatsku, léto 2007

Kdo si chtěl letos užít dovolenou za pár korun, zůstal buď na chalupě, nebo se vydal do Bulharska, Tuniska či do Egypta. Chorvatsko je totiž dražší, v některých ohledech dokonce podstatně dražší. Ceny jsou srovnatelné s Itálií, Malorkou, Ibizou. Za potraviny zaplatíte na pobřeží víc než v Řecku nebo ve Španělsku. Za čokoládu Milka, která stojí všude v Evropě kolem jednoho eura, chtějí v obchodě kousek od Makarské tři eura. Hotel totožné úrovně na Hvaru stojí podobně jako hotel v Cannes.

Češi v Chorvatsku, léto 2007
*Jíme all inclusive. Hotel Ruskamen, Omiš, Jiří Pilčík, Šárka Labudová, Lukáš Labuda z Poruby. V hotelu jsou spokojení. Je tu program pro děti: filmy, diskotéky, hledání pokladu, soutěže. Navíc stojí přímo na pláži. „O nic se nemusíme starat,“ říká pan Pilčík. „Malý je tu šťastný, takže já taky,“ dodává Šárka.

Čechů ubylo

Však je tady také českých turistů o dost méně než kdysi. Zácpu na silnicích během této sezony sice našinci jednou vytvořit dokázali, přiznejme si však, že na okresce k Vídni, kterou policisté odvážně nazývají "hlavní tah“, zvládne vyrobit dopravní kolaps i kdejaký špatně naladěný traktorista.

Na Istrii a ostrovech na severu tvoří Češi jen nepatrný zlomek z celkového počtu turistů - tři procenta. Naše zkušenosti naznačují, že by jich mohlo být ještě méně.

"Potřebovali jsme roztlačit auto, a tak jsme hledali nějaké Čechy,“ vyprávějí nám třeba manželé Hubenkovi z Tábora, kteří se ubytovali v kempu u městečka Vrsar. "Nakonec jsme vzali za vděk pomocí Němců, čekat na našince, tak se na slunci upražíme.“ Nepřehánějí. Ostatně, než jsme my potkali Hubenkovy na trhu v Poreči, prodírali jsme se davy turistů z jiných zemí víc než hodinu.

Češi v Chorvatsku, léto 2007
*Nakupujeme na trhu. Vrsar, rodina Hubenkových z Tábora. Doporučují starobylá města, jako je třeba Vrsar, kde jsou v kempu, nebo městečka ve vnitrozemí Istrie. Na dovolené si vaří, protože je to baví. Mají rádi ovoce, zeleninu a ryby.


Vyšší koncentrace Čechů je kolem Makarské, kam tradičně vozí své klienty naše cestovky, ale i tady se jim může o někdejších davech Čechů jen zdát. Jistě, někteří turisté zůstali doma nebo se vydali jinam, ale kde je ten zbytek? Plaví se po moři.

Party 24 hodin denně

Nová Ibiza

Škoda 105 se čtyřmi vysmátými mladíky na palubě se dočkala čehosi, v co nemohla ve svém věku ani doufat: dojela na ostrov Pag, považovaný za novou Ibizu. Jezdí sem pařit mládež ze všech koutů Evropy, v čele s Němci a Slovinci. Ale najdete tu i Finy, Dány, Švédy, Angličany, Slováky a pochopitelně taky Čechy.

Na odlehlé divukrásné pláži Zrče, která před pár lety získala modrou vlajku jako jedna z nejčistších v EU, má nonstop provoz několik barů a dva taneční parkety. Uprostřed diskoték je bazén, drinky se nalévají rovnou do litrových nádob.

Češi v Chorvatsku, léto 2007
*I ve stínu je už 38 stupňů Celsia. Ale těmhle dívkám to nevadí, Show must go on!

V době naší přítomnosti tu svůj fotoeditorial připravovala chorvatská edice časopisu Playboy.

Všichni tu pijí a tančí, a když už nemohou, svalí se do písku a spí. Zajímavé je, že mnohem rychleji odpadávají muži: kombinace slunce, alkoholu a tančících poloobnažených žen se zdá smrtící.

Posádku zmíněné škodovky nacházíme rozprostřenou kolem časopisu Maxim. Pokoušíme se o dialog, chvíli s nimi cloumáme, chlapci však bohužel už nejsou s to promluvit žádným z evropských jazyků. Než přijde fotograf, hoši i škodovka záhadně zmizí. Vede nás to k domněnce, že se mohlo jednat o mimozemšťany.


 

Z břehů do vody

Praotec Čech se unavil už u Řípu a Češi mu to dodnes neodpustili.

"Milujeme moře mnohem víc než jiné národy,“ říká Hana Maďarová, která je v Chorvatsku už desátou sezonu jako delegátka CK Vítkovice Tours. Podle jejích zkušeností našinci dokážou trávit na pláži klidně osm deset hodin v kuse a trvají na pokojích s výhledem na moře, byť by se měli vlivem jihozápadní orientace pokoje kvečeru uškvařit.

"Francouzi nebo Angličané se raději ubytovávají pár set metrů nebo několik kilometrů od moře, protože si váží klidu a stínu, pro Čechy je však vzdálenost k vodě naprosto kruciální.“

Jakmile si vydělali nějaké peníze, vrhli se Češi z pláží do vody, což je další důvod, proč je jich na pobřeží tak málo. Plaví se totiž na jachtách. Podle Jiřího Jelínka z Yacht Clubu Praha jich je na Jadranu pětina až čtvrtina z celkového počtu lodí. Populární podnikatel Richard Chlad, kterého náhodně potkáváme ve hvarském přístavu, odhaduje dokonce ještě vyšší počet.

"Klidně to může být až čtyřicet procent, část se totiž plaví pod vlajkami jiných zemí a na lodích zahraničních charterových společností.“ Richard Chlad brázdí vody Jadranu na své vlastní luxusní jachtě. Je tu s dětmi, kterým dělá o prázdninách kapitána a taky někdy uklízečku. Zdejší moře si, na rozdíl od zdejších obyvatel, zamiloval.

"Každý hotel si vymaluje na štít víc hvězd, než je na vlajce Evropské unie, ale normální kafe k snídani vám uvařit neumějí,“ zanadává si. 

Češi v Chorvatsku, léto 2007
*Plavíme se na jachtách. Marina Ribola, kapitán Martin Orság a jeho parta valašských králů. Jachtu si pronajímají každé léto. Někdy jedou na pánskou jízdu, jindy berou rodiny. K zakotvení doporučují ostrov Vis, je prý úžasný.

Chorvatsko (téměř) bez Chorvatů

S podobným despektem jako on tady mluví o úrovni chorvatských služeb kdekdo. Chorvaté k smrti neradi komukoli slouží, ale rádi by si vydělali hromadu peněz, což nejde příliš dohromady. Nabízejí nekvalitní zboží a servis a účtují si za ně horentní sumy. Kromě národní povahy brzdí vývoj služeb také velký odliv podnikavých lidí ze země. Nejméně o dvou generacích Chorvatů se dá říct, že kdo měl trochu rozumu a možnosti, během války se zabalil a zmizel ze země.

Naštěstí se turistický ruch postupně stěhuje pod křídla podnikavých Holanďanů, Britů, Američanů, Izraelců, ale taky Chorvatů, kteří se z emigrace začali vracet.

Poučení zahraniční podnikatelé volí zajímavou taktiku: aby své klienty moc nedráždili, berou styk s rázovitými obyvateli na svá bedra. Společnost Istrian Experience, která pronajímá luxusní vily v kopcích nad istrijskými plážemi, nabízí nákupy až do domu: přivezou vám čerstvé pečivo, ryby, opravdu kvalitní chorvatské víno. Uklidí vám dům, pohlídají děti, a dokonce i zařídí špičkového kuchaře.

Nervovat se nemusí ani klienti v tzv. "klubovém hotelu“ cestovní kanceláře Vítkovice Tours u Omiše. V hotelu Ruskamen je strava all inclusive, hotelová pláž a hotelová lehátka, program pro děti, večerní diskotéka a výlety s českými průvodci. Krásné moře a služby, na které jste zvyklí z domova.

A do třetice podobná logika v nejnižší cenové úrovni: Lukáš Třešňák, který pronajímá zařízené karavany v kempu Biela Uvala, vozí svým klientům ryby a víno za nižší ceny, než by je sehnali na trhu. Domluví jim slušné ceny s výletními loděmi, ví, kam s autem do opravny a co s dítětem, které bolí v krku.

Češi v Chorvatsku, léto 2007
*Řádíme na nafukovacích kruzích. Biela Uvala, Michal Hirš, David Žipaj, Vladislav Dobiáš, Planá u Mariánských Lázní. Bydlí ve čtyřhvězdičkovém kempu, který všem vřele doporučují. V kempu je moderní sociální zařízení, malá pekárna, bazén, beachvolejbalové hřiště.

Vily pro milionáře

Anita Botica, manažerka společnosti Istrian Experience, nabízející luxusní vily v kopcích nad istrijskými plážemi věří v klientelu z někdejších zemí východní Evropy. "Jste pracovití, podnikaví a chcete stále víc pohodlí,“ říká.

Společnost má holandský kapitál, britské správce a vily, které nabízí, jsou naprosto totožné s těmi, jaké Holanďané stavějí na Azurovém pobřeží ve Francii nebo v Toskánsku. Stejné jsou dispozice domu, a dokonce i jeho zařízení. Ve čtyřech ložnicích nabízejí ubytování pro osm lidí.

Češi v Chorvatsku, léto 2007

Je tu bazén, gril s připraveným dřevem a uhlím, dokonale zařízená kuchyně se vším od mixéru přes toustovač až po horkovzdušnou troubu. Elektrické topení, krb, pračka, klimatizace. Všechno čisté, dokonale funkční.

Vily stojí asi patnáct kilometrů od moře v nedotčené, panenské přírodě. Ve vnitrozemí Istrie najdete podobnou atmosféru, která v Provence a Toskánsku umělecky rozvášnila spisovatele a scenáristy před pár desítkami let. Vůně divokého tymiánu a levandule, zpěv cikád.

Aby vás ale nerozvášnila úroveň chorvatských služeb, nabízí společnost kompletní servis od úklidu přes hlídání dětí po nákup. Nechcete-li, nemusíte celý týden vyjít z domu a potkat se s nikým z místních.

Veřejná pláž je vzdálena asi deset minut autem. K domům patří také lodě, s nimiž můžete jezdit na odlehlé pláže.

Češi v Chorvatsku, léto 2007

Stříká tu voda a adrenalin

Češi mají v Chorvatsku pověst lidí, kteří utrácejí za zábavu. Jakmile majitel výletní lodi uslyreportáž ší češtinu, roztáhnou se mu nedočkavostí nozdry jako dostihovému koni. U skiliftu je téměř každý Čech. Česky se mluví u paraglidingu a půjčovny čehokoli, co jezdí po vodě: vodních skútrů, motorových člunů, šlapadel.

Kolem pláží s nabídkou vodních atrakcí se shlukují ti, kteří na léto opouštějí tuzemská fitness-centra a solárka. Po ránu si dávají joggingovou půlhodinku po mořském břehu, jezdí na in-line bruslích a horských kolech. Široké možnosti a malá omezení jsou pro adrenalinovou zábavu. Chorvatské úřady nestíhají vydávat zákazy a bezpečností předpisy takovou rychlostí, jakou si čeští dobrodruzi vymýšlejí další a další skopičiny. Padáky, potápění, divoká voda, lezení po útesech nad mořem.

Češi v Chorvatsku, léto 2007
*Užíváme si na vodním skútru. Zelena Laguna, Michal Aleš, Lucie Alešová, Vlachovo Březí. Čtyřikrát po sobě byli v Itálii, zjistili, že Chorvatsko vyjde cenově nastejno, ale má čistější moře a víc zábavy: během dvou dnů stihli jízdu na vodním skútru, utopit šlapadlo a zkusit nafukovací banán.


Podle deníku Svobodná Dalmácie chorvatské úřady minulý týden opět apelovaly na konzulku Veroniku Honcovou, aby naši turisté víc dbali na svou bezpečnost. Důvod? Jeden z našinců se vydal za bouřky na moře na nafukovací matraci, aby si dost užil vln, pročež do něj uhodil blesk. Adrenalin a láska k vodě na sebe berou vskutku zvláštní podobu...

Češi v Chorvatsku, léto 2007
**Jezdíme na raftech. Omiš, Jiří z Ostravy. Do Chorvatska ho táhne příroda: obdivuje moře a krásu horských řek. Na Chorvatsku ho ale štvou služby. „V hotelu je všechno v pořádku, spravuje ho česká cestovka. Ale jakmile se dostaneme do kontaktu s místními, skoro vždycky mají nějaký problém.

 
Láska prochází žaludkem

Majitel restaurace No no v Jelse na Hvaru považuje Čechy za své vůbec nejlepší hosty. Za tři večery u něj jedna hodující rodina utratila téměř deset tisíc korun. Ostatní našinci se drží v rozumnějších cenových relacích, ale přesto se na jídle nešidí. Chorvatská kuchyně jim chutná: jde totiž o jakýsi „překlad“ balkánské a italské kuchyně do jazyka slovanských chutí. Milujeme zdejší pizzy na grilu, saláty, ryby, jehněčí steaky, pečené brambory, sušenou šunku, ovčí sýr, výborný chleba. Z moučníků koblihy, štrúdly, palačinky a zmrzlinu: tomu všemu dobře rozumíme.

Češi v Chorvatsku, léto 2007
**Hodujeme na výletě. Radmanove mlynice, manželé Lenka a Pavel Vymazalovi z Ponětic u Brna. Pavel si dal mixgril, jeho žena „bílou rybu“. Oběd pro dva je přišel na 800 korun. „Tolik tady prostě jídlo stojí,“ říká Pavel při placení s mírným pokrčením ramen. „Ale chutnalo mi“. Dál to neřeší.

V restauracích je snad nejlépe vidět, co se s turisty v Chorvatsku stalo: ti, kteří se kdysi v jídle odbývali, si dneska dopřávají největší porce.

Ti, co si pinkali balon na pláži, dělají obloučky na vodních lyžích.

Ti, kteří spořili, pózují před fotoaparáty svých kamarádů na jachtách. 

Až vás zbrusu nová dálnice vcucne u Záhřebu a vyplivne u Splitu, všimněte si ještě jedné podstatné novinky: zahraničních supermarketů. Konečně je tu Lidl, Billa, Interspar, a dokonce i Makro a s nimi naděje, že se ceny potravin konečně ustálí na rozumné evropské úrovni.

Zanedbané hotely se zrenovují, zahraniční majitelé vycvičí personál a to, proč do Chorvatska jezdíme, tedy krásné moře, zůstane.

A když se ještě k tomu všemu čeští turisté přestanou za bouřky producírovat na matračkách, bude u Jadranu opravdu moc, moc hezky.

Češi v Chorvatsku, léto 2007

Češi v Chorvatsku, léto 2007
Češi v Chorvatsku, léto 2007
*Sportujeme a odpočíváme. Poreč, Andrea a Jiří Kročkovi. Německé slečny padají do vody jako hrušky, Čech Jiří Kroček zkoušel na wakeboardu salta. Jeho žena Andrea chodí ráno na aerobik, pak vezme kočárek a dojede za manželem ke skiliftu na bruslích. V mezičase se koupají v moři.

Autoři:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.